Czech Republic, Morocco · 7 Days · 9 Moments · February 2019

P + E in Morocco


14 February 2019

Valentýn! Vstáváme v 7, já se balim a jdu na taxík do Agadiru. S dopravou to je tady fakt na prd, hlavně takhle po ránu. Autobusy ještě nejezdí a sdíleným taxíkem jako blonďatý holce s Kuframa se mi moc nechtělo. Dá se jet za 15 Dhm. Já jela taxíkem za 150 Dhm. Ale nelituju. Aspoň jsem stihla autobus v 8:30 ( autobusy se musejí kupovat půl hodiny předem, důvod neznám) bus do agadiru mě stál 110dhm + 5 Dhm za zavazadlo. Busy v Maroku jsou hodně v pohodě, je pohodlný s nima jezdit. Cestou jsme zastavili na cca 15 minut na benzínce, kde jsem si koupila sušenky za 27 Dhm, dobrá žiďárna! Za 3,5 hodiny jsme dorazili do Marrakeshe. Na letiště jsem šla pěšky - nejhorší rozhodnutí světa. Totální vedro, všude mega smrad z aut, písek a vytrpubilo mě snad každý auto. Nikdy víc. Zlatej taxík! Teď už sedim v letadle domů, tady moje dobrodružství končí - petr má dobrodružství ještě 14 dní. V hlavě mám jen šum oceánu. Daniel, ten parchant měl pravdu. Je to návykový, jako droga. Tak zas příště <3

13 February 2019

Středa, náš poslední den! Na plánu bylo to, že de svezeme do Azizu na vlny a budeme tam chillovat celej den, večer si dáme romantiku na výhledu a pivečko. Hm, to bych ale nesměla prozvracet celou minulou noc, postihla mě to marocký svinstvo! Nejhorší den na světě, hlavu jsem měla jako kopačky míč, se kterym se zrovna hraje a pak do něj ještě píchaj vidličky. Peťulka se o mě krásně staral. U místního kořenáře mi koupil oregano a z toho udelal čaj, pomohl. Kolem šestý večerní už jsem byla schopná sníst kousek chleba a banán. Šli jsme naposled spolu ven, do berbere cafe na džusík a palačinku s nutelou. Poslední západ a na víc už nezbylo sil. Musela jsem zase do postele. Petr za mě všechno zařídil. Dopravu do marrakeshe, nakupy a tak. Ještě, že ho mám!

12 February 2019

Úterý!! Dopoledne jsem spala a cvičila jógu, pak jsme vyrazili společně s Peťulkou na jednoho vařenýho psa k obědu a po obědě jsem šla na procházku po pláži. Šla jsem daleko, cestou jsem potkala pár psů a marockejch tuláků, co si chtěli povídat. Když jsem došla tak daleko, kde už nebyli lidi, tak jsem se otočila a šla zpátky. Bylo teplíčko, odliv a skoro žádný vlny. Pak jsem šla ještě pochillovat na taghazoutskej výhled k berbere café. Cestou domů jsem koupila avokáda a pomeranče a po sváče jsme s Petrem vyrazili na surf. Tentokrat jsme si vzali jen jeden. Kdybych vedela, ze je to naposled, co surfuju, asi bych do toho dala víc. Po surfu a po západu slunce na pláži jsme si dali chleba s avokádem a tuňákem a hurá do hajan! Zase nám bylo pěkně zle večer a to jsme ještě netušili, co přijde..

