Europe, Asia · 19 Days · 39 Moments · January 2019

28 January 2019

Zviratka dosla! Nebo se nevesla do krabicky.. Kazdopadne ke svace jsme dostali alespon vyborny kureci wrap z cerstvych surovin a super krupave zeleniny😋 Na nasi povedenou Thalajsijskou vypravu jsme si v letadle radne pripili a tesime se na videnou zase priste🙃 Ted uz jsme kazdy na ceste do vlastnich postylek, na ktere uz se moooc tesime😴
Velmi jsme se tesili na let s KLM, konkretne na sendvic s vajickovou pomazankou od stastnych kuratek. Byli jsme ale prekvapeni, nebot jsme misto toho dostali sendvic se syrovo bazalkovou pomazankou od stastnych kravicek. Jsme zvedavi, co prijde na dalsim letu, stastna prasatka? 🐖😅 Kazdopadne aktualne mame nejkratsi prestup v nasi bohate cestovni thalajsijske historii, pouze 2 hodiny a zrovna jsme meli hlasene zpozdeni. Nastesti ho pri letu dohnali a jeste mame rychly presun na amsterdamskem letisti, takze si jeste stihame dat i kavu/coko od Starbucksu, ktery nam i tentokrat napsal jmena zcela spravne 😅
Po poradnem schrupnuti jsme se vypravili prozkoumat krasy Kodane. Jenik zamiril do valecneho muzea (ktere bylo nakonec ale zavrene) a my do mesta ve meste - Kristianie. Mela to byt charakteristicka hippie kultura, my ale nasli jen posprejovane squaty s volnym prodejem travy..🙄 Pokracovali jsme do barevneho Nygavn, tentokrat ve dne, a barvicky domecku byly opravdu krasnejsi😍 ja si dala mnamozni vafli a pak s ostatnimi i horkou cokoladu. Prozkoumali jsme i krasy mistniho namesti, ktere bylo, jak jinak, v rekonstrukci🤭 Pote jsme zavitali k palaci Amalienborg, kde jsme nahodou stihli opozdenou vymenu hradni straze. Pak jsme podel vody hledali Malou morskou vilu, az jsme ji nasli v jedinem davu turistu tady. Pres byvalou vojenskou pevnost Kastellet jsme prosli ke kralovskym zahradam Rosenborg, ktere ale byly v rekonstrukci🤭, a pak uz se vydali jen najit svacu v podobe hotdogu. Jak totiz maji Cesi oblozene chlebicky, Danove maji hotdog s cibulkou a kyselou okurkou. Prekvapive mnamozni!😋

27 January 2019

Po priletu do Kodane jsme byli prekvapeni pevnym radem, dokonalym znacenim a kosi na trideny odpad😲 Hned po vyzvednuti baglu (ktere nastesti dorazily, jinak bysme zmrzli), jsme vybalili vechny dlouhe vrstvy a navlikli je na sebe. Pak uz hura metrem do naseho hostelu s vyhledem na mesto, ktery je z 10. patra opravdu pekny,jen trochu sedivy😅 Po pridani dalsich vrstev jsme se vydali na vecu do mistniho obchodaku, kde jsme v Lidlu i nakoupili snidani. Posilneni jsme odhodlani vyrazili na prohlidku slavneho zabavniho parku Tivoli, ktery vsichni opevuji kvuli nadhernemu nasviceni. No... pokud tedy zrovna neni v rekonstrukci a mimo sezonu ze...😅 Zjistili jsme, ze na nej vlastne koukame z okna pokoje, jen prave neni kvuli neosvetleni poradne videt. Zmrzli jsme se vratili do hotelu odlozit nakup a vsichni napul usnuli. Protoze ale bylo teprve7 a Peta s Jenikem se nechteli probudit uprostred noci vyspali, vydali se jeste na destivou prochazku k Nyhavn s obchudky a lodickami. Uplne bez lidi🙈
Let z Ammanu je nasim poslednim s Royal Jordanians. Tentokrat bylo letadlo skoro poloprazdne, takze jsme si uzili pohodlicka. Ceho uz jsme si ale tolik neuzili, jsou filmy a dalsi zabava z obrazovek... Protoze se jednalo uz o starsi letadlo, vetsina obrazovek nefungovala, nebo nehral zvuk. Me treba na zacatku jako jedine z party sla, ale v pulce filmu se mi sekla a nesla az do konce letu ani vypnout. Musela jsem si teda nekolikrat presednout do prazdnych rad a zkouset, kde ho dokoukat, bylo to totiz napinavy! 🙈😅 Taky jsme konecne leteli nizko u zeme ve dne a bez mraku, takze se mi vyplatilo okynko na pozorovani jordanskeho uzemi. Jo a uz jsme dnes byli skoro doma! Ale to by byla nuda, ze jo, takze to berem oklikou jeste pres zamrzlou Kodan 🙈 Obcerstvenim na tomto letu byla zase nase oblibena bagetka se stravou i pro mysl, jen misto moucniku jsme dostali buraky.
Diky online check-inu z mekace v centru Bangkoku jsme si uzivali relativne pekna mista, Tyna mela tu cest dokonce sedet vedle syna jednoho z pilotu 😏 Vse bylo poklidne, az na prvni jidlo v podobe koprovky... jeste ze jsme meli ty dve vecere jeste na zemi 🤣 Dezert, stejne jako snidane uz pak ale byla vyborna, takze reputaci si zachranili a muzeme se tesit na dalsi let s nimi do Kodane. Jiz znali letiste v Ammanu vyrazime nejprve na kavu do Starbucksu a pak uz zabrat pohodlne valendy u gatu, o kterych jsme se minule dozvedeli az tesne pred odletem😎

