New Zealand, Canada · 136 Days · 214 Moments · February 2017

Exchange in New Zealand


27 June 2017

Tak uz jsme vsichni domaaaaa :)
26.-27.6. I pres priznive vypadajici zacatek s brzskym nastupovanim do letadla jsme nakonec odletali s mensim zpozdenim. Oni totiz cinani jsou narod neukazneny a zaridili nam pred odletem divadlo. Jedna rodinka se totiz rozhodla, ze si proste sedne k sobe i kdyz nemaji takova sedadla, dalsi si sedli proste tam kde bylo volne misto v zavazadlovem prostoru nad hlavou...no proste se asi 20 minut dohadovali, a vyustilo to v trojite presedani a jedna holka skoncila nanokec na sedadle u letusek :D Let to byl prijemny a krome jidla jsem spinkala celou dobu. Coz byla klika, protoze jsem mela rozbity vstup na sluchatka a tak bych ani nemohla koukat na filmy, poslouchat hudbu a proste nic. S pulhodinovym predstihem jsem pristali v Istanbulu za potlesku cinskych spolucestujicich (jojo nejsme jedini) a pak uz jen hura na dalsi a posledni kontrolu a cekat na posledni let. Bohuzel ale bez funkcni wifi. Mimochodem tu vypadame jak kdyz jsme prijeli z Aljasky, 30 stupnu a my se tahneme se zimni bundou.

26 June 2017

26.6. Tak za chvili nas ceka dalsi velky let, tentokrat s Turkish Airlines, snad nas budou krmet lepe a casteji :D Cekani nakonec uteklo v celku rychle, obcerstveni bylo zakoupeno a sice nemam okynko, ale nakonec budeme sedet aspon vsechny u sebe. Domov uz se blizi!
26.6. Posledni sbohem zemi dlouheho bileho mraku probehlo (z letadla bylo presne videt proc :D) a tak uz nezbyva nez se pripravit na pravdu ze fakt jedu domuu. Servis na dnesnim letu hodnotim jako jeden z nejhorsich co jsem zatim vyzkousela, na 12 hodinovem letu jsme dostali najist a napit v 9 rano a pak az v 5 odpoledne. Protoze jsem normalne zvykla spis nestihat vsechno jist nez hladovet, moje zalozni musli tycinka mi k obedu zrovna nestacila. Po pristani jsme opet objevily priznivost Hongkongskeho letiste, kde jsme zjistily, ze dalsi 4 hodiny zustaneme v transferove sekci s jednou restauraci, nez nam vydani letenky do dalsi destinace a ktera nam umozni se presunout do nakupni cili zabavne zony. A stejne to znamena asi 2 kilometrova cesta tam a zpet pres terminal k te jedine restauraci :D Adoptovaly jsme s Ivou jednu stejne ztracenou americanku (z osminy ceska!) a daly si neco maleho k jidlu ci piti. Raritou se pro me stala horka cokolada s brckem :D Jo a Iva znova prebaluje kufry :D
26.6. Zaciname se nalodovat, tak za 12,5 hodiny v Hong Kongu pa :)
26.6. Tak uz jsem uspesne dorazila na letiste, jsem asi 6. ve fronte, jupii, sedadlo u okynka vypada nadejne i bez online check-inu. Iva dorazila chvili po me, nicmene ma problem s kilama navic a i presto ze ji nakomec uznaji levnejsi castku, kterou ji predem mylne sdelili, musi se prebalit ze 3 do 2 kufru. Challenge accepted! Ja mezitim dopisuju denik a pozoruju okoli. Zjistila jsem napriklad, ze indi bali zasadne do kostkovanych tasek a obaluji je na cestu izolepou :D

