Nepal · 20 Days · 48 Moments · October 2017

Nepal 2017


23 October 2017

Den 22: výlet do mesta Bhaktapur, pár km od K, mezi 8-12st hlavní město Nepálu. Památka Unesco, mesto z červených cihel, ve kterém žije tis obyvatel. Cihlami jsou vyladěné i ulice. Občas je některý dům po zemětřesení podpiran kuly, občas kus domu chybí. Mistnaci bud prodávají něco turistům, nebo zevluji...tedy aspoň tak to vypadalo.

22 October 2017

Den 21: ráno nás na pidi letišti v Lukle přivítaly davy lidí a neskutečný zmatek, který měl pravděpodobně jistý místní řád 😃, který nám zůstal utajen. Po manuální kontrole prirucniho zavazadla jsme se dostali k jediné odletove bráně , kde nastala tlačenice kdykoliv nějaké letadlo dosedlo. Nakonec jsme odletěli 😆. Nejnebezpečnější letiště světa je tedy úspěšně za námi. V hotelu v K.jsme se každý zavřeli na 30 min do sprchy a blahem jsme jen chrochtali. Jsme opět vonavi a čistí. Sice jen na chvíli než vyrazíme do města, ale stejně je to boží.

21 October 2017

Den 20: poslední pohled na Everest a mastime to z Namche Bazar 3440m do Lukla 2800m. 18 km dlouhe, prevyseni dolů 2,2 km a nahoru 1,6 km. Mazec. Dlouhý trek😥, ale jsme zde😅. Dusicka je spokojená😆. Zítra nám držte ráno palce, ať nejsou mraky a my zvládneme odletět. Když budou mraky, tak se zde totiz nelita.

20 October 2017

Den 19: z Panbotche 3930m do Namche Bazar 3440m. Asi 13km, 1.2 km nahoru a 1.7km dolů. Bylo to dlouhé, ale s prekrasnymi výhledy. Cestou jsme se podívali do kláštera, potkali LÁMU, kterého nesli do sousední vesnice na nositkach. A navštívili místní pekarnu s neuvěřitelným jablecnym kolacem. Zítra máme před sebou poslední túru a pak fiiiiiii směr Kátmandú. Už se těším na svojí čistou postel, sprchu a pěkné WC.

19 October 2017

Den 18: z Lobushe 4910m do Pangboche 3930m=sestup do nizin 😉. Je neuvěřitelné, jak rychle těch 1000m sestupujeme😎. Dolů to jde daleko lépe než nahoru😊. Cestou se krajina měni před očima. Nejdříve skalnate vrcholky na dosah ruky, pak se začinaji objevovat klece a kvetoucí hořce. Cestou potkáváme skupinku turistů s kytarou 😃 jdou nahoru , hrajou a zpívají, neuvěřitelné😎. Pak taky potkáváme pána, co nese na zádech několik fosen. Z lodžie vidíme malý kousek Mt. Everestu.

18 October 2017

Den 17: už valime do nizin😉. Ráno máme snídaní až v 8 hod, což je velmi pozde🤗 a vyrážíme pianko z Gorakshep 5140m zpět do Lobuche 4910m do staré známé lodžie s bezva sprchou. Cesta zpět je víceméně z kopce, ale i přesto jsem po příchodu unavená. Odpo vyrážíme do nejvýše položené kavárny a vyjidame zásobu čerstvých koláčů a dortiku. Po našem nájezdu zbývají jen 2 ks😎. Jo abstak je abstak 😄.

17 October 2017

Den 16: z Lobuche 4910m do Gorakshep 5140m. Z Lobuche vede hl. cesta do Everest Base Campu (EBC) a jdou zde zástupy lidí. Fakt dálnice a to oběma směry 😣. Vůbec se nám to nelíbí. Dálnice je až do EBC, a tak se rozhodujeme, ze na to pecem😑 a do EBC nejdem. Místo toho vyrážíme na západ slunce na horu KalaPatthar 5550m. Je odtud prekrasny výhled na Mt.Everest (foto 3-4, prostřední kopecek). A je to také náš nejvýše dosažený bod. Scházíme dolů za tmy. A od tedka budeme výšku jen ztrácet. Zítra se pomalu vracíme.

