Czech Republic, Italy · 4 Days · 11 Moments · August 2017

Petra's journi to Italy


22 August 2017

Hezké na dnešním výletě byla i samotná cesta kolem celého jezera. Silnice lemovaná štíhlými stromy, starými hrady, vilami a večer také nádherným západem slunce. Musím ale říct, že kluci můžou být rádi, že mě mají s sebou :D. Protože Samovo, jakožto navigátorovo, orientační smysl je opravdu nulový. V mapě se orientuje pomalu, do Lidlu netrefí, objížděl by to kilometry mimo a ještě prý: "Kam jede?". No kam bych asi jela?! Do Lidlu! Do hotelu mu taky dělalo problém trefit. Odbočovali jsme tam už asi jenom .....čtyřikrát. A asi ale nemá moc rád, když si z něj dělám srandu, protože večer, když rozděloval jídlo, povidal: "Petřík dostane menší kousek, ta je dneska nějaká rejpavá". :D Boží. :D
A máme zde další drahokam z truhly klenotů. Je rok 2017 a přesto stále někdo nosí tyto otřesné plavky, zděděné snad ještě po dědovi. Celá pláž byla taková ....zvláštní. Možná trochu komická až strašná. Vstup do vody byl velmi pozvolný a mělký s malými "bazénky" - zatopenými prohlubněmi. Téměř nikoho jsme neviděli plavat nebo vůbec něco dělat. Stovky lidí bylo pouze vyvalených na slunci. Maximálně si ráchali nohy ve vodě. Vypadali jako lachtani. Tlustí a placájící se lachtani.
Jak krásný byl hrad a jeho okolí můžete vidět na obrázcích. Nenahradí to ale pocit, který máte, když tam doopravdy jste. Úzké uličky narvané turisty vás nutí k pomalé a klidné procházce a pozorování všeho kolem: roztomilých domečků obsypaných květinami, obchůdků se šperky, přístavy a mola, obchody prodávající obžerské zmrzliny, pětikopečkové zmrzliny, osmikopečkové zmrzliny, zmrzliny obalené v čokoládě, karamelu a všemožném žužu, turisty ládujíci se těmito zmrzlinami, parčíky, luxusní vily a projíždějící vláčky. Všimněte si na druhé fotografii kachny. Osedlala si vor. To už je jen krůček k apokalypse a vzniku planety kachen. 🦆
Směrem k hradu Sirmione se nedalo vůbec nikde zaparkovat. Zajeli jsme na travnatou plochu u zdálo se restaurace, že se tam i rovnou naobědváme. Restaurace vypadala příjemně, zato Sam byl zřejmě kvůli mému "vtípku" ;D nějaký nabroušený. Honzík, že se jde podívat k pobřeží než donesou jídlo, říkám, že jdu také a Sam úplně odsekl: "Běž!". A dohadoval by se do krve, proč kluk vedle nás nedojedl pizzu. Nechápal, jak někdo můze nedojíst jídlo a na poznámku, že třeba není dobrá mi opět odsekl, že na pizze se nedá nic zkazit! To ještě netušil, co ho čeká. Objednala jsem si boloňské špagety. Úplně jsem se těšila, že ochutnám pravou italskou boloňskou omáčku. Konečně to donesli. Vypadalo to jako těstoviny, na které vykydali psí konzervu. Smrdělo to dost podobně, ale jak to chutnalo ..... to nelze popsat slovy. Nejblíže tomu bude: hnus, kekel, grchel, odpad. Nic odpornějšího jsme nikdy nejedli. Jediné, co se dalo dělat, bylo zasypat to tunou parmazánu :D. Lépe by chutnala i hotovka z Lidlu.
Na tento den vymyslel program Fednda. Pojedeme na jih. Zhruba za dvě hodiny jsme kvůli zácpě byli asi v polovině cesty. Sjeli jsme na pláž na západním břehu jezera. Kluci si chtěli zaplavat. Nicméně poté začali naprosto vážně uvažovat, že na to dlabeme a jedeme zpátky domu. Jako .....WTF?! Nechtělo se mi věřit, že si nedělají srandu a že jim přišlo naprosto normální jet dvě hodiny na hnusnou pláž a pak to hodinu před cílem otočit a jet zpátky. Naštěstí si všimli, že bych je asi zabila a jeli jsme dál. Samozřejmě, že dál už zácpa nebyla a poměrně rychle jsme dojeli k jižnímu pobřeží. Samovi se evidentně na jihu líbilo, řekl asi jenom stokrát, že to tu vypadá jako u moře. Že jo, úplně jak u moře to tu je, jako u moře to vypadá, neskutečný, vypadá to tu jako u moře, jako kdybychom byli u moře. Už jsem další moře nemohla vydržet bez rýpnutí: "Same? Jak že to tady vypadá?" :D :D ... urazil se! :D Mám pocit ale, že Jedýnka se mému vtipu zasmál :D.