25 June 2017

25.6. Queen street do kopcei dala zabrat trochu vic nez pri ceste dolu a tak jsem dorazila tesne pred 8 na hotel. Tam jsem narazila na prvni problem, problem s platbou pres booking, a tak jsem musela zaplatit znovu. Dalsi vec co mus dnes vecer vyresit (update rano: pry mi to vrati pri check-outu, skoda ze uz davno sedim na letisti :D). Po zjisteni problemu s online check-inem jsem si dosla do nejblizsi (cinsky) restaurace pro veceri, pak zavolat domu, sprcha, prebalit tasky, napsat emaily a hura spat. V pul 1 uleham, budik nastavuji na pul4 rano. Tak dobrou noc :)
25.6. Nakoupila jsem posledni zasoby (i odmeny), utratila posledni hotovost, respektive vymenila za eura s Claudem a rekla posledni sbohem. Ted uz sedim v autobuse zpet do Aucklandu a prehravam si okamziky zbmeho posledniho dobrodruzstvi na Zelandu. Me se tak nechce domu! A zaroven tak hrozne chce! Na(ne)stesti nemam na vyber a tak se brzy uvidime! :)
23.-25.6. Mam je skoro vsechny! Byl to uepesny lov :D
25.6. Po navratu si Claude dal sloficka a ja si zatim vyrizovala korespondenci na plazi pri pozorovani surfaru. Paradoxne byla plaz jedine misto se signalem :D Pak jsme se presunuli k mistnim vodopadum, ktere byly skvele a blizko parkoviste (muhehee), nicmene Claudea to nenadchlo nebot ma doma asi druhy nejvetsi vodopady sveta :D Jo a dostala jsem tasku zdarma od dobrovolniku co hlidaji parkoviste! Musim rict ze i po pul roce me tu stale dobre slutky prekvapuji, ocekavala jsem naky podvod, zadost o penize ci podobne :D Pak jsme jeli honit dalsi znacky (viz dalsi prispevek), na vyhlidku nad mesto (skoda ze byl zrovna odliv), do cervich jeskyni (ktere ale nakonec byly daleko talze jsme to nestihali), nakoupit posledni svaciny a hura do Aucklandu!
25.6. Ranni vstavani pred 6 abychom se vysplhali na vyhlidku na kopec a pozorovali vychod slunce byl napad napadu. Po dvou mesicich sedeni u pocitace jsem v jeste horsi kondicce nez kdy predtim a tak jsem uz po 10 minutach funela jak sentinel. Claude to nastesti neslysel, nebot byl vzdy asi kilometr prede mnou, ma snad motorovej pohon, jinak nevim :D Kdyz uz se blizilo opravdovy vychod slunce, dosplhala jsem se tak akorat na prvni vyhlidku a tak se rozhodla tam zustat a dosplhat to pozdeji. Claude mi lhal kdyz rikal, ze posledni cast uz neni tak narocna, byla - schody, blato, koreny a jako vrcholem horolezeni na skalnaty vrcholek. Problem nebyl ani tak cesta nahoru, jako spis dolu. Nastesti Claude jako profesionalni horolezec nabidl sve sluzby a bezpecne me dopravil dolu :D Cesta dolu mi trvala stejne dlouho, nebot pred kluzkou travou, blatem a predevsim schodama mam velky respekt. PS: na posledni fotce ta skala uprostred, to je nas vrchol :D

24 June 2017

24.6. Po ceste zpet jsme znovu zkusili 90 miles beach, ale bohuzel byl zrovna priliv a plaz temer pod vodou. Dalsi zastavkou byl poloostrov Kare Kare s nekolika nadhernymi plazemi. Tam jsme si dali svacino obidek a presunuli se do Keri Keri, kde jsme meli vylozit Christin. Po veste jsme se stavili v nejakem mestecku na poradny obed a v restauraci zamerene na fish and chips jsme potkali unikatni obrazek - ptak (bohizel nevim jak se jmenuje) si sel vybrat taky neco k obedu! :D Nakonec se ukazalo, ze je to casty host, byl to kamarad nejake opravdoveho zakaznika. Byl jak jeho pes a poslouchal na povel :D Nakonec jsme tedy vylozili Christin na obrovitanske farme, kde chovaji asi stovky koni, bude tu pravovat a starat se o koniky My se vydali na zpatecni cestu do Whangarei, kde jsme si dali horkou sprsku a pokracovali na Whangarei Heads, kde jsme chteli rano chytit vychod slunce. A pritom se nam naskytla skvela prilezitost pozorovani hvezd! Takhle krasny nebe uz jsem zase dlouho nevidela :)
24.6. (muj) Cil tohoto vyletu je tu! Pisevne duny Te Pahia, kde je mozne samdboarding (sjizdeni pisku na prkne). Juhuuu! Nicmene po prijezdu jsme zjistili, ze tu nikdo zadna prkna nepujcuje, a tak jsme se vydali alespon prozkoumat pisecne duny pesky. Byla to velika zabava, ale reknu vam, nechtela bych se ted ztratil v pousti jeste o neco vic nez predtim! Je to sakra narocne v pisku chodit, nemuzete moc koukat okolo pokud jste po vetru a pisek mate opravdu vsudeeee. Asi po hodine a 3 pisecnych dunach jsme se dopracovali az k vyhledu na ocean a cvili jsme premysleli, jesi to neni jen fata morgana :D Ani po navratu v 11 hodin jsme nenasli nikoho s prknama a tak jsem odjela zalostne bez tohoto zazitku. Kazdopadne zazitek z dun mam, a krome zazitku mam u sebe jeste nekolik pisecnych zrnek - v usich, v ocich, ve vlasech, v botach... :D
24.6. Ranni vstavani na vychod slunce zkomplikovala Christin, ktery trvalo asi pul hodiny se vypravit, a tak Claude nadaval ze uz mu utekl ten spravny cas na fotky jeste s hvezdickama. Kazdopadne samotny vychod slunce byl stale teprve na ceste. Nejdrive jsme meli dost podobne pocasi jak vcera vecer, ale s pribyvajicimi minutami jsme se dopracovali k samotnemu vychodu slunce a zbarveni mracku, ktere spolecne s liduprazdnem skytali skvele prilezitosti pro foceni. Ano, mam asi milion fotek, vybrala jsem vam jen ty nejlepsi ;) Vitr ale neustaval a obcas jsme meli co delat vubec staz na miste :D Po nasem odchodu se ale zase zatahlo, takze jsme opravdu meli stesti v tomto nestastnem pocasi :)