26 January 2019

Letiste v Suvarnabhuni v Bngkoku je obrovitanske letiste s naprosto nepochopitelnym systemem, ktery produkuje fronty lidi kdekoliv a kdykoliv. Klic spociva v tom, ze ma pouze jeden terminal a vsechny kontroly mezi check-inem a gatem jsou spolecne. Pro predstavu, na letisti je asi 400 odbavovacich prepazek pro check-in, vetsina z nich jede nonstop a vsichni tito lide jsou nacpani do jedne jedine fronty na jeden eskalator, ktery vpousti do fronty na kontrolu prirucnich zavazadel - tady se fronta rozdeluje na dva smery, aby se pote mohla opet spojit do jedne na jeden jediny eskalator, ktery vede k pasove kontrole. Sranda srandouci, jeste ze jsme meli 3 hodinovou rezervu 😅 Cekani pred otevrenim check-inu jsme stravili ve spolecnosti thajskeho piva Chang, takze jsme pak fronty precejen snaseli o trochu lepe 😜 K druhe vece jsem si pak dala sushi, protoze vyslo levneji nez hambac v burger kingu, kde jidlo ulovili kluci 🤭

26 January 2019

A je to tu zase. Budik ve 3 rano oznamil konec naseho asijskeho dobrodruzstvi, zaciname se presouvat k domovu, jeste tedy s par mezizastavkami. Po kratkem letu z Krabi do Bangkoku jsme vyrazili nalozeni bagazi prozkoumat toto velemesto a zacli jsme na Chatchuak vikendovem trhu, kde jsme opatrili posledni suvenyry a druhou snidani ve forme vafli. Pak jsme si chytli riksu, do ktere jsme se prekvapive zmackli vsichni 4 i s bagazi a i tak si to frceli snad 80kou po dalnici😜 V centru jsme zvenku okoukli nekolik chramu a vydali se prozkoumat krasy jednoho z nich - Wat Pho, kde se ukryva i nejvetsi lezici Buddha. Dalsi zastavkou bylo nabrezi, kde si to lode frceli neskutecnou rychlosti a pak uz slavna party ulice Khao San Road a Soi Ram Buttri, plna poulicniho jidla. Vysileni vedrem a hroznymi davy lidi jsme se s ulevou placli do stinneho parku u pevnosti a chvili odpocivali. Vecer uz nezbylo nic jineho nez najit posledni mnamku v mistnich ulicich🍤🥠🍍🥥 a pockat na autobus na letiste.
Skupina 1 Odpoledne jsme vyrazili na nas lodni vylet po 7 ostrovech. Hned na zacatku nas cekalo drobne prekvapeni, protoze misto cca 15 mistne lodicky jsme jeli ve skupine asi 100 lidi na dvou vetsich lodich, ktere nemohli blizko ke brehu, takze jsme jeste stejne vzdy museli prelezat na ty mensi lodicky, ktere nas na plaz dopravily😅 Neprve jsme projeli kolem Kureciho ostrova a pak se potapeli u vedlejsiho ostrova Tup, kde jsme na plazi nasli kureci nozicku, muhehee🤣 Asi po pul hodce uz nas zase nakladali a vylozili tentokrat na ostrove Ko Poda, kde jsme udelali par promo fotek😎🤩 Pote nas vypustili do "sireho" more, kde jsme mohli snorchlovat nad hlubinami😅 Po svacince v podobe melounu nas uz odvazeli pri zapadajicim slunicku k Ao Phra Nang Beach, kde jsme pri pikniku na plazi pozorovali zapad slunce. Po vece jsme v hlubinach more za svitu jen mesice pozorovali svetelkujici plankton, coz bylo fakt hoodne husty😍 Na brehu nam jeste nasi pruvodci predvedli fire show a hura balit😪

25 January 2019

Dnes poprve a naposled doslo k rozdeleni nasi skupiny na dve samostatne jednotky, nebot nas nedostatek casu v destinaci donutil k tvrdemu a nelitostnemu uprednostneni jedne aktivity pred druhou. Skupina 1 tvorena Petou a Jenikem se odpoledne vyda na projizdku po ostrovech se snorchlovanim, plazovou grilovackou a sledovanim zapadu slunce, zatimco skupina 2 se vyda ke slonum a na kajaky. Rano jsme jeste pohromade zacali vydatnou snidani v nedaleke pekarne a pak uz se rozloucili. Skupina 1 dopoledne stravila ve meste nakupovanim suvenyru a lenosenim u bazenu. K doprave jsme poprve pouzili mistni oblibeny dopravni prostredek - skutr se sidekarou a byla to jizda! Pred odjezdem na vylet jsme jeste od recepcnich dostali kokosove zele a nyni jsme plni sil se nalodit 🚤