16 October 2017

Den 15: Rano se probouzime do 1°C v lodžii 😣. Ale nevadi, uz jsme si zvykli. Mame dobre spacaky a v lodziich jsou navic i deky. Dnes dáváme jen kratoucky 8km trek asi 3,5 h ( i když včera ten náročný trek byl taky jen 8km😃)s malým převýšením z Dzongla 4830m do Lobuche 4910m. Za zády máme včerejší sedlo se sestupovou cestou (foto 1). Po včerejším výletu mám unavené nožičky, tak mi to moc neslape. Po obědě proto jen lenosime v lodžii a nepodnikame žádný aklimatizacni výlet do větší vysķy. Lodzie je tentokrát pěkná a vyhrata slunickem a s teplou sprchou 😆.

15 October 2017

Den 14: dnes nás čekal nejtěžší trek🤔 z Dragnag 4700m přes sedlo ChoLa 5420m (1.foto) do Dzongla 4830m. Byl to fakt mazec😥. Strašná fuška.😣 Myslela jsem, že nedolezu. Na druhé straně sedla byl ledovec a čekal nas 600m sestup (v horni části vypadal jako foto3). Pak se nám otevřelo překrásné údolí, kde bydlíme. Dobrá zpráva je, že nikdo ze skupiny nemáme výškovou nemoc😃.

14 October 2017

Hlásím, že převýšení snáším dobře. Jeden den jsem se trochou bála, ale ustala jsem to. 😥 snad už se dá říci, ze jsem aklimatizovana.
Den 13: opoustime jezero Gokyo 4790m a přes ledovcovou morenu jdeme do DRAGNAR 4700m. Je to zážitek. Vypadá to jako mega sterkovy lom, jen pod těmi kameny je ledovec a občas jezírko. Trvá nam cca 3 hodky, než to přejdeme, spousty kopečku nahoru a dolů. Každý rok cesta vede jinudy, v létě se nějaké kopečky propadnou a nějaké zase vzniknou. Okraje moreny jsou velmi příkre, ale k našemu překvapení je zvládli vylézt i jaci😄

13 October 2017

Den 12- a vidíme ho fesaka znovu 😄. Mt. Everest v celé své kráse. Nádhera. Tentokrát jsme za výhledem sli asi 8 km údolím s prevysenim pouhých 300m. I do malého kopecka se v téhle nadmořské výšce jde ztuha. Dnes nás čeká poslední z 3 noci ve fantastické lodžii s výhledem na jezero Gokyo.

12 October 2017

Den 11: den jako vymalovany😃. A konečně ho vidime 😆 Mt. Everest. Nejdříve ale musíme vylezt na kopec Gokyo Ri 5360m (což je jen o 4m níž než je Everest Base Camp). Od jezera Gokyo 4790m to je velká fuska. Krok sum krok, pomalu jak 100leta babca s choditkem. Ale stojí to za to. Výhledy jsou neuvěřitelné, nádhera 😄.

11 October 2017

Den 10: z Machhermo 4470m do Gokyo 4790m. Ráno je mlha a prší, sněží. Brr.. chvíli čekáme, že přestane, po půl hodině náš Serpa jménem Pátek (Pasang) zaveli a jdeme. Naštěstí po chvilce déšť přestává, ale mlha vydrží celou cestu, takže vidíme kulove😐. Ubytovavame se v asi za celou cestu nejlepší lodžii u jezera Gokyo. Z pokoje mám prekrasny výhled na jezero😊. Po obědě si vylezame další aklimatizacni kopecek nad lodžii a dostáváme se o pár metrů nad výšku evropského velikana Mont Blanc😉. Za kopeckem je obrovská ledovcova morena, která vypadá jako sterkovy lom (foto 3). Večer nás z teploucke spolecenske místnosti vytopene plackami z jacich bobku umne kourem vypudi mistnacka, když začne čistit horka kaminka😄.

10 October 2017

Den 9: z Dhole 4200m do Machhermo 4470m- krátký trek. Dnes se mi jde nic moc😥. Krásně svítí sluníčko, trochu fouká. Po obědě ještě lezeme na hřeben nad vesnici do 4600. Prý je to dobré na aklimatizaci🙄. Odpo sluníčko mizi a ochlazuje se. V lodziich v pokojich je už zima😣, a tak po treku zalezame do spacáku, je v něm krásně teploucko.
A co může být tohle stříbrné monstrum?

9 October 2017

Den 8: z Kumjung 3780m do Dhole 4200m. Jdeme zkratkou mimo hlavní cestu, taková schodo-pesina ve skalách, celkem exponované. Odměnou jsou překrásné výhledy na AmaDablam 6856 (matka hor, 1.foto)) a Thamserku 6608m (2.foto). Mracky se honí kolem, sluníčko svítí. Cestou si vylezeme na vyhlídku cca ve 4tis, a pak dolů cca300m sestoupame, abychom je za odměnu vyfuneli za chvíli kopec do Dhole, kde spíme.