23 June 2017

23.6. Zbytek cesty na nejsevernejsi kout Noveho Zelandu jsme zdolavali neskutecne dlouho a tak jsme na Cape Reinga dorazili az po setmeni (ktere jsme tu planovali sledovat), s destem a vichrem jak blazen. Dohodli jsme se tedy ze zkusime stesti rano na vychod slunce a vydali se do nedalekeho kempu se slibovanym krasnym vyhledem. K vece jsme si uvarili jiz kempove tradicni testoviny s rajcatovou omackou, a to hezky v zavetri na zachodech :D Protoze jsme byli vsichni unaveni po dlouhe ceste, sli jsme hned po vece spinkat. Claude se rozhodl spat dnes ve stanu a nechal nas holky spat pospolu v aute. Patri mu velke diky, nebot vichr jak pip pokracoval celou noc a chvilemi mi prislo ze s nama uleti i to auto, natoz stan :D Jo a v noci jsem sla na zachod a ve vchodu ke kadibudkam jsem potkala vacici. Snazila jsem se ji vyplasit aby utekla, ale docilila jsem jen toho, ze zacla splhat na vchodove dvere. Nastesti si to po chvili zirani z oci do oci rozmyslela a utekla do lesika :D
23.6. Protoze na nas vykouklo slunicko, jeli jsme zkusit projet 90 miles beach (90 milova plaz) uz dnes a ne az zitra coz bylo v planu. Nastesti jsme se zrovna trefili na dobry cas po odlivu a tak byla cesta i pro mase neterenni vozidlo v celku bezpecna. Normalne se doporucuje mit ctyrkolku, nicmene asi 15 km usek se da projet i bez. A tak jsme tu! Bylo to zuzo labuzo, ale jsem rada ze jsem neridila, protoze jsme se obcas museli vyhnout hlubsimu pisku a ja to fakt nevidela :D Taky jsme ke konci chytli pekny slejvak a "exit" uz byl jen tak tak prujezdny. Jo a potkali jsme na plazi autobus :D Mimochodem asi byste cekali, ze 90 miles beach bude plaz dlouha 90 mil, ale prekvapive je dlouha 88 km (55 mil) :D
23.6. Rano nas privitalo slunicko a tak hura na vylet! Dalsi spolucestuji - nemku Christin, nakonec vyzvedavame az v Paihia, k cemuz jsme zvolili pobrezni cestu plnou krasnych vyhlidek, plazicek ale i kravicek pres cestu! :D