24 January 2019

Rano jsme se vydali hotelovym taxikem do centra mesta k Ao Nang Beach vymenit prasule a objevovat krasy mistnich plazi. Z Ao Nang Beach jsme si koupili listky long tail lodi na slavnou Railay Beach, kde jsme vylozili Jenika na plazi a my se vydali objevovat krasy poloostrova. Nasli jsme dve dalsi plaze, jeskynky plne barevnych draku, dve svatyne zasvecene panskemu prirozeni a taky spoooustu horolezcu🧗‍♂️.Potkali jsme i cestu na vyhlidku, ale vypadala dost strme, takze Tom s Tynou si zasli pro boty a ja se zbabele pridala k Jenikovi na plazi. Vyhlidka pry byla moc pekna, stejne jako schovana laguna, ale cesta pry chvilemi vyzadovala skoro horolezecke vybaveni😅 Pak uz jsme jen zasli na obed, kde jsme potkali prvniho ocividneho ladyboye. Tyna se pak vydala zpet do hotelu na vytouzenou lekci jogy a my pokracovali podel pobrezi objevovat dalsi plaz. Vecer jsme zamirili do viru velkomesta na vecu do pizzerie a ovocne smoothie, tentokrat s sikovnym take away balenim, aby nezabli ruce🤔

23 January 2019

Je cas rozloucit se s milovanou Malajsii a prekrocit hranice Thajska. Nejlepsim dopravnim protredkem se jevil trajekt, ktery k thajsku pobreznimu mestecku Satun prirazil cca po hodince. Pak zacala ta prava sranda. Thajci nas zacli ihned po pasovce usilovne uhanet abychom se svezli jejch taxiky, coz jsme stejne usilovne odmitali. Nakonec jsme se nechali mistnim povozem odvezt na autobusove nadrazi, odkud jsme meli najity autobus za polovicni cenu nez nabizeli taxiky. Odjezd nam vysel akorat na obed v mistnim nadraznim bufaci a uz prijela nase dvoupatrova ruzova nadhera. Diky sedacce za schodistem jsme aspon meli kam dat nohy, cimz veskere dobre veci koncily. Slaba klimoska, nehorazne drncani, urvani Thajci a jeste ke vsemu nam nekolikrat po ceste umrel motor a skoro to vypadalo, ze dal nepojedem. No.. dojeli jsme, skoro az na nadrazi v Krabi. Vylozili nas trochu driv u dalsich urvanych taxiku, kteri vyhnali pani, co nam asi chtela nabidnout odvoz zdarma. Zatim teda nic moc dojem...🤔😪

22 January 2019

Dnesek se nesl ve znameni odpocinku, valeni se a leceni rymicky, kazdy si vybral dle sve potreby. Dopoledne jsme tedy jen dosli koupit listky na trajekt na dalsi den a prosli se po pristavu a mistnim (geo)parku. Honba za magnetkami nebyla prilis uspesna, zato jsem nasla poklad mnohem cennejsi a to cokoladu Whittakers z Noveho Zelandu, mnaaaaaaaam! 🍫 Doplnili jsme take zasobu kapesnicku a jinych nezbytnosti a krome obeda uz valeni se nic nebranilo! Vyzkouseli jsme konecne obed formou indickeho bufetu, kteremu jsme se dlouho snazili vyhnout, ale dnes proste nebylo na vyber. Sortiment byl nastesti celkem velky, takze se najedli i nepalivo, nekari a nerybo zravci 😋😏 Nebojte se, ze bychom se u bazenu nudili, cas nam kratilo dopisovani deniku, lakovani nehtu, zabijeni uombiku i prehlidka zacatecnickych potapecu, kteri u nas trenovali na zitrejsi ostry ponor. Vecer jsme naposledy zasli do naseho asijskeho bistra a za posledni prasule si do sytosti uzili nase ovocne dzusiky❤️

21 January 2019

Dalsi zastavkou nasi okruzni jizdy ostrovem mely byt i dvoje vodopady, ale ty pry byly diky suchu uplne bez vody, takze jsme jen na parkovisti vyfotili zvedave opicky a pokracovali podel pobrezi na Black Sand Beach. Cerny pisek tam opravdu byl, ale protoze se tam nikdo nekoupal a v pozadi byla velka cementarna, radsi jsme to take neriskovali a vydali se koupat na jinou plaz. Slavna Tanjung Rhu Beach uz nam prinesla vytouzene morske osvezeni a my se cachtali az do odlivu. Jen jsme si museli do vody lehnout, abychom se vubec namocili😅 Chteli jsme dat vodopadum jeste sanci, a tak se posledni zastavkou pred setmenim staly Durian Falls. Vody tam moc nebylo, ale po vysplhani do zavratnych vysin jsme byli odmeneni peknym curkem vody. Skoda, s vic vody by to bylo cele nadherne misto. U hotelu uz jsme jen zasli na vecu do naseho oblibeneho bistra, kde na Toma cekala nova zkouska. Polevka z zaludku byla spis feferonkova polevka s zaludky🌶️🌶️🌶, takze se u toho trochu zapotil. Ale zvladl to!😎
Po vydatne snidani v hotelu jsme se svezli Grabem (mistni Uber) k nejblizsimu bankomatu ve meste, abysme doplnili prasule, ktere nam kvuli nemoznosti platit kartou v hotelu vyrazne zmenili plany. Pak uz jsme pokracovali primo na hlavni atrakci dne - Sky cab🚡 a Sky Bridge, na kterou se tesil hlavne Tom, skoro dosat nemohl🤢🤣🤫 Nejstrmejsi lanovka sveta s nejdelsimi rozestupy mezi sloupy s nami vystoupala na nejvyssi horu ostrova Langkawi a to rovnou k nejvyssimu zatocenemu mostu na jednom piliri na svete. To je docela dost nej najednou ne? 😅 Nejvetsim uspechem bylo ale prekonani Tomova strachu z vysek. Pry si to nakonec i dost uzil, priste pry zkusi lanovku s pruhlednym dnem😎 Protoze jsme se nahore zdrzeli dele, nez jsme pocitali, dali jsme si rovnou i obidek, kde Tom prekonal sam sebe po druhe a okusil zatim jeho nejpalivejsi jidlo🍜🌶️🌶️ Posilneni jsme se vydali jeste do 3D Art Gallery, kterou jsme meli v cene vstupu, a zphotoshopovali jsme tam spoooustu zazitku 🧜‍♀️🧗‍♂️🤺🏄‍♂️

