Indonesia · 12 Days · 30 Moments · November 2017

Jana's journi to Indonesia (2.part)


8 December 2017

Den 18 (patek 8.12.): podle planu prilitame rano v 7:40 do Amsterdamu. Cesta byla dlouha, ale v pohode. Tim, ze priletame z Asie, jsme podrobeni detailni prohlidce vcetne prohledani batohu na drogy, detekce obliceje dle pasu a podrobny scan tela. Vse ok. V Amsterdamu prsi se snehem a nas posledni let je s Czech airlines. O zabavu je postarano, ceske aerolinky maji 40min zpozdeni, na palube nepodavaji obcerstveni zdarma ๐Ÿ˜€. Na nasem miste sedi starsi ceska (u okna). Uz to ale neresime a sedame si vedle ni. Po chvilce zjistime, ze babca si sedla o radu spatne a preskladavame se. V nove rade sedi vedle babky rodina s detmi na kline a neni tam dostatek kyslikovych masek. Letuska poprosi babku, zda by si mohla presednout. Po 15ti min letu se babka zacne rozcilovat, ze si bude stezovat, ze si musela 3x presedat, chce mit u sebe svuj batoh a ze na ni sviti slunce๐Ÿ˜€. Navrat do reality
Pospichame na metro a na letiste. O dobrodruzstvi se staraji aerolinky KLM, ktere neustale meni hodinu naseho dalsiho letu a posilaji nam sms. Nakonec je vse ok a podle puvodniho planu. Na letisti utracime posledni singap.dolary za kafe a mirime do letadla. Ceka nas 13h let do Amsterdamu. Pekne me boli zada, a tak si prubezne davame gin s tonikem, abychom cestu zvladli (snad stejnou taktiku nezvolili i piloti) ๐Ÿ˜€
Singapur dovoluje behem mezipristani opustit letiste. Mame 7hodin cas a nasim cilem je videt Marina Bay. Opusteni letiste si zada kontolu pasu, predlozeni pokracujici letenky a otisky prstu. Vse jsme zvladli, i metro (jmenuje se SMRT). V blizkosti Marina Bay vylezame z metra a nestacime se divit. Tezka moderna a vsude same mrakodrapy. Po 18cti dnech na Bali je to dobry sok. Singapur=neuveritelne vyspela civilizace (mozna az moc). Vse je ale krasne, ciste, dokonale upravene, uzasne nasvicene. Dokonce i na odpadkovych kosich jsou zasazene kvetiny. Je asi 20:30 mistniho casu a plno lidi tady beha. Kupujeme si vstup na vrch Marina Bay (56.patro) a vidime ze Singapuru vse. Nemame slov, udiv, nadhera, megalomanie.. Slovy se to tezko popisuje. Na vrchu jsme asi 45 minut a nestacime se kochat. Jsem moc rada, ze jsme sem vyrazili, je to nezapomenutelny zazitek. Mimochodem vstup na โ€œSkyparkโ€ 23 singapurskych dolaru/osoba. Rychle prochazime okoli, moc nemluvime, nemame slov. Jen Luky porad foti ?
Den 17: a je to tu, posledni noc na Bali. Klimatizace ve stanu funguje natolik dobre, ze je mi v noci zima. To se mi na rovniku jeste nestalo ๐Ÿ˜€. V noci prisla pekna bourka s poradnym destem. Rano se probouzime brzy a uzivame si slunecneho a parneho dne. Snidame โ€œjaffleโ€ toast na sladko s bananem, loucime se s francouzskym parem, ktery bydli vedle, balime veci, davame si sprchu a bereme si pres Grab taxika. Je to trosku slozitejsi, prvni nas odmitne. U druheho mame uspech. Grab nechce moc jezdit na letiste, maji tam neprijemnosti s beznymi taxikaremi. Vse dobre dopada a za 80k jsme na letisti. Mame cas, zjistujeme zda nas let doopravdy bude a jdeme se jeste projit do obchudku do Denpasaru. Na letisti travime asi 3hod, nakonec nemusime platit zadny poplatek za odlet, jak psal pruvodce. Za zbyle penize jdeme na kafe a palacinku. Odletame s 30min zpozdenim a definitivne se loucime s Bali. Singapurske leziste je 2.nejvetsi v Asii. Snazime se rychle zorientovat, hledame metro.