22 June 2017

22.6. Po malem soku kdyz na me na zastavce ve Whangarei nikdo necekal se vse v dobre obratilo. Claude mel jen mirne zpozdeni a po privitani jsme se presunuli do kempu-parkoviste ne kraji mesta. Neco malo o mem novem spolucestovateli, at jste v obraze: Pochazi z Reunionu (ostrov kus od Madagaskaru, je soucasti Francie), je mu 32 (na coz ani omylem nevypada) a je tu na pracovnich prazdninach nekdy od dubna. Koupil si dodavku kterou sam prestavel na obytnou dodavku a nutno rict ze je znat ze postupuje s upravami s kazdym novym platem. Pohodlna cast postele i s matraci je tak pro jednoho ci na tesno pro dva, a protoze se ani jeden netouzil tisknout, spala jsem na provizornim lezeni slozenym z drevene desky a plysoveho povleceni. Musim rict, ze i presto ze to nezni, bylo to pohodlne a urcite lepsi nez ve stanu na zemi. Kazdopadne je dost znat ze se v aute casto spi a ze uz dlouho nebylo hezky, nebot cele auto bylo malilinkato navlhle...ale co, dobrodruzstvi zdar! :D
22.6. Po 20 minutach beho chuze hlavni aucklandskou promenadou ovesena krosnou a batohem jsem dorazila na zastavku autobusu, ktery me odveze na sever za dobrodruzstvim. Predpoved pocasi vypada velmi chutne, tak drzte palecky at jim to nevyjde jako obvykle ;)
22.6. Prvni zastavkou byla poradna snidane, v mem pripade bagel se smetanovym syrem a avokadem. Pak uz se nase cesty se Solveig rozdelily a my s Joanne se vydaly na prohlidku velkomesta. Vulkanickou horu Eden s vyhlidkou na mesto jsme vzhledem k pocasi vzdaly, a radeji se vydaly do pristavu. Tam jsme krome vyhledu na Harbour Bridge nasly take cukrarnu s nejvic nejlepsi ledovou cokladou na svete (podle me) a rybi trhy s prumernym Fish & Chips. Pak uz jsme se vydaly zpet do centra se zastavkou u Sky Tower a katedralou sv. Patrika s velmi zajimavou propagaci sbirky na opravu pamatky. Taky jsme zjistily, ze nas hotel se nachazi jen par metru od mistni University of Otago, mistni pobocky te stejne, kde jsme studovaly posledniho pul roku. Pak uz nezbyvalo nez rict i posledni sbohem Joanne, a taky kufru, ktery na me doufejme v hotelu pocka. Stale spoleham na novozelandskou slusnost, nebot uschovna se nezamyka...Tak drzte palce!
22.6. I presto ze Joanne vcera stravila temer 3 hodiny prebalovanim kufru a zbavovanim se veci protoze mela temer 10 kilo nadvahu, nezadarilo se dotahnout to do konce, a tak zabava (pro nas) pokracovala i rano :D V 10 uz jsme kazdopadme vsechny byly nastoupene v pozoru a pripravene do viru destiveho velkomesta.

21 June 2017

21.6. Neskutecne! Ted uz to neni nahoda! Muj kufr proste meni cisla kodu na kufru...rano jsem to doma zkousela a slo to a nyni?! ne! S pomovi Ivy, ktera uz to hekla kdysi predtim, jsem vyzkousela radu jak otevrit jakykoliv kufr a nastesti to fungovalo! Takze muzu zacit prebalovat :D No kazdopadne provadim experiment jestli se to zmeni i do rana :D Muzu si to dovolit kdyz vim jak to preprat :D
21.6. Do Aucklandu jsem dorazila na cas, kufry se mi taky neztratily a tak uz po rozlouceni s Katou zbyvalo jen najit Sky bus. Ten dorazil po chvilce a tak jsem s milym indickym ridicem vyrazila do centra Aucklandu. Pan ridic mi pomohl vylozit se na zastavce, domonce mi podrzel kufr nez jsem ho prevzala nebot to bylo do kopce..:D V hotelu uz jsem potkala Solveig a spolecne vyrazily na obhlidku mesta a najit meco k veceri. Po ceste jsme videly slavnou Sky tower, a dokonce i kluziste! Co jsme taky zjistily bylo, ze uz jsme v opravdovem meste, nikdo tu nenosi klokanky, pohybuji se tu podivne existence... a tak :D Skoncily jsme v jedne korejske restauraci a po pocatecnich nejasnostech ohledne menicka jsme si obe bajecne pochutnaly! Ja si dala makrelu (bez kosti!) s ryzi a jakousi mnam polevkou. K tomu jsme dostali 6 ruznych priloh, vetsinou zeleninku a jakousi neidentifikivatelnou vec :D Ale mnam!
21.6. Tak je to tu! Moje cesta domu oficialne zacina! Do Aucklandu letim s Katou stejnym letadlem, ale bohuzel se nam nepodarily sedadla u sebe, kazdopadne i tak je cekani na letisti mnohem prijemnejsi :) A nevim jak se to stalo, ale z me pulkilove rezervy se stala kilova nadvaha, ale nastesti to nebyl problem :) A i presto ze jsem dostala sedadla u okynka tak jsem stejne "prohrala", nebot moje strana byla temna, zatimco na druhe byl nadherny zapad slunce. Jak typicke :D
21.6. Protoze jsme se vcera s Ritou nechtely rozloucit, dohodly jsme se na ranni cokolade, kde si rekneme sbohem. Po ceste jsem zjistila, ze je opravdu ma case jet, nebot zavina pekne mrznout! No kazdopadne ani po snidani se nam nechtelo a tak si jeste prisla pujcit vahu na kufr, vratit vahu na kufr....no ale nakomec k tomu precejen muselo dojit. Taky jsem poridila posledni fotky kampusu a konecne si udelala fotku u univerzitniho cehosi kde se vsichni foti :D
21.6. Abyste si nemysleli ze nebalim, tak taky balim, ale tak prubezne. Ukolebal me totiz vcerejsi pocit temer uplneho sbaleni. Nicmene pocit to byl opravdu klamny, nebot po prvnim vazeni mely kufry 34 kg, a ja mam limit pouze 30. A tak zacal boj s tim co tu vsechno nechat a nenechat...nakonec jsem obetovala boty, par tricek a temer vsechnu drogerii. Cast muzete videt na jedne z fotek s ruzovou dekou, ale vysledne obeti jsem nestihla cvaknout. Kazdopadne budouci spolubydlici tu budou mit slusnej zaklad :D Veskere jidlo co mi zbylo jsem porozdala lidem co tu zustavaji, a tak jsem na 2 minuty presne pred odjezdem na letiste dobalila a mohla se vypravit :D