20 January 2019

Nase utociste na dalsi 3 dny na ostrove Langkawi si zaslouzi dalsi samostatny prispevek. Lemonia Holidays Resort se nachazi v pristavnim mestecku Kuah a ma idealni vychozi polohu na dalsi prozkoumavani ostrova. Nejic se nam tu samozrejme libi ceodenne otevreny venkovni bzen a bazenovy bar. Vyhled z okoje taky neni k zahozeni. Mame tu zaplacenou i snidani, tak doufame, ze budou stat za to, jeste poreferujeme. Tak sladke sny! 😊
Casne z rana jsme posnidali na terase cinskou polivku a vyrazili verejnou dopravou do dalsiho zachytneho mista. Autobus nas mel vylozit v Penangu, kde chytime trajekt na ostrov Langkawi, ale ridici se tam asi nechtelo zajizdet, takze jsme museli vystoupit uz o zastavku drive a nalodit se jeste na dalsi mensi trajekt. Tam jsme se opet stali objektem selficek, tentokrat pro japonske skolaky. Behem presunu z trajektu na trajekt jsme prosli kus slavneho George Townu a zhltli obed v asi 5 minutach, abychom vse stihali. 3hod cesta pak uz probehla poklidne, ja ji treba celou prospala😄 Po vylodeni jsme si vzali taxika do hotelu a s radosti zjistili, ze se nam nakonec povedly obe rezervace a tak si muzeme uzivat tento super resort naplno. Proroze bazen byl zrovna narvany detmi, zasli jsme nejdriv na vecu do mistniho bistra a zatim jsme si pochutnali snad nejvic. Pak u bazenu u pivka naplanovi dalsi den a protoze nam i v 9 vecer byl hic, skocili jsme jeste do bazenu a poradne se vycachtali🏊‍♀️

19 January 2019

Po vydatnem obede v cinskem bistru jsme se vydali na vlastni pest prozkoumat nektera zajimava mista v okoli. Vyhrali to dva vodopady, avsak ani jeden nas prilis neohromil. Mozna za to mohla ta spinava voda, mozna odpadky pohazene vsude kolem i ve vode... ☹️ Co nas ale zaujalo hodne, jsou smrky a borovice roztrousene vsude kolem, ktere diky specifickemu stylu staveb dotvareji atmosferu spise kanadskeho horskeho mestecka nez malajsijskeho vnitrozemi. Po prochazce jsme si vyzvedli vyprane pradlo, takze zase chvilku budeme vonet😏, dokoupili zasoby, objednali jizdenky a hotel na dalsi dny a hura na veceriiii. Zase jsme si pochutnali, co vam budu povidat, tentokrat ale kazdy na svem 😁
Brzy rano nas, k radosti predevsim panske casti nasi vypravy, nalozil armadni terenni special a v tempu Malajsii vlastnim nas vezl vstric nejvyssimu vrcholu Gunung Brinchang. Prevyseni asi 1500m jsme zvladli doskakat asi za pul hodky a diky dokonalym bezpecnostnim opatrenim nas cestou mezi policky ani nevysypal😅 K vyhlidce nas cekala kratka prochazka Mossy forrestem, ktery jsme v zaveru prekrtili na Messy forrest (mechovy/spinavy les). Meli jsme totiz to privilegium, ze jsme mohli lesem projit mimo drevene chodnicky a zazit ten pravy les, ovsem blaticko nam trochu komplikovalo cestu. Off-roadovy zazitek to ale byl dokonaly, jen skoda, ze jsme rano dali vyprat veci 😂 Na 4. fotce muzete videt vyhled z nejvyssiho vrcholku, pry nemame smutnit, ze je takto nejkrasnejsi🙈 Nasledovala prohlidka tovarny na caj BOH (Best of Higlands), kde jsme pridali par fotek do sbirky a posilnili se na dalsi program v podobe motyli a jahodove farmy. Tam jsme si overili, ze sezona jahod ted opravdu neni😋🤫