6 December 2017

Je to kopecek ryze (hnede, bile nebo zlute), a k tomu je ve vitrine plno priloh na vyber: ruzna zelenina, ruzne upravene vajicka, kureci maso, tofu, tempeh, soja,ryba, krevety a ruzne zeleninove placky. Je to moc dobre, takze se prejidame i kdyz nas strasne pali pusa ๐Ÿ˜€ (balijci ji vse palive). Nastesti to mame jeste 2,5km k ubytovani, prochazka nam prospela. Po ceste navstevujeme jeste mistni supermarket. Tak krasne ovoce a zelenina, uzasne! Hraji tu koledy a ja se strasne zacnu tesit na vanoce. Kupujeme si velke pivo (700ml - super) ๐Ÿ˜€ a jdeme pryc. Na ubytovani je s nami jeste francouzsky par, jinak nikdo. Davame si bambusovou sprchu, bambusovy zachod (tam se mi akorat nevlezou nohy, tak musim sedet na sikmo ๐Ÿ˜€). Pak otvirame pivo a uzivame si teply vecer venku. Bali nam strasne moc dalo, strasne moc ukazalo a naucilo. Zitra odletame, takze: DIKY BALI!!!
Na takovem miste bychom se jinde nedoplatili a tady je to jedna z nejlevnejsich restauraci, kde jsme byli (na plazich jsou mnohem drazsi). Tak se tomu smejem a moc si to uzivame. Diky sopce tu nejsou skoro zadni lidi,coz je fakt super! Kupujeme jeste nejake darky, uz jsme mistri ve smlouvani ๐Ÿ˜‰, chytame taxi (opet smlouvame) a nakonec nas balijsky dedula veze do Canggu, kde mame posledni ubytovani. Vybiral to Luky, takze bydlime v takovych lepsich stanech s podestylkou a klimatizaci ๐Ÿ˜ƒ๐Ÿ˜ƒ. Z mapy vidime, ze je to k mori daleko, tak planujeme jen lehkou prohlidku po Canggu. To bychom ale nebyli my a nakonec je z toho velka prochazka k plazi a kus po ni. Ujdeme asi 10km ๐Ÿ˜€, je to tady ale moc pekne, zase uplne jine Bali. Cele Canggu je surfarska oblast. Je tu plno peknych obchudku, restauraci a kavarnicek. Takovych fakt stylovych. Tady bychom si i dali kafe, jinde na Bali jim kava moc nejde.. Pijou jen โ€œcafe Lombokโ€ klasicky turek. Na veceri jsme si vyhlidli warung delajici โ€œNasi campurโ€.
Den 16: Probouzime se hladovi se tesime se na snidani. Luky si dava vajecnou omeletu a ja bananove palacinky. Kluci vse pripravuji v kuchynce pred nami. Trva jim to ale 35 minut a my jsme malem mrtvi hlady. Jidlo bylo sice skvele, ale bylo toho tak malo, ze bracha by to na taliri ani nevidel. ๐Ÿ˜€ Balime veci, loucime se, bereme si taxik pres Grab a jedeme k chramu Pura Tanah Lot. Bere nas po ceste policie, takze o dobrodruzstvi je opet postarano. Nastesti nas ridic ma vsechny doklady a i licenci vozit turisty (ta je pry draha, malo kdo ji ma a vozi turisty na cerno). Vse dopadlo dobre a behem 5ti minut pokracujeme dale. Vstupne do chramu je dost vysoke, 60k IDR/osoba, ale stoji to za to! Ten vodni chram je fakt nadherny a okoli taky. Je tady popularni cibetkova kava a maji tu i cibetky, zajimave zvire. Nemuzeme vynechat ani vystavu hadu. Podle me je pekne hnusna, jeden had ma i 100kg. Asi hodku a pul se tu prochazime a pak usedame do mistni restaurace na obed s vyhledem primo na chram.