20 June 2017

20.6. Zkousky v odpolednich hodinach me drti a nebylo tomu jinak dnes. Cas i stres jsem si kratila zacatkem baleni, repektive premyslenim o tom co zabalim kam a co tu necham :D Hodina H nastala a nastesti byly otazky relativme v pohode a tak bych mohla projit vsema predmetama tady, juchuchuu. Po zkousce uz jsem opravdu zacala balit a po 2 hodinach bylo dilo temer dokonano. Vazeni ale jeste ze strachu neprobehlo a nebyl cas, nebo pak zacla rozluckova party. Prisly skoro vsichni mi nejvetsi kamaradi, radne jsme to nase louceni zapili (a taky Kamcu!), nicmene vsichni odesli relativne brzy domu protoze musi taky balit :D

19 June 2017

19.6. Pripravy na zkousku vrcholi, aneb novy rekord ve hre! Stalo me to jen asi 4 hodiny casu za posledni dva dny :D K vece jsem konecne zlikvidovala koupenou omacku na teryiaki kure a zase se mi nepovedlo uvarit dobrou ryzi :D Co se mi ale povedlo, konecne mam dohodnuty finalni plan na cestovani po severu a vse zarezervovano a koupeno. 22.6. stravim v Aucklandu, v 5 odjizdim do Whangarei kde potkam dalsi dva spolucestovale, pak tri dny cestovani po Bay of Islands a Cape Reinga, 25.6. prespat v Aucklandu a trada domuuu :)

18 June 2017

18.6. Pilne uceni je v plnem proudu (haha, ale snazim se) a chutova podpora je velmi dulezita. A tak stridam cokoladicku se zmrzlinkou a ovocickem :D

17 June 2017

17.6. Na brzke rano jsme si naplanovaly opetovne shledani s holkama, co jsme spolu cestovaly pres prazdniny. Vsechny jsme do ted mely dost podobny program - psani seminarek a uceni, tak na to driv nebyl cas. Nad cokoladou a kafickem jsme probraly nase plany na leto a jak uz se tesime domu. Po zbytkodennim uceni jsem se vecer sla odreagovat na prekvapko rozluckovou party pro Solveig, ktera opravdu nemela tuseni co se deje :D Meli jsme rezervaci v centru v jedne japonske restauraci a protoze uz predtim s par lidma byla, ja se k nim pridala po ceste jakoze nahodou ze jdu na sraz s jinyma kamaradama, nahodou do stejne restaurace. Ono se to tady lehce muze stat. Kdyz jsme tam dosli a nasla tam dalsi lidi...jeji vyraz byl k nezaplaceni :D Nad pulitrem japonskeho piva (prekvapive mnam) a ruznych dobrot jsme probrali vsemozna tema jako oblibene pocitacove i nepocitacove hry naseho detstvi, oblibene serialy a s nimi souvisejici prokrastinace, a nebo (ne)trvajici predsudky o ruznych narodech :D

16 June 2017

16.6. To se tak v poklidu cely den flakam v domneni ze je ctvrtek a tradaaa vecer se dozvim, ze uz je patek....no vuuuubec ted nemam co delat to dohnat :D