21 August 2017

Občas, když se člověk zastaví a rozhlédne se kolem sebe, najde opravdové klenoty. Bylo trochu divné fotit cizí lidi, ale byla by velká škoda přijít o takové úlovky - aneb kluci konečně ví, co znamená slovo "tupé" a klučík s vytaženými ponožkami, brýlemi na čtení a tričkem s nápisem "NERD - I prefer the term intellectual badass", to je prostě klasa!
Přibližně 5 km od nás mělo být hezké městečko Arco se středověkým hradem. Původně jsem myslela, že si uděláme procházku, ale hoši by si asi příliš namohli nožičky, takže jsme si opět půjčili hotelové káry. Zaparkovali jsme v centru u kostela. Venku i uvnitř hrála hudba, nad námi se rozpínala azurově modrá obloha a hřejivé slunce, okolo stály jen starodávné budovy. Atmosféra městečka byla nádherně roztomilá. Jak jsme stoupali nahoru ke zřícenině skrz olivovníky, objevil se krásný výhled na jezero obklopené horami.

20 August 2017

Snídaně, kde je čokoládová fontána, čerstvé jahody a marshmallow? Yes, please! Nechci se chvástat, ale vybrala jsem naprosto nejlepší hotel. Pěkný pokoj s balkonem, dobré snídaně a hlavně .... kola k zapůjčení zdarma. A ne ledajaká kola. Naprosto úžasná fára s košíkem i zvonkem! Kluci se sice moc netvářili, jsou prostě zhýčkaní, protože já byla nadšená! Takové kolo jsem si nepředstavovala ani ve snu. Hned odpoledne jsme je vyzkoušeli a jeli se podívat do blízkého městečka na západní straně jezera - Riva del Garda. Jako hezké to tam mají, ale je to tam spíš podívat se a jet zase zpátky. Pláže jsou horší, ruch větší a hlavně - slunce tam zapadne za hory už ve čtyři a je všude stín. A věřte mi, že přítomnost stínu může být při zdejší teplotě vody rozhodující v otázce života a smrti. Nejsem blbá, počítala jsem s tím, že voda zde nebude teplá jako u moře někde v Řecku. Byla jsem připravená na studenou vodu, ale že bude AŽ TAK ledová! Nohy mi rozmrzávaly ještě hodinu poté, co jsem vylezla!

19 August 2017

Uplynulo asi jenom tisíc hodin a zdá se to opravdu neuvěřitelné .... ale jsme na místě. Domluva je tu jak s Maďary, pokoj tvoří pouze jedna místnost asi 3x3 metry a u ledničky se mi už podařilo urvat poličku. Naštěstí Sam je jak vystřižený z filmu "Blázni ze stadionu", takže najít v jeho zavazadle lepidlo nebyl problém. Klukům jsem samozřejmě přenechala tulení na manželské posteli a sama se zachumlala v postýlce za rohem. Dobrou noc 😴
Už dávno jsme měli být v cíli. Trčíme v zácpě a stále prší.
Kdyby mi před rokem někdo řekl, že dnes pojedu na dovolenou s těmito dvěma trotli, nevěřím mu. A přesto ten den nastal. Jedeme já, Sam a Honzík. Mě už znáte. Sam je prostě Sam a Honzík se skrývá i pod všemi ostatními pojmy jako Jenda, Jednda, Jedýnka, Fedna, Fednda, Fedndýnka. Je sobota ráno, je hnusně, zataženo, prší, spala jsem asi tři hodiny. Čeká nás cca 8 hodin cesty. Ještěže neřídím.