5 December 2017

Vyrazime na prohlidku Seminyaku! Je to hlavne mesto plne obchodu a s obrovskou plazi, na ktetou se vydavame. Tak takova plaz nebyla ani v pobrezni hlidce, neco tak obrovskeho jsme jeste nikdy nevideli! Jdeme se projit po plazi, podivat se na mistni chram a pak cekame na zapad slunce. Ten je nadherny. Jak je plaz megalomanska, tak megalomanske tam jsou i bary, plno hotelovych resortu. Na brehu jina sorta lidi a ve vode par surfaru. Dali jsme si kokos a vyrazili hledat misto na veceri. Nakonec koncime v nasem ubytovani a udelali jsme nejlepe, jak jsme mohli, veceri chystaji za barem pred nami. Davame si klasiku, mie goreng a nasi goreng a uz se tesime do postele. To cestovani nas pekne zmohlo. Pokojicek je uzasny, to se nam bude urcite skvele spat.
Den 15: probouzim se brzy, Luky nemohl spat v noci, a tak to dohani rano. Davame si ranni plavani v bazene, snidani, balime veci, loucime se a jdeme do pristavu. 11:30 nam ma jet lod. Kupodivu prijizdi na cas, nasedame (pres zavazadlovy prostor) a mirime na Lombok a pak do Padang Bai. Lod je rychla a cesta trva necele 2h. Naposledy se loucime s Gili. V Padang Bai se na nasi lod sesype kupa taxikaru, ze nemuzeme ani vystoupit. Tohle je fakt mazec. Prepravni spolecnost nam mela zaridit i transfer do Seminyaku. To sice zaridili, ale jejich bus jede hromadne pres Ubud, Sanur, Kutu a jako posledni Seminyak (cesta by trvala asi 3hodiny). Tohle zjistujeme az v pristavu a zamitame. Potkavame jednu slecnu z Norska, ktera chce jet taxikem do Kuty. Po spolecnem smlouvani mame taxik,ktery veze slecnu do Kuty a nas do Seminyaku. Silnicni doprava je tady silena. Clovek vubec nechape, co se deje ๐Ÿ˜Š. Po hodine cesty prijizdime pred nas hotel Sleepingwell a ubytovavame se. Jupi!

4 December 2017

โ€œIndonesian are like chilli, small but strongโ€ barman
Curry chicken s ryzi a chicken lemon wrap s fried potato.Luxus,vari tady fakt skvele!Nasim cilem je stihnout drink na plazi se zapadem slunce. Casove konecne stihame, tak to bereme kolem mistni mesity, abychom se podivali. Usedame do sedacich pytlu, koukame na nebe a pijeme koktejl Long Island. Mraky nad Bali zapad slunce trosku zakryvaji, ale i tak je to nadhera. Prochazkou kolem ostrova se vracime zpet. Na nocni obloze vidime vychazet nadherny mesic a usedame jeste na jeden koktejl, ted uz na vychodnim pobrezi (vsude maji akci 1+1 ๐Ÿ˜€). Davame si Margharitu a Ilusion a koukame na mesic, jak stoupa. Obsluhuje nas mistni mladik a davame se do reci. Rika nam, ze indonesane neplanuji, nevi, co bude za hodinu, nacez zitra.๐Ÿ˜ je z Lomboku a 4dny v mesici pracuje tady v baru na Gili, jinak je doma. Pry tak malo navstevniku na Gili po 2 roky, co tu pracuje, nepamatuje. Kvuli Agungu nejsou hosti ๐Ÿ˜”.My jsme ale nadseni.Loucime se a jdeme na hotel.I kdyz je cca 21h, je vedro. Klimatizace je bozi
Den travime na plazi, na hotelovych lehatkach se slunecnikem. Je dalsi jasny den a s tim i neskutecne vedro, takze jedinou aktivitu (krome prozkoumavani morskeho dna a cteni), kterou planujeme je poledni kafe a dobrota v mistni restauraci. Vypadalo to, na den bez velkych zazitku, ale jelikoz jsme si objednali capuccino a cafe latte, tak jsme z toho meli pekne divadlo. Zadny asi z 8mi cisniku to neumel pripravit (i kdyz to nabizeji v listku). Trvalo to asi 30 minut a vysledek? No snaha a priznani, ze tohle jim jeste moc nejde, se ceni ๐Ÿ˜Š๐Ÿ˜Š. Luky si dal k tomu pudink z cerne ryze (indoneska specialita). Chut zajimava, neni to spatne. Chvili si jeste uzivame u more a pak vyrazime na pozdni obed a brzkou veceri do mistniho vyhlaseneho podniku Rubyโ€™s cafe. Kvalitu restauraci hledame na Triadvisoru, fakt dobra aplikace. Jidlo bylo vynikajici, nemaji wifi a pouzivaji jen cerstve suroviny. Chvili po nas prichazeji francouzi, par, a davaji si uplne to stejne, co my ๐Ÿ˜€.
Den 14: Vecerni dohoda znela jasne: pokud se probudime brzy, pujdeme behat, jinak na to kaslem. Probouzime se v 6:30 a je to jasny. Oblekame tilko, kratasy a bezecke boty a vyrazime obehnout ostrov. Bezi se nam ztezka, potkavame v protismeru asi 3 bezkyne, uzivame si klidu a sledujeme odliv (ostrov zvetsil obvod asi o kilometr ๐Ÿ˜). Po 4,5 km behu (ostrov ma 5km), mijime opet ty stejne bezici slecny jako na zacatku๐Ÿ˜Š. Ranni ritual je stejny, skaceme do bazenu a mooc si to uzivame. Luky si dava na snidani Mie goreng a ja volim โ€œhealth breakfastโ€ (tropicke ovoce, troska vlocek, cornflakes a mistni jogurt). Po snidani zjistujeme letecky stav a nasi nizozemske spolecnosti KLM se do Denpasaru moc letat nechce. Kazdopadne nas musi informovat a neco vymyslet. Tipuju, ze do Singapuru poletime s jinou spolecnosti. Zitra v 11:30 opoustime Gili Air a jedeme do Seminyaku (zapadni pobrezi Bali, nad letistem). Tam stravime 1 noc. Nasim cilem, pred odletem, je jeste chram Pura Tanah Lot. Snad to vyjde