15 June 2017

15.6. Protoze jsem nebyla jedina, kdo mel chut oslavovat po zkousce, vydaly jsme se s holkama vecer na BYO veceri. BYO je mistni fenomen, ktery znamena v prekladu "prines si sve vlastni" (piti). Takze proste jdete na veceri a prinese si lahev vina a ztriskate se tam. No to nebyl nas pripad, nebot nam nedovolili pit z uz otevrene lahve (nechapu proc) a tak jsme skoncily u 1 lahve vina pro 4 lidi. Ale i tak to byla sranda :) Bylo to moje prvni skutecne jehneci tady! muzu si odskrtnout dalsi polozku ze seznamu co tu ochutnat :) Holky mely po vece jeste chut radit a tak jsme se vydaly do centra do klubu. Nicmene bylo vsude pusto a prazdno a tak jsme po hodine bloumani skoncily v karaoke baru, ktery vypadal jediny trochu zive. Jediny duvod jak me tam donutily jit byl ten, ze byli vsichni tak opili ze nikdo poradne nezpival a vsichni zpivali (rvali) dohromady. S Ritou jsme si daly tequillu se soli brz citronu (ktery jim dosel :D), ale dostaly jsme misto toho kolu, a to se vyplati :D
15.6. Prvni zkouska je za mnou, jupiii! Dokonce mi i docela vysly podobny otazky na ktery jsem se pripravovala, a tak by tam tech 6/40 bodu urcite mela najit :D Zkousky tady vypadaji uplne jinak nez u nas, hlavni fskt spociva v tom, ze na vas dohlizi nekolik neuprosne se tvaricich senioru (byvali profesori? kdo vi), kterych se nemuzete na nic zeptat a jen vam prednesou seznam pravidel, ktere musite dodrzovat.. zajimava atmosfera :D Kazdopadne jsem se po zkousce vyrazila odreagovat nakupovanim suvenyru a poslednich zasob pred odjezdem, a po ceste jsem potkala horkou cokoladu zdarma! Ale teda nic moc :D Taky jsem potkala Joanne, tak jsme si udelaly obed a pak se vyaly do mesta spolu. Krome dokoupenych suvenury (hahaaa neukazu) jsme zaregistrovaly novy vzhled nasi oblibene zmrzlinarny (zda se ze Coca Cola je novy obchodni partner :D), a pak taky psi sprezeni tahnouci cyklistu <3 A za odmenu jsem si koupila jeste dobrou cokosku :D

14 June 2017

14.6. Pro velky uspech jsme opet zopakovali spolecnou veceri v nasem byte! Juchuu. Tentokrat pripravoval Adam burrito a ingredience byly vseho druhu, namichej si sam dle chuti. A byla to mnamka! Pak jsme taky konecne poridili prvni a posledni spolecnou fotku, kterou jeste musim vyzadat od Adama, co je fotil :D Kazdopadne to byla ohromna legranda, teste se na ne :)

13 June 2017

13.6. Ona dlouho ocekavana chvile je tu, sla jsem se ucit do knihovny! Nicmene jsem narazila na problem a to takovy, ze bylo vsude spoooousta lidi a jedina volna mista byla u nizkych gauciku kdy je prace u notebooku tragedii. Presunula jsem se teda s Ritou (ktera me sem vytahla) do vedecky knihovny, ktera byva prazdnejsi a tissi. Ale protoze zrovna hrozne prselo a je to stara budova, byly neskutecne hodne slyset ty proudy vody a jeste vedle nas nekdo vysvetlovat statistiku...No vydrzela jsem tam cele dopoledne ale priste asi radsi zase zustanu hezky doma :D

11 June 2017

11.6. Protoze uz cast lidi odjizdi, naplanovali jsme na dnesek sraz s lidma z kurzu Prepare for Otago. Sesla se nas sice jen polovina, ale i tak to bylo fajn. Po pocatecnich potizich s najitim otevrene restaurace v nedeli jsme skoncili opet v me oblibene cinske restauraci, kde jsem nechtela znovu pokouset citronove kure a tak si objednala marinovane hovezi nudle. No nakonec z toho byla polevka, ale i tak to prislo k chuti :D Od ostatnich jsem se dozvedela, ze se v Aucklandu nakonec potkam s dalsima 4 lidma, ale bohuzel ostatni zustavaji jen den, dva nebo jim nekdo prijede, a tak si budu muset najit nejake partaky na cestovani nekde jinde :(

10 June 2017

10.6. Odlepil se mi vesacek na bundu...jooo taky vi ze uz je cas jet domu! :)

9 June 2017

9.6. Rano me zazdil budik, takze jsem misto uceni cele dopoledne spala. Pak jsem si sla vyzvednout vysledky dalsi eseje, a je to dalsi A! Jupiii, jeste ze jsem mela tu Solveig :D Vecer jsme meli prvni "bytovou veceri", kde jsme se opravdu sesli vsichni a nikdo navic. Varil Janis a udelal nam zapecene brambory se zeleninou (kvuli me) a dalsi varku s fazolema a houbama pro ostatni :D Byl to pekny vecer, meli jsme s tim zacit driv nez 2 tydny pred odjezdem :D