18 January 2019

Vecer jsme se vydali prozkoumat mistni mestecko Tahan Rata, centrum Cameron Higlands a k nasemu prijemnemu prekvapeni jsme konecne objevili nejake suvenyry a klobouky, ktere jsme hned lacne pokoupili. Namlsani timto uspechem jsme dostali chut okusit i lokalni jahody, na ktere tu jsou vsichni hrozne pysni, a to samozrejme rovnou s cokoladovym fondue. Diky nasi mlsnosti jsme vstoupili na veky veku do mistni historie, nebot si nas servirky prisly vyfotit na zed slavy v kavarne i na facebooku. Po nekolika neprilis uspesnych pokusech jim vysvetlit, kde lezi Ceska republika, prinesli svuj vlastni globus velikosti pomerance, kde byla konecne lokalizovana. Pokud se tedy nekdy dostanete do Cameron Highlands, zajdete do kavarny Fruit Delights a vyfotte se s nami jako s celebritami, mozna se z vas potom taky jedna stane 😎
Dnesni den se nesl ve znameni presunu z dzungle do cajovych plantazi Cameron Highlands. S NP Taman Negara jsme se rozloucili vybornou snidani v plovouci restauraci a pak vyrazili nakladackem k nasemu minibusu, ktery nas s par mezizastavkami dovezl do nasi cilove destinace. Komu se pri 5hodinove jizde serpentinami nedelalo zle, mohl se kochat nejprve palmovou dzungli a pak cajovymi policky, jahodovymi a jinymi zeleninovymi farmami. Nas pan ridic byl moc hodny a stavel nam na vyhlidkach, abychom mohli doplnit nasi foto galerii. Po prijezdu jsme se ubytovali, vyrazili vymenit dalsi varku susniku a s nove naditymi penezenkami zakoupili vylet na dalsi den. Doprali jsme si take rovnou 5 obedo-veceri v indicke restauraci. Nebojte, nestali se z nas takovi nenazranci, to jen mistni obsluha neznala etikety stolovani nosi na stul jidlo postupne bez ohlaseni nazvu a poklada ho doprostred stolu, takze se obcas stane, ze ho omylem zbasti nekdo jiny a pak zbude jeho palive jidlo na nepalivozravce 😅

17 January 2019

Místní kuchyni začínáme milovat, nudle kuře chilli, které ochutnáváme v různých podobách na místních plovoucích i neplovoucích restauracích jsou epesní... 🍲🍚🍛🍜🍤😋🤗 I Týnka je po zrychlení metabolismu vlivem pijavic začla ochutnávat a nestačí se olizovat😋 A ty čerstvé džusy, dámy a pánové, na ty ani nezbývají slova 🍹🍉🍊🍋🍌🍍🍎🍐🍅🥥😍 Zítra míříme na čajové plantáže Cameron Highlands, takže se bude ještě na co dívat 😉
Následující den jsme dohnali spánkový deficit a po snídani vyrazili na vlastní pěst do džungle, tentokrát ve dne. Cestu popisuji ve videích na FB, to se nedá popsat... Po dřevěné i přírodní cestě jsme pár kilometrů nachodili a odměnou nám byly neskutečné zážitky. Hlavní atrakce Canopy walking (stezka v korunách stromů) byla, jako většina míst naší expedice, v rekonstrukci. To nám ale ani tak nevadilo a namísto toho jsme vyšli na vyhlídku Bukit Terisek. Epes. Ani nám nevadilo, že prší, vlhkost vzduchu byla i tak přes 100%🌦️Cestou dolů jsem trochu sešli z dřevěné stezky a pravou džunglí jsme se dostali až k údajnému přírodnímu koupališti. Našli jsme jen řeku se spoustou varování před mikroby a havětí ve vodě, takže tam nevlezl ani Jeník😂. Až tu budete, určitě sem zavítejte, tento prales by měl být údajně nejstarší na planetě (200 mil. let). Doporučujeme. Týnka si navíc odnesla z výletu pár pijavic. Zakázali jsme jí ale si je vzít domů a z nohy jsme jí je nemilosrdně sundali 😊😏
Protože jsme se báli, že v džungli bude málo hotelů, nebo budou vyprodané, objednali jsme si ho radši dopředu. Náš hotel Tebing Guest House je jedna z nejhezčích a nejlépe provedených staveb v okolí (čti není to rozpadlá chatrč). Personál je tu moc milý a ochotný a dokonce nám i uklidili v pokoji, což jsme fakt nečekali a tak tu na ně čekaly naše rozbordelařené krosny přes celý pokoj. Chudáci nám složili i špinavé prádlo 😲🤪😷🤭🙈 Protože ale dělají renovaci jídelny, nepodávají snídaně a tak jsme se rozhodli okusit místní speciality v jedné z restaurací. Místní specialita zaujala jen Jeníka a prý se jednalo o placky alá palačinky se sladčí kari omáčkou. Nás ostatní to nijak nezaujalo, ale Jeník byl. spokojený, i proto, že snídaně stála v přepočtu asi 10 Kč 😄 My zvolili jistější banánové palačinky a vaječnou omeletu a také byli spokojení🥞🍌🍳