3 December 2017

Na veceri vyrazime na โ€œSateโ€, jsou to takove male masove nebo zeleninove (i kukurice nebo ovoce) spizy pripravovany na grilu. Jako prilohu si davam ryzi a Luky bramborove lupinky. K tomu nam donesli arasidovy dresink, podava se tu casto a me moc chutna.. Vse je vyborne. Po jidle spechame na plaz na zapad slunce. Vsude je plno lidi. Chvili nechapeme, pak vidime, ze je uplnek.. Nadhera!! Pomalu jdeme po plazi a kochame se, az obejdeme cely ostrov. Mijime kruh zen vyvolavajicich duchy. Prichazime az do restaurace v nasem hotelu, davame si oba velky Bintang (700ml pivo) a poslouchame zivou kapelu. Hraji nam Beatles na prani, parada. Po necelych 2 hod poslechu jdeme spat. Snad se nam pri uplnku bude neco pekneho zdat. Uplnek je fakt nadherny, nebe je ale dost jinรฉ, nez v CR, o mnoho mene hvezd.
Den 13: tak dnes v noci doopravdy prselo. Probouzime se v 7h, venku jeste trosku kapka a my vyrazime obehnout ostrov. Vsude jsou kaluze a mistni zametaji sve podniky. Jinak je vsude klid, po 5ti km skaceme do bazenu a vyrazime na snidani. Davame si toust se sazenymi vejci a nadchl nas vic, nez vcerejsi anglicka snidane. Po snidani vyrazime na plaz a koupit si vodu a opalovaci krem (i pres to, ze jsme se uz dostkrat spalili, tak nam dosel). Vse jsme sehnali a mirime na plaz. Nejdriv na vzdalenejsi a pak k nam. Je nadherne, more klidne, ale proudy ma silne jako reka.. uzivame si pohody a po poledni vyrazime na mistni ovoce. To je fakt skvele! Nejvic nas nadchl ananas โ€œlike lollipopโ€ MNAM! Prochazkou se vracime zpet a v mori nalezame obrovske musle. Ta jedna ma aspon 3kg. Pry si je ale nemuzeme vzit ๐Ÿ˜”. Taky nevim, kam bychom je dali๐Ÿ˜€. Udelalo se strasne vedro a z nas uplne lije, chvilku odpocivame, vybirame, kam pujdeme na veceri a tesime se na hudebni vecer u nas,budou hrat rockโ€™nโ€™roll