8 June 2017

8.6. Prosla jsem si testy z minulych let a vytipovala si 4 nejcastejsi otazky co se opakuji. Test bude vypadat stylem napis eseje na 2 temata z 9. Minimalne 1 musi vyjit :D Za odmenu jsem si dosla na palacinkovy obed se Solveig, coz jsem od ni dostala k narozkam. Polovicni porce byla opet az prilis velka i na obed, ale bohuzel jsme to do sebe obe nafutrovaly, prece jim to nenechame :D Po poradnem obede radny odpocinek a pak hura na veceri s Ritou. Zamirila jsem za svym oblibenym citronovym kuretem v cinske restauraci a ani vam nebudu povidat jake me cekalo zklamani...proste nikdy to po druhy neni tak dobry... :/ :D Alespon spolecnost byla skvela a stejne tak nas pokec. Se zvednutou naladou zitrejsi zacatek uceni nezni tak spatne ;)

7 June 2017

7.6. Video jsem stale nevidela, ale dostali jsme B+, takze jsem spokojena. Snahu o ziskani videa uz jsem vzdala, takze se omlouvam, ale taky ho neuvidite :P

6 June 2017

6.6. Nadopovana praskama jsem konecne zacla pracovat na diplomce, konkretne na dotaznicich co jsem chtela mit hotove jeste pred odjezdem. Uz ted si nadavam, ale pozde bycha honit, ze. Dalsi skvela zprava dne je, ze velryby se nekonaji ani pristi vikend, nebot Solveig popadly bolesti zad a cesta autem je to daleka. Pry se budeme radsi ucit. Bleee :/

5 June 2017

5.6. Dny bez nalady a s neskutecnou unavou byly jen predzvesti nejake podle nemoci co na me leze, a tak jsem kralovniny narozeniny (dnes je kvuli tomu i statni svatek) stravila v posteli. Vstala jsem akorat na uvareni obeda a pak sup zpatky do postylky. Za cely den jem byla vzhuru asi 5 hodin, to je snad celozivotni rekord. A zas bych zalezla.

3 June 2017

3.-4.6. Dny bez nalady travim pozorovanim serialu a obcasnem pokouknutim po diplomce, na ktere bych mela zacit pracovat. No...serialy:diplomka asi 25:1 :D Byla jsem se ale aspon projit v botanicke a na cokolade s Joanne :)

2 June 2017

2.6. Vylet na velryby se nakonec nekona, prekvapive opet proto ze maji vsichni dost casu a tak uz nejsou volna mista. Tentokrat ani v ubytovani. Misto vyletu se tedy vydavame cvicit a pak za odmenu koukat na filmy :)

1 June 2017

1.6. Je to taaaaaaaaaam, moje sestricka je Ing.! Jsem na ni hrozitansky pysna, a taky ji hrozitansky zavidim! Ja dnes aspon mela posledni hodinu na Zelandu. Maly konec smerujici k tomu velkemu :D Na te posledni hodine nam rekli ze mame oznamkovane eseje a muzeme si je vyzvednout na recepci katedry, co myslite ze se stalo? Ano, samozrejme se tam vsichni hned nahrnuli :D Stala se fronta na vytah nahoru, na recepci, na vytah dolu...Kazdopadne to stalo za to, dockala jsem se prvniho A! ;)

31 May 2017

31.5. Hlavni bod dnesniho dne - poprat nasi Kamce k svatku. Splneno hned po jeji pulnoci, muheheee. Dalsim bodem byla navsteva supermarketu, kde jsem potrebovala doplnit zasobu papirovych kapesniku, rymicka je tu! Ale podeziram ji spis na alergickou, pac me desne svedi nosanek. Ze by moje telo porad reagovalo na pocasi doma? :D Kazdopadne mi to dalo zaminku projit se po botanicke zahrade a podzim dela barevne divy. Juuu. Po dalsi varce probranych fotek jsem si dala knedlicek, co papa Kung Fu Panda! Porad jsem o nem basnila pred Joanne, az mi ho poridila :D Prekvapive chutna i vypada uplne stejne jako nas cesky knedlik, jen je plneny veprovym masem a zeleninou. Namky. Vecer jsme se vydaly do mestske knihovny na koncert mistnich hudebnich objevu a moc si to uzily. Vrcholem vecera byla hudebni skupina, ktera prave natocila videoklip a taky se jim pochlubili. Kluci jsou opravdu talentovani, ale rockove pohyby a rvani v knihovne pusobilo velmi neprirozene :D Jeste ze tam meli ty fanynky :D

30 May 2017

30.5. Chachachaaa oslava volna? Vypnout budiky a spat dlooooouho. No to jsem si aspon myslela. Ale zrovna kdyz nemusim vstavat, tak se vzbudim v 8 a ne ne znova usnout. V 9 uz jsem prevalovani vzdala a vrhla se na muj relaxacni program - probirani fotek abych se taky konecne necim pochlubila na Facebooku :D Zacala jsem nahravat, tak nefacebookovi pratele poproste nekoho at vam je ukaze ;) Zatim jsem u Hobiti vypravy a uz me to probirani nebavi. Moc si totiz zavidim :D K obedu jsem si uvarila mnamozni mnamku a vecer se s Joanne a Adamem vydala na predstaveni nasich spoluzaku, kteri se v ramci jednoho predmetu ucili maorske pisne a tance. No nebudu vam ani povidat jak moc lituju ze jsem o tom nevedela driv...misto 3 seminarek se ucit haku? To je sen! Moc se jim to povedlo, ale precejen na zaky mistni stredni skoly, kteri obrazeji vsechna oficialni predstaveni, to nemelo. Ale ani oni nemeli na predstaveni z Whakarewarewa, kde jsme byli s hobitama :) Kazdopadne ty jejich pisne miluju!

