Spain · 2 Days · 8 Moments · July 2017

Spain - Pyrénées!


21 July 2017

Den 3. Bylo to náročné, ale cestu jsme zvládly! Dorazily jsme do auta s předstihem, udělaly si jídlo a zbytek dne proležely (opět) mezi krávami v autě u filmu. Abychom ho dokoukaly, musely jsme nastartovat. Pyreneje jsou úžasné. Potkáte úžasné lidi, kteří vám pomohou. Úžasná místa, která vám ukážou, že ty puchýře stály za to!!
Den 3. Vstaly jsme v 8 ráno. Dostalo nás, když kuchař v jídelně připravoval vše po tmě, aby nás nevzbudil. Bolely nás nohy a přemýšlely jsme, že 25km v horách na jeden den nezvládneme. Koupily jsme si kafe s myšlenkou, že to bude naše jediná energetická dopovačka. Když jsem sháněla adaptér k mobilu (největší strach jsem měla ten, že má strach moje mamka, které jsem nenapsala už několik dní), narazila jsem n úžasnou slečnu. Bohužel nevím jméno, ale hned si k nám přisedla a byla unešená, že jsme z Prahy, protože tam před pár dny byla. Sehnala nám adaptér od svého známého a seznámila nás s Vincentem - knězem, kteří jezdil do Tuchoměřic. Povídali jsme si o cestování a budoucnosti. Rozhodně se zasloužili o "made our day". Slzičky do očí nám vnutil Vincent, který nám dal chleba, abychom se najedly. A pak se nás zeptal, jestli máme co jíst v horách. Řekly jsme, že ano. Nevěřil nám a přinesl nám čokoládu. Nechali nás nabít si telefony a popřáli nám. Doufám, že se mají dobře.

20 July 2017

Den 2. Po cestě jsme narazily na lidi, kteří nám řekli, že jsme jen kousek od našeho auta. Strašně se nám ulevilo, protože na další den jsme neměly dost jídla ani kondice. Došly jsme do 5km vzdálené Refugio, kde zjistily, že jsme od auta 25km. Sakra. Uvařily jsme poslední pořádné jídlo a šly spát pod širák mezi krávy. Vyhnala nás bouřka v půl 6 ráno do chaty, kde jsme usnuly v jídelně na dlaždičkách. Konečně v teple. 🙌🏻
Den 2. Začalo přituhovat, protože jsme přes mlhu viděly jen na 2 metry před nás. Bez mapy jsme netušily kde jsme. Místo 1700 m.n.m. jsme se dostaly až do 2400. Začala psychická krize - docházelo nám jídlo, jezero jsme nenašly. Zato jsme našly další kostru uprostřed nějaké pláně. Ze zoufalství jsme šly dál a narazily na menší jezírko.
Den 2. Vstaly jsme v 7 ráno a v 8 vyrážely k jezeru Iontés. Cestou jsme narazily na nádherné údolí, schované vodopády a další desítky krav.

19 July 2017

Den 1. Do chaty jsme dorazily opravdu "za pět minut dvanáct". Jen jsme se schovaly a začal slejvák. Chata byla narvaná skautíky. Arogantními skautíky, kteří nás v chatě nechtěli a my měly pouze stan do sucha a spacáky. Když jsme skautíkům řekly, že odmítáme spát venku v dešti, zázrakem našli stany, do kterých se také odstěhovali, díky bohu. Uvařily jsme hnusný instantní rizoto s lososem a usnuly v chatě s dalšími pár lidmi.
Den 1. Vyrazily jsme na mou první dvoudenní hiking túru. Větší krásu jsem neviděla. 🏔🙏🏻 Potkaly jsme stádo krav a koní, viděly červenou řeku, kostry v údolí...jediné co nás trápilo bylo ticho. A to, že jsme ztratily tu mapu. Tedy, ztratila jsem ji já. Při focení toho stáda. Nebe se začalo zatahovat a my netušily, jak daleko je Refugio (chata). Zachránil nás kolemjdoucí fotograf, který nám ukázal cestu. Milionkrát díky!!
Den 1. Přes krásné španělské městečko Echo jsme dorazily na parkoviště, na které jsme ani nechtěly jet. No, bylo tam krásně, bylo to po stezce, nechaly jsme to tak. Naplánovaly jsme si trasu, převlíkly se, najedly a vzaly mapu. Ta mapa je důležitá, proto píšu, že jsme ji opravdu vzaly.