2 December 2017

Okolo 13h vyrazime na kafe do mistniho pekarstvi. Zalozili ho nejaci francouzi a je to jediny podnik sveho druhu na ostrove. Konecne dobre kafe, mnam! Davame si k tomu cokoladovou buchtu. Pak vyrazime prozkoumat ostrov, zkoumame mistni zivot, ovoce, zivot chudych i stavby rezortu. Po 3h se vracime na hotel, skaceme do bazenu a pak vyrazime na veceri do vyhlaseneho warungu (dle tripadviseru). Jidlo je fakt svele! Ja si davam kuraci burrito a Luky Opak-opak beef (veprove se zeleninou v jejich specialnich ryzovych krekrech). Chceme jit na koktejl (skoro vsude nabizi Happy hours 1+1free) a zapad slunce. Ten jsme ale prosvihli, takze si davame Pina Coladu a poslouchame more. Koktejl je moc dobry a nakonec i levnejsi, protoze borec nema jinak na vraceni. Misto 60k platime 50k IDR. Unaveni se vracime na hotel, dnes nehraje ziva hudba, ta bude az zitra, ale film. Jdeme spat a tesime se na nedeli. Nase letecka spolecnost pise, ze do 4.12. do Denpasaru nelita, tak uvidime..
Den 12: probouzim se v 7h, mam jeste zavrene oci a slysim vytrvaly dest. To me pekne stve, chteli jsme jit rano behat a tady ty mistni kozi stezky budou uplne podmacene. Otviram oci a zjistuji, ze to hluci klimatizace! Jupi! Jdu do nasi venkovni koupelny, roztahuji zavesy a budim Lukyho. 7:30 vybihame okolo ostrova, ma to presne 5km. Skaceme do bazenu a vyrazime na snidani. Davame si oba dva anglickou (palacinek uz bylo dost)-moc dobra. Dopoledne vyrazime na plaz k hotelu. Cteme si o Bali a Luky prozkoumava more. Nejdriv jen Luky a pak spolu. Vlny jdou jednim smerem, ale silne proudy nas nesou na druhou stranu, zajimavy pocit. Dno je ale nadherne!! Plno barevnych rybicek, koraly nadherne jako kvetiny a co? ZELVA!!!!! Jupi!!!! Krasna, asi 3/4metru obrovska, fakt uzasne!!! Asi 3 minuty na ni koukame, pak pomalicku odplave! Mame obrovskou radost! Proud je tak silny, ze nakonec vylezame z more o 100m severneji a vracime se pesky ๐Ÿ˜€๐Ÿ˜€.

1 December 2017

Obklikou a prochazkou se vracime zpet do hotelu, kde uz u nas hraje ziva kapela. Jsou moooc sikovni, jazz, moderni pisnicky, vse co si clovek rekne. Davam si pivko, Luky dve a asi po hodine a pul poslechu jdeme spat. Pred spanim si davame jeste nocni plavani v bazene a usiname. O sopce zadne nove info. Co se bude dit je velmi nevyzpytatelne, takze to nikdo neresi. Na recepci hotelu mame vanocni stromecek ๐Ÿ˜‰. Co se tyce nabozenstvi, je tu opet mesita a nektere zeny maji burku. Casto lze videt ale i balijsky hinduismus. Nas hotel je hinduisticky-supeer. Mesita zase haleka, nastesti to mistni hudba casto utlumi.
Mame krasny pokojicek v Bel Air Resort na zapadnim pobrezi ostrova, nechavame si tu veci a vyrazime na vylet okolo ostrova. Je tu mnohem vice baru, nez na Menu, vsechny jsou moc roztomile, v takovem havajskem stylu. Prijde nam, ze je tu cisteji a levneji nez na Menu. Vsude hraje jazz nebo reggae (Bob Marley). Je zatazeno a kazdou chvilku prsi. V jednom podniku zastavujeme na svacinu a davame si sandwich. Ja syrovy, Luky kureci. V tu chvili se pekne spusti dest, tak jen koukame, jak kapky dopadaji do more. Pri odchodu nam majitele donaseji jeste welcome drink-caj z Lomboku. Tak se zdrzime jeste o pul hodku dyl. Vysvetluji nam, ze je tak zatazeno, protoze lidi na Bali moc kouri ๐Ÿ˜€๐Ÿ˜€๐Ÿ˜€. Pokracujeme v ceste kolem ostrova, je to prijemne. Prochazime par butiku a mirime zpet do hotelu. Skaceme do bazenu a vyrazime na veceri. V Yolanda warungu si davame mistni klasiku Mie Goreng (ja s kurecim masem, Luky se seafood) za 30k IDR/porce. Maji jidelnicek jen v anglictine a co nazev, to chyba. ๐Ÿ˜ƒ
Den 11: Mam pocit, ze spime v safari. To mnozstvi zvuku, co clovek kazdou noc slysi, je neuveritelne. Probouzime se v 7h a balime. Pani domaci nam prinasi snidani, palacinky s bananem a ananasem. Lukymu 3 s cokoladou, me 2 s medem a pomerancovy dzus. Neskutecna dobrota, vse jim chvalime a loucime se. Domaci jsou trosku smutni, ze jim lide rusi vanocni pobyty kvuli Agungu ๐Ÿ˜’. Tak snad se situace brzy zlepsi i pro ne. 9:50 nam jede public transport (35k IDR/osoba) na Gili Air. Mame trosku smisene pocity, Gili Meno bylo uzasne. Tesime se ale na dalsi poznavacku. Nebe je zatazene a vypada to na bourku. Nasedame na lod a spousti se dest. Za 15min vysedame na Gili Air a utikame se schovat pod prvni strisku. Za 20 minut prestava lijak, jdeme najit ubytovani a prozkoumat okoli. Oproti Menu to tu zije o dost vic, presto citime pohodu. Porad je zatazeno a tak planujeme odpoledne prozkoumat ostrov.