16 January 2019

Večer jsme vyrazili na náš jediný placený místní výlet a to nic menšího než procházku noční džunglí🌴🌳🌺🕸️ S naším průvodcem jsme prošli zhruba 2km džungle po dřevěném chodníčku. Když nám na každém druhém stromě ukázal obřího pavouka, znejistili jsme, co tam vlastně v noci děláme, nebo spíš, co tu vůbec děláme 😂 Následovali škorpioni, ještěrky, šneci, obří mravenci, strašilky a různé jiné zajímavosti 🐌🦋🐛🐜🦗🦎🕷️🕸️🦂🐒 Byli jsme se podívat i na vyhlídkové plošině, jestli nezahlédneme i 🐅🐘🐻🦇🐍🦕, ale bohužel prý měla většina zvířátek zrovna sraz při měsíčku někde dál od lidí. Aby taky ne, když prý tuto prohlídku každou noc může absolvovat až tisíc lidí... Zde potkaná česká skupina nám všem dokázala, že nevstupovat mimo chodník je naprosto nesrozumitelný rozkaz...Don't shake, take and touch (netřást, nesahat, nebrat) měl stejný účinek, jako kdyby řekl,aby paní vyšplhala na strom, aby měla co nejlepší fotku pavouka velikosti mojí dlaně...Napříč tomu všemu to byl úžasný zážitek.
Z Kuala Lumpur jsme vyrazili na dlouhou 3hod cestu minibusem. Náše královské apartmá na zadních sedadlech se rázem proměnilo v lavici smrti, kde jsem mnohdy zrazoval své ateisticke já a dovolával se boha... 😂 Po zakoupeném dakkarském zážitku jsme u vstupu do parku Taman Negara vyřídili veškeré vstupní formality a objednali výlet, konkrétně night jungle walking a po jídle čekačka na loď... 3 hodiny kolíbání jsme si náramně užili, někteří i v říši snů😴Ze začátku nám bylo líto jen přivřít očka, ale jednotvárnost terénu a zvuk motoru ukolébal po chvíli téměř celou posádku. Profesionalita našeho vozky se projevila profesionálně přivázanou plachtou na bagáži, jako ochranu před deštěm, který nás také potkal. Péťa s Jeníkem si vybrali první místo v lodi, které se za deště stalo zcela nechráněno a řádně se jim jejich nenažranost po výhledu vymstila (stejně jako to, že jim batohy již zmíněný výhled zcela zakryly). Kolem 5.hodiny jsme přirazili ke břehu a konečně protáhli naše přesezené zadky

15 January 2019

Nas vecerni plan byl jasny, najit bazen do zapadu slunce, udelat provokativni promo fotky za svetla i za tmy a poradne si to uzit. 🤗😍😎🏊‍♀️ Bohuzel jsme takovy napad nemeli jako jedini a tak se vecerni koupacka v bazenu na strese s milionem plovoucích selfie tyci stala jiste hvezdou nejednoho instagramu. Davy lidi nas ale neodradili a vysledek si muzete prohlednout. Jsem si jista, ze ani trochu nezavidite 🤭😋😁
Můžu říct, že Kuala Lumpur je nádherné město. Když opomenete místní nepořádek, centra jsou gigantická... Nejslavnější věže Petronas Tower jsme zkoukli ze všech stran i z různých výšek. Podívali jsme se i na KL tower, kde maji skybox - skleněnou budku s výhledem dolů - a ten stál opravdu za to... Každá skupinka měla v boxu 3 minuty, ale. dle našich propočtů to bylo o dost kratší... Taky nás tam fotil profi fotograf a na naše telefonový skoro nezbyl čas. Profi fotky jsme si samozřejmě mohli. koupit, ale byla to neskutečná pálka, takže jsme je oželeli. Posilnění výborným Pad Thai jsme se prošli po visutých můstcích v místním ekoparku přímo v centru města a potrénovali na Canopy walk, který nás čeká v džungli. Pak už jsme to jen profičeli kolem starého města s radnicí a obr stožárem domů do bazénu.
Jak koukáme na filmy, kde bydlí bohatí lidé v bytech vysoko nad zemí, povím vám pravdu: ony ty byty opravdu existují 😳😳😳😳😳 Na kratochvíle v prezidentském apartmá však nebyl čas, po krátkém spánku nám budík oznámil výlet do Batu Caves. Už zběhlí v cestování metrem jsme vyrazili na jeho konečnou stanici a v 7:30 jsme překvapili rozespalé stánkaře u dlouhých barevných schodů, které strážila obří zlatá socha. Ještě před davy turistů jsme tempem keňanského běžce vystoupali nahoru a mohli jsme se kochat... Genderová vyváženost navíc našim ženám tento sportovní zážitek zpříjemnila sukní a šátkem aby nepohoršovali místní muže svými neřestnými koleny. Za mě dobrý, velká jeskyně, barevné svatostánky a všupřítomné opice... No nic, jdeme dál. Vyměnili jsme místní tintili mintili a s nově nabytou finanční gramotností jsme mrskali objevovat další krásy Kuala Lumpuru.
Na istanbulskem letisti nas cekala vstupni kontrola zavazadel uz pri vstupu do arealu a neco se jim silne nelibilo v mem prirucnim batuzku, takze me donutili vyndat vsechny moje napytlickovane veci. To, co jim vadilo, stejne nenasli, ale i tak me nastesti propustili😅 Po odbaveni jsme zasli na zaslouzene obcerstveni a vybrali jsme rovnou to nejlepsi - pivo do sedmickove sklenicky🍻😎 Nasledovala vecere v podobe hambace a uz hura do gatu. Do letadla nahodou pousteli uz hodinu predem, takze jsme se tam sli rozvalit. Letadlo bylo poloprazdne, takze jsme pro sebe mel kazdy par trojsedacku. Zaregistrovali jsme taky min. 3 dalsi pary Cechu, kteri leti s nami. Royal Jordanians Airlines musime zatim velmi pochvalit. Pohodlne sedacky, spoustu mista na nohy, obrazovky, vyborna bageta s muffinem a jeste ke vsemu strava pro mysl v podobe hadanky😏🤓 Let utekl rychle, o to pomaleji pak 5hod. cekani v Ammanu na letisti. Nastesti nas ubytoval mistni Starbucks s Mekacem, takze o obcerstveni postarano