11 February 2019

Dneska je první Petrova pracovní osmička. Od osmi pracoval. Já vstala o něco později, šla jsem omrknout vlny a nakoupila jsem něco málo na snídani. Udělala jsem banana pancakes, aby mu to líp šlo. Pak jsem doháněla resty do školy. Včera jsme měli výročí 3 měsíce, takže jsme to oslavili africkým burgerem s pekelně mastnejma hranolkama z restaurace sunset na hlavní zaprášený taghazout street. Ve 4 jsme šli na surf. Byl to pro mě totálně krizovej den. Neměla jsem sílu, spolkla jsem hrozně moc vody a byla jsem úplně demotivovaná. Šla jsem domů dřív, že uvařim jídlo aspoň. Jenže nefungovala bomba, tak jsem se dala do řeči s chlapcema na terase. Došel Daniel z Anglie a Bob se rozhodl udělat čaj a sušenky! Povídali jsme si o surfování. Daniel se rozhodl, že mě naučí naskakovat na surf, tak jsem trénovala a motivace se mi vrátila! Předposlední fotografie obsahuje “pouze” 2 marocké cukry, haha. Uvařilo jsme si špagety, nebyly moc dobrý a bylo nám po nich zle, tak jsme to šli radši zaspat.

10 February 2019

NEDĚLE! - v sobotu jsme se tak vyřídili, že jsme naspali 14 hodin ( eh já aspoň), Petr dopo pracoval a já jsem se probouzela a plánovala náš odpolední výlet. Vyrazili jsme omrknout banana beach! Dostali jsme tip, že místní šmeláci jezdí na banana beach za 5 DHM ( 12 Kč haha) chytli jsme týpka a jestli jsme za 15 Dhm dohromady (nejsme dobří ve smlouvání) a dojeli do Auoriru. Všude byl neskutečnej bordel a smrad. Došli jsme totální africkou pustinou na banana beach. Pár surfařů tam chytalo vlny. Developeři tam stavěj spousta turistickejch resortů, kdo ví jak to bude vypadat za 5 let. Pak jsme dali další Tajine na oběd. Odpolko surfovačka a večer jsme poseděli i s ostatníma z našeho baráku na terase. Dali jsme čaj a žufánka a poslouchali jsme skvělou muziku od Boba - výběr s Woodstocku. Bob je mega frajer, ale o něm zase příště.

9 February 2019

Ráno jsme vstali a snědli na snídani zbytky z cesty a mini banány, pak nám Chesper( legenda z doqtownu, co na chvíli hlídá náš barák) půjčil boardy a mně neopren a vyrazili jsme na první vlny. No, šli jsme na špatný místo, tak mě petr aspoň seznámil se surfem a pak sem se nechala vyprat obri vlnou. Pak jsme si na obed dali co dům dal a vyrazili omrknout panorama beach - byla mega, tak jsme hned vzali neopreny a dali večerní surf, to byla jízda! Po návratu jsme si dali medicínku, aby jsme zabili všechny bakterie z oceánu ( ti šulini vypouštěj splašky do oceánu a surfaři pak trpí střevníma potížema třeba i měsíc - pěkný svinstvo) pak jsme vyčerpání běželi na západ slunce a na naše první Tajine - typický marocký jídlo - přísady naházený do takovýho spešl hliněnýho hrnce a uvařený na ohni. Maj spousta druhů, stojí to kolem 70 Dhm pro 2 - cca 170 Kč. No to byl den, večer usínám v 8 úplným vyčerpáním.

8 February 2019

Ranní suprsladkej mátovej čaj, kočičky zřoucí slepičí hlavy na náměstí, my u sultána solimána ( ooo vládče náš), pomeranče všude <3, konečně Taghazout a naše hnízdo ( máme barák pro sebe), první západ, to je vončo sakra, pejsci, pizza a happy ela ( hráli totiž neila younga a bylo teplíčko)

7 February 2019

euforie z přilétu a z teplíčka, turistická putyka henna art cafe, náš koupelnovej pokojík za 13 éček v Medina hotelu, neuvěřitelný noční rušný náměstí, který musíš zažít, kočičky všude a my dva uchozeni a tesici se na zítra do Taghazoutu!
Peťulka zařídil mastercard lounge! Víno, pivo, panáky, řízečky a štrůdly pro všechny! Takovýhle čekání na odlet je dost v poho.