30 November 2017

Mame pul hodiny do zapadu slunce, a tak to bereme na veceri oklikou pres zapadni pobrezi.. Na plazi uz ceka par pozorovatelu a my jsme uneseni krasou. I kdyz jsou mraky, zapadajici slunicko je ruzive osvetluje a stejne tak i Agung (stale lehce plivajici). Fakt dokonale. Asi 20min se kochame a vyrazime na veceri. Luky potkava hadi mlade๐Ÿ˜ƒ. Hodinky vibruji splneno - dnes 18850 kroku a my usedame ve warungu. Davame si ryzove vino 15k IDR/sklenice, sladounka dobrota, a indoneska jidla. Spolecny predkrm Calamari (30k IDR), Luky Nasi Goreng Seafood (35k IDR) a ja Curry fish with rice (40k IDR). Jidlo chvilku trva, protoze kuchyn asi 1x1m max a 1 sporak. Vari cisnikova manzelka. Luxusni! Moc dekujeme, chvalime a loucime se. Pan nam sdeluje, ze jiz otevreli letiste Denpasar pro vsechny lety. Na pokoji se docitam, ze mel pan pravdu. Otocil se vitr a vulkanicky prach neohrozuje letiste. S plnymi brisky ulehame a tesime se na Gili Air (pan rikal, ze Meno je nejlepsi).
Davame si ledove kafe (luxusni) za 30k IDR/ks a mirime relaxovat na plaz. Zapomnela jsem zminit, ze po ceste do warungu potkavame hada na ceste. Fakt zvireci den ๐Ÿ˜๐Ÿ˜. Po ceste potkavame mistni domorodku prodavajici ovoce. Kupujeme si salak a mango a kokosovy olej. Vse nam i oloupe a nakraji, bomba. Oboji chutna skvele! Relaxujeme na plazi, cteme si v pruvodci, zkoumame morske dno, koraly, rybicky. Zelvicky se neukazaly. Na jogu kaslu. Vracime se do ubytovani a koukame na mistni kluky pripravujici se na fotbal. Nekteri maji chranice a Nike tretry, jini hrajou bosi ๐Ÿ˜€. Pani domaci nam prinasi smazeny tapiok na ochutnani. Chutove me to pripomina brambor, ale je to moc dobry. Davame si sprchu a vyrazime na veceri. Jak jinak, nez do โ€œPojok no.5โ€. Snad ochutname i mistni vino.
Den 10: Dnes je 30.listopadu. V noci se nam dobre spalo. Rano se budim v 6 a zatim co Luky spi, ctu si deniky ruznych lidi, kteri cestovali po Bali, Gili a Lomboku. Jedna pani pise, ze jeji manzel na Gili videl ve vode cerneho hada, nasledne ho googlili a zjistili, ze je hodne jedovaty. Snidame babanove palacinky s cokoladou a medem, nic noveho ohledne sopky jsme nevycetli a tak vyrazime prozkoumavat more. Boso. Nachazime zajimave misto, kde by mohly byt zelvy a koraly. Luky vyrazi do more prozkoumat teren. Koraly krasne, ale taky meduzy, takze jdeme dal. Mezitim pozorujeme v dali Agung a vypada klidneji. Zkousime dalsi misto a jdem do more oba, za chvili se shodnem, ze je to nic moc a jdeme ven. Luky me sdeluje, ze ve vode videl cerneho hada, asi 0,5km. ๐Ÿ˜ƒ๐Ÿ˜ƒ je snad nejaky den zvirat?? Prochazka po plazi boso, kolem ostrova je ale uzasna, tak pokracujeme dal. Nakonec je z toho docela dlouhy vylet, a tak po poledni mirime do warungu โ€œPojok no.5โ€, kde jsme vcera vecereli (okouzlili nas)