14 January 2019

Myslim, ze nase ubytovani v KL si zaslouzi samostatny prispevek. Nasli jsme ho na airbnb za paradni cenu a hlavne, se slibovanym stresnim bazenem s vyhledem na mesto, to si proste nenechame ujit! Budova je rozdelena do 4 bloku, my spali v Milanovi, ve 20. patre se skvelym vyhledem primo z loznice. Jak vidite z fotek, jedna se o naprosto luxusni apartma s modernim vybavenim a klimatizaci. Tedy na prvni pohled urcite. Pri blizsim zkoumani byste zjistili, ze drobna udrzba by zde nebyla od veci a v kuchyni nefunguje ani rychlovarka, ale i tak to bylo jedno z nejlepsich mist, kde jsem kdy byla, no posudte sami 😏
Letadlo z Ammanu do Kuala Lumpur bylo bohuzel uplne plne, takze jsme byli radi, ze jsme zustali sedet ason vedle sebe. Velmi proaktivni letuska totiz prohazela pulku letadla, aby splnila prani jinemu paru sedet spolu. Az na to, ze se moje "sousedka" neustale cpala do meho prostoru, probehl let poklidne. Dostali jsme opet vybornou bagetu s muffinkem a k snidani potom vajicka s parkem a croissant. Pri mezipristani v Bangkoku jsme si hodinu prostali na draze a sledovali uklizeci cetu pri praci. Po vzletu konecne pustili klimosku, takze ulepene vedro vystridal mrazik. Na letisti v Kuala Lumpur (KL) jsme vymenili trochu penez a vyrazili autobusem na ubytovani. Jeli jsme asi hodku do centra a pak pokracovali metrem. Teda ehm... To, co jsme mysleli, ze je metro, byl vlastne primestsky vlak jezdici cca po 30 minutach. Takze jsme si na nej museli chvili pockat. Pouceni z ruznych blogu jsme cestu k hotelu nasli snadno, tj. prolezli garazi, vyzvedli klice z boxu, nasli spravny pokoj a hura chrnet
Posledni den v Istanbulu jsme zapocali po vydatnem spanku, ktery nenarusilo ani nekolikatero svolavani k modlitbam. Kolem pul11 jsme si koupili v supermarketu prvni snidani a o neco pozdeji jeste druhou v mistni pekarne. Tu jsme pak spapali na namesti s vyhledem na modrou mesitu, odkud jsme se presunuli rovnou do pristavu, odkud mela v pul1 odjizdet nase vyletni lod. S pulhodinovym predstihem jsme lod stihli jentaktak, uz totiz byla skoro plna, tak se proste rozhodli vyrazit driv🤨 Zbyla na nas mista u dveri na palubu a tak Jenik plnil nedobrovolne roli dvernika, protoze Turci ocividne nemaji zadnou silu a nechavali je otevrene. Plavba byla pekna, videli jsme i delfina! Posledni zastavkou byla Galata Tower slibujici peknou vyhlidku, ovsem dlouhatanska fronta nas odradila a tak jsme se rovnou vydali hledat obed, coz v teto casti mesta nebylo az tak lehke. Po chvili hledani jsme ale opet uspeli😍 Posilneni jsme presli zpet do Evropy😎, nasedli na tramvaj a hura na letiste a do tepla!🤗