8 October 2017

Den 7: z Namche 3440m přes hřeben 4040m do Kumjung 3780m. Krátký trek (ve 13:30 uz na lidgii) s pěkným stupakem. S peknymi výhledy na kopce, vidíme už i velikany, ale slibovaný Everest jsme kvůli mraku neviděli😣,tak snad příště. Do kopce jdeme fakt strašně, strašně pomalu, malé cupitave krůčky a funime. Ve 4 tis to holt není sranda. V Kumjung navštěvujeme místní nemocnici, takový domek. Měří nám saturaci kyslíku a bingo mám celých 93%= nejlepší skóre ze všech. Možná to moje celoživotní pridusovani astmatem moje tělo vycvicilo.😎 Sledujeme výrobu topiva-placek z jacich bobku😀 : seberes, smichas s vodou a možná ještě něčím, uplacas placku, tu lipnes na kamennou zidku a susis na slunci.

7 October 2017

Den 6: A klimatizace. Jdeme tam a zpět do vesničky Thame 3800mn😎. Takhle vysoko jsem nikdy nebyla. Do kopce to jde ztezka😥. Ale je to boží. Po obědě si dáváme výtečný Masala čaj s jacim mlékem. Je úžasně provoneny kořením a krásně nás nakopne. Stavujeme se na kukacku v ženském mnisskem klášteře. Cesta zpět je dlouhá. Z aklimatizacniho výletu se stala celodenní tůra. Ve 3/4 už nenávidím kopce. Doma neteče žádná voda, někde ve vesnici asi prekopli trubku. 😣 Nohy zatím nebolí a astma se nehlásí 🤗.

6 October 2017

Den 5: z Phading do Manche Bazar. Vydáváme brzo ráno- už v 7 hod máme batohy připravené pro nosiče a v 7: 30 vyrážíme. Jdeme pomalu, často zastavujeme, hodne pijeme, kvůli aklimatizaci. Dopoledne vše, co nastoupame zase sestoupame😣. Pak ale zaciname jen stoupat, uf. Na cestě mijime jaky a osliky jedoucí dolů pro náklad. Přecházíme jeden z nejvyšších vysutych mostů na naší cestě cca80m nad řekou. Pak krpal hore😥, je 14h. Huraaa, jsme v ubytku, mají tu za úplatu i teplou sprchu 😄

5 October 2017

Náš 1.skutečný trek: 3 hod z Lukla do vesničky P....vicemene z kopce. Batohy nam nesou nosiči, na záda si dají vždy 3 ks tzn cca 40kg. Na cestě je dost lidí, obcas nekolik jaku s nakladem a dost turistů a nosicu. Později to prý bude lepší. Ubytko v horách je jednoduché, ale ciste...aspon zatím.
Den 4: Lukla letiste. Tak jsme zde. Přistání na jednom z nejnebezpečnějších letišti světa proběhlo bez problémů. Letadlo bylo pro 17 lidi, 2 roky stare a CZ vyroby 😃. A naše velká cesta je před námi. Neuvěřitelně se těším.
A jedem na letiste směr Himalaje

4 October 2017

Něco pro silné žaludky: kremace v přímém přenosu. Vždy provádí nejstarší syn. Duše tak přejde do dalšího života.
Den 3: stále v Kátmandú. Pár momentek z pamětihodností😄. Motlitebni praporky jsou na hodně místech. Každá barva něco znamená a vždy jsou ve stejném pořadí. Jsou pojištěny podobou vetrneho koně, který trepotanim ve větru nese motlitbu do všech světových stran.

3 October 2017

Tak jsme v Nepálu-Kátmandú, hurá a jsme zase v Asii😄. A je to Asie se vsim vsudy, uzke uličky se spoustou obchudku, mopedu, lidi a prachu. Všude pálí vonne tyčinky, a tak to tu krasne voni. Pár hodin čekáme na pokoj, jsme KO, v kavárně si podpirame čela az nakonec končíme spící na lavičce v překrásné Zahradě snů (Foto). Odpo jdeme do města. Občas narazíme na stopy zemětřesení u 2015. Třeba budovy u hlavního náměstí jsou stále pobourane a zdi podpiraji kuly.