29 November 2017

Jen jsem si vzdycky myslela, ze jsou jeste vice barevnejsi. Zacina me trochu bolet bricho, tak jdeme na pokoj pro prasky pro jistotu. Po chvilce uz je mi lepe a mirime na plaz jizne vedle hlavniho pristavu. Po ceste si kupujeme mistni Radlery na ochutnani a uzivame si neskutecnou pohodu. Mezitim v mori hledame zelvy, ale porad nic. Ve 4hod se vydavam na jogu, nebyl ale zadny jiny zajemce, tak to pani presouva na dalsi den. Zjistuju od ni aspon tipy na dobrou veceri a vracim se na ubytovani. Mezitim pisou z MZV z drozdu, ze v Denpasaru castecne obnovili provoz letiste (pro nektere linky). Prodlouzili jsme tady na Menu pobyt u pani o den, do 1.12. Pak se vypravime na Gili Air. Vypadkem jogy menime plan na vecer, pujdeme na veceri a pak sledovat zapad slunce. Zapada okolo 18:30h.
Den 9: vstavame brzy rano a jdeme behat! No jasne ๐Ÿ˜€, probouzime se v 8, obouvame tenisky a chystame se obehnout ostrov. Je uz pekne teplo a beh v pisku je docela narocny. Je to ale sranda obehnout cely ostrov. Zjistujeme ze ma po obvodu 5km a je jako segment v aplikaci Strava (hlavne, ze v Proskovicich tam nic neni ๐Ÿ˜€๐Ÿ˜€). Po ceste vidime opet Agung, tak zastavujem a fotime. Na snidani prosime pani o palacinku navic, jsou skvele. Mame dohromady 1 bananovou se syrem a 2 bananove s medem (cokoladu jim Luky vyjedl). Oblekame si plavky a vyrazime k mori. Cil je jasny, koraly a zelvy. V pujcovne si chceme pujcit boty do vody (voda je dlouho melka a koraky bodaji do noh). Nase male velikosti ale nemaji. Takze nic, to zvladneme i bez bot. Nachazime misto v byvalem pristavu s lepsim pristupem a vydavame se na pruzkum, asi 80m jdeme oceanem po kotniky a pak to zacina, nadherne koraly. Ostatni turiste se nechaji od brehu vyvezt lodi, na to my kaslem ๐Ÿ˜Š koraly jsou krasne.
Jeden hrom uderi hned nekde vedle nas. Strasne se leknu. Luky to komentuje jen slovy โ€œco nas tady jeste potkaโ€. ๐Ÿ˜ Nase ubytovani je domecek se slamenou strechou: ta by ale krasne horela โ˜บ๏ธ. Probouzime se tesne pred 8h, neprsi a vyrazime behat. Zapomnela jsem napsat jeste jeden zazitek: po ceste z plaze nachazime obchudek misniho domorodce, ktery mel prvni obchudek na Gili Meno. Vse vyrabi sam. Ma plno krasnych vyrobku prevazne z kokosoveho dreva. Ma radost, ze jsme Cesi a ukazuje nam ceske ziletky, ktere pouziva. Jsou teda brutalne rezave, ale pry se s nimi holi. Porad nam chce neco prodat, podlehame, smlouvame a nakonec za 100k IDR kupujeme 2 vidlicky, 2 lzicky a 1 lzici na ryzi z kokosoveho dreva. Nutno dodat, ze jsou ale fakt krasne. Luky me opravuje denik a i kdyz nazev โ€œhappy cocosโ€ se mu moooc libi, tak pry to byl v originale โ€œSpecial coconutโ€ ๐Ÿ‘๐Ÿฅฅ