12 January 2019

Po podzemi jsme vyrazili hledat obed a protoze se nam kolem mesit zdal 4nasobek ceny vecere za obed moc, zamirili jsme do postrannich ulicek. Dnes jsme si na ochutnani vybrali ala tureckou pizzu pide a moc jsme si opet pochutnali. Po obede jsme vyrazili k palaci Topkaki, ale cena vstupneho nas odradila, kor kdyz nebyl vyhled a urco by to opet bylo v rekonstrukci😅 Radsi jsme tedy zamirili do pristavu omrknout lode na zitrejsi vylet a podel vody pokracovat k Sulejmanove mesite, ktera slibovala hezky vyhled. Vysplhali jsme k ni po duhovych schodek a ty nas opravdu vynesly do nebe - konecne mesita bez rekonstrukce! 😎 Po ceste do hotelu jsme prosli slavnym velkym bazarem a zbytek odpoledne stravili v mistni "hospode". Kolem 6. jsme pak dali svacu v podobe "naseho" kebabu a cerstveho dzusiku. To nas tak vycerpalo, ze jsme si na hodinku dachli a pak vyrazili na vecu kousek od hotelu, kde slibovali jednu rybi restauraci vedle druhe. Po trose premlouvani jsme jednu vybrali a moc nelitovali🙃
Dnes nas cekal prvni a jediny cely den ve meste a tak jsme se vydali objevovat jeho krasy hned casne z rana (cti v 9). Venku nas privital drobny dest🌧️, ktereho jsme se ale nezalekli a odmitli i nabidky prodejcu s destniky vsech tvaru a barev☂️, rozhodli jsme se totiz otestovat nase protidestove a protizimni opatreni do Kodane. A tato zatezova zkouska byla prohlasena za uspesnou 😎Jedinou vadou na krase se staly zakerne viklajici se dlazdice, ktere utocily na nase "ziznive" boty. Prvni zastavkou byla Modra mesita🕌, ktera zrovna prochazela rekonstrukci. I tak jsme ale nahodily satky na hlavu🧕a zuli boty, abychom se podivali. Hned na to jsme pokracovali do slavne mesity Hagia Sofia, coz je dnes vlastne muzeum, opet v rekonstrukci. Po pauze na ohrati a caj jsme se take vydali prozkoumat Cisternu Jerabatan, podzemni nadrz vody, kde se natacelo Inferno, ovsem prekvapive byla opet v rekonstrukci a jeste ke vsemu bez vody, takze jsme z ni videli sotva ctvrtinu😔 Sem se chci jednou vratit.

11 January 2019

Thalajsijsky deník konec přípravného dne: Jsme v Istanbulu. Cesta v metru po drobných technických problémech automatu proběhla hladce. Díky naší offline orientaci jsme našli ubytování a po krátkém hovoru se dostali i do ubykace... Foto mluví za vše. Útulný pokojík s vařičem, koránem a nesmyslně malými pantoflemi se stal naším utočištěm v tomto městě kebabu a hlučných Turků... Na doporučení pana domácího jsme zabaštili luxusní, již zmíněný kebab a durum... V samoobsluze nakoupili spousta nezdravych potravin a jde se relaxovat. Čau!!!😂 T.
Let z Prahy byl uplne na pohodu, jen jsme zezacatku malem umrzli, pac letadlo pres noc malicko vymrzlo - a my meli prvni let. Pak nas taky chvili pred vzletem prekvapil velky bily oblak za okynky. Posadka nam nastesti vcas sdelila, ze se jedna o odmrazovani kridel, takze nevypukla panika a vsichni zase upadli do komatu dohanet spankovou deprivaci. V letadle jsme dostali vyborny celozrnny chlebik se syrovo-vajickovou pomazankou, ke ktere jsme dostali i krasny pribeh, jak se o kuratka, od kterych mame vajicka, staraji🐣. Dalo by se jim i zavidet 😄 Po pristani jsme skoro hodinku prosedeli nad zapisovanim do deniku a zapasenim s mistni wifi a pak se vydali najit druhou snidani, tentokrat v trochu vic krestanskem case - to je hned vetsi chut k jidlu 😁 Nasli jsme pekne misto s vyhledem na letistni plochu a pozorovali letadylka. Holky si k tomu daly jogurt a kluci poradny snidanovy box s vajickem, slaninou a fazolemi (uz se tesime na ten dalsi let😷🤭🤫). P.
Je to tady! Pronikavy zvuk budiku ve 2:30 oznamil zacatek nasi vypravy do jihovychodni Asie. Po ceste se rozhodne nudit nebudeme, v planu mame hned 4 zeme a 3 rocni obdobi. Nasledujici 3 tydny s vami budeme sdilet zazitky z teto cesty spolecne s Jenikem, Tomem a Tynou. Prave ted nasedame do letadla smer Amsterdam, kde mame prvni mezizastavku. Peta

10 January 2019

Ten kdo nemá rád zimu zvedne ruku! ✋✋✋✋ Proto je nejvyšší čas vyrazit do Thajska a Malajsie, dále jen Thalajsie. Po nekonečných domluvách jsme se rozhodli pro tuto destinaci pro naši chuť k rýži a pálivým jídlům... Nebo jsme viděli spousty krásných fotek a chtěli jsme to zkouknout osobně. Nevím, jaký byl ten hlavní důvod, ale minimálně je to skvělý důvod pokračovat v cestovatelských deníčcích. Pitrýs ukázal své nadšení do excelovskych tabulek a plánování cesty se tak stalo tak organizované, že i já tuším, kam mě vezou :D Po mé minulé prosbě o sponzoring jste se nikdo neozval, tak jsme hledali levnou letenku přes horní dolní a nakonec se to ukázalo jako pěkné dobrodrůžo, však uvidíte. galerii vidíte, že se každy pár musí vejít do jedne krosny a dvou příručáků. Zde se projevila organizační schopnost cestovatelů a Týnky úchylka rozlévat různá mýdlíčka a krémíky do ještě menších lahviček. Péťa s Jeníkem řešili stejné patálie, u nich je zas diagnóza balit do oddělených pytlíčků. Tom