28 November 2017

Luky opet mizi v mori a ja ho sleduji z plaze. Vraci se s tim,ze nasel zelvu a chvilku spolu plavali. Je fakt stastny. Vypada to, ze bude prset. Zvedame se a jdeme do ubytovani. Po ceste nachazime restauraci na jiznim pobrezi, kterou si vybirame na veceri na rybu na grilu, jmenue se to tu BBQ evening. Vecer vychazime driv a jeste se trosku prochazime. Poprve vidime ze Trawanganem soptici Agung. Je to strasidelne, svym zpusobem ale krasne. Ryba vychazi na 35k IDR/100g +prilohy zdarma. Davame si rybu Red snapper, steak z Batterfish a 3ks Tiger prawn (krevety). Tohle byla moc velka dobrota! A k tomu drink Happy cocos (kokos s bacardi, limetkou a medem) za 80k IDR/jeden. Vecere zacala v 18:30. Hned pri prichodu jsme zjistili, ze jsme nevzali dost penez, Luky se tak po veceri probiha do apartmanu (cca 2km) a pak spolecne rozjimane a pijeme kokos. Vracime se na ubytovani a jdeme spat. V noci asi 4x prudi gekon, mrsak. Do toho slepice a mesita, uz si zvykame. V noci se spusti dest a bourka.
Den 8: v noci nas probouzi strasny rev, jakoby v nasem pokoji. Ja se samozrejme bojim a Luky jde zjistit,co to je. Na strope naleza asi 30cm velkeho gekona, ktery tady na nas haleka. Kdyz jsme rozsvitili, utichl, tak opet usiname. Rano boli bricho pro zmenu me, Luky uz je ok. Beru si Endiaron a zda se, ze to bude ok. Snidame bananovou palacinku s cokoladou a toast s rajcaty a syrem a pomerancovy dzus. Po snidani vyrazime hledat zelvy a koraly. Zapadni cast pobrezi je pry plna koralu, tak mirime tam. Pokus vlezt do more konci tragicky, asi 80m od plaze mame vodu stale po kotniky a mrtve koraly zaryte v chodidlech. V pruvodci psali, ze po nich nemame slapat, ale mame plavat. Tento pokus konci tak, ze ma Luky odrene brisko ๐Ÿ˜Š. Takze obejdeme skoro cely ostrov, vracime se na plaz,kde jsme byli vcera a jsme stastni ๐Ÿ˜Š. V plazovem baru usedame na lehatka a davame si kafe. Stahuji se mraky a me je na lehatku skvele. Luky se stale snazi objevit neco v mori. Spolecne nalezame jeden zivy koral.

27 November 2017

Nad Lombokem vidime mraky a neustale se ozyva hrmeni. K nam se ale nic nedostalo. Koupeme se v mori, koukame na rybicky, objevujeme musle a koraly. Krasa! Po poledni jdeme na fresh dzus. Objevujeme krasny stanek u more a davame si mangovy a avokadovy dzus. Prochazkou po vychodnim jihovychodnim pobrezi ostrova se vracime na ubytovani. Davame si kafe a susenky Oreo. Luky na chvilku usina a ja si lakuju nehty a holim nohy (ano, uz byl cas) ๐Ÿ˜. Pred odletem jsme se zaregistrovali v systemu Drozd na Ministerstvu zahranicnich veci, aby vedeli, kde a na jak dlouho jsme. V sobotu zacala byt aktivni sopka Agung. Tak nam z ministerstva chodi sms a maily o aktualnim deni, kam se kdyztak hlasit, komu volat. Je to fakt super! Nejnovejsi info je, ze uzavreli letiste Denpasar nejspis do zitra 7h rano. Vyrazime na veceri na zapadni pobrezi a davame si pizzu,mame strasnou chut na neco znameho. Pri veceri hraje Tracy Chapman a sledujeme bourku v dali na sirem mori.Prochazkou po plazi se vracime a uleham
Den 7: Rozhodli jsme trosku zpomalit a nastavit totalni relax. Probouzime se v 8h a objednavame si palacinky na snidani, ja s medem, Luky s cokoladou a k tomu fresh pomerancovy dzus. Je tady zvykem, ze vsem snidani donesou primo pred apartman, fakt super!! Po snidani vyrazime prozkoumat ostrov a k mori. Objevujeme mistni slane jezero a moc si uzivame, ze konecne muzeme chodit vedle sebe. Mimo ubytovaci resorty jde videt chudy zivot mistnich a neporadek (zdaleka ne ale takovy, jak na Bali). Chtela bych si zajit na mistni lekci jogy, tak hledame moznosti. Jsme poslani do Mao Meno. Misto za chvilku nalezame. Lekce jogy jsou kazdy den od 16h, stoji 120k IDR/osoba a jogin je australan. Zil snad rok v Ubudu a ted je uz 14dni na Menu. Zitra tam vyrazim. Odchazime na plaz a uzivame si mistni pohodu. Po ceste potkavame zelvi lihen. Jsou tam zelvicky 2-3 mesice stare.. V 8mi mesicich je pousteji zpet do more. Diky plazovym rezortum uz nemaji jinou moznost rozmnozovani ๐Ÿ˜”.