29 May 2017

29.5. Po cviceni tradicni spolecne vareni a tentokrat to byla Curry rice! Priprava trvala jen asi 2 hodiny, ale rozhodne to stalo za to! Chutna to mnohem lip nez to vypada, vazne! :D Jo a taky jsem se konecne naucila varit ryzi aby byla dobra. Teda jeste to musim overit az to budu varit o samote znova, ale zaklad tam je :D
29.5. Posledni z mych 9 seminarek konecne hotova a odevzdana! Jupiiijej! :) Ted tak tyden pohodinda a pak hura ucit na zkousky :/

28 May 2017

28.5. Zaver dopsan, citovani doladeno a tak uz nezbyva nez nekoho donutit tech 17 stram precist a opravit a je hotovo, lalala. Mezitim zaslouzena odmena u filmu :)

27 May 2017

27.5. Po vcerejsim nicnedelani jsem se opravdu musela pustit do prace a tak jsem se s trochou cokoladoveho povzbuzovani dokopala a temer dopsala celou esej! Jo a taky udelala rekord ve hre, stalo me to jen asi hodinu casu :D

26 May 2017

26.5. No dobre, vstavani brzy mi k uspesnemu dnu nijak extra nepomohlo. Nejdriv asi dvouhodinovy telefonat s Jenikem, pak obed a nesmirna lenost... No aspon jsem si uvarila na dalsich par dni abych se tim nemusela zdrzovat. A vubec to nebylo poprve co se vsichni rozhodli varit ve stejnou dobu a tak jsme se kazdy kazdemu motali pod nohy a museli hned umyvat nadobi aby ho mohl nekdo jiny rovnou pouzit :D

25 May 2017

25.5. Po nakupu jsme se s Joanne vydaly na rozluckovy vecer s mezinarodnimi studenty spojeny s vyhlasenim souteze o nejlepsi fotografii. My tam sly samozrejme jen kvuli pizze zdarma, ale pssst. Odmenou nam byl dokonce opravdovy dzus, respektiva cerstva stava z pomerancu (prvni a jediny pripad zde!), mnamozni pizza se smetanou, mandarinkama a oriskama! a taky spousta tuzticek a magnetu :D Fotosoutez byla dost smutna, nebot zadny ze 4 vyhercu se tento vecer nedostavil :D Zverejnuju i par fotek z vystavy, me osobne se dost libila ta s kiwi ovocem :D Ale papousek si to fakt zaslouzil, o tom zadna. Kazdopadne po teto akci, ktera skoncila asi v pul7, jsme se rozhodly pro movie night, tentokrat u me doma. Trvalo nam dlouho najit film ke kteremu mame i anglicke titulky, ale zvladly jsme to :D Joanne behem nej vypila skoro celyho cidera, po kterym totalne vytuhla a tak jsem ji musela nechat spat u me :D Kazdopadne ranni budicek v 8 se ji moc nelibil :D Njn, dalsi seminarka ceka... :/
25.5. Posledni detaily doladeny, prezentace na Prezi dokoncena a zalozni v PowerPointu taky. Takze hura. Kdo by se totiz netesil na 4hodinovku s 26 prezentacema. Prvni prezentace byla opravdu prekvapenim, nebot ji prezentujici celou precetli z papiru. Ani jeden ocni kontakt neprobehl.. My byly na rade jako druzi a s radne naucenym textem (haha tak skvely to zas nebylo) jsme se predvedly. A jeste ze jsme mely tu zalohu! Prezi nam nechtela fungovat :D Jako jediny jsme splnily casovy limit 5 min na osobu, ostatni pekne pretahovali. Zase jsme fakt udelaly jen vycuc..Tak uvidime jake bude hodnoceni. Kazdopadne 90% lidi cetlo z papiru, takze fakt zajimave...ocividne jiny kraj, jiny mrav. V pulce prezentaci jsem utekla s ostatnima kdo ma normalne jinou hodinu, a radsi si sla po 14 dnech nakoupit :D Reknu vam, moje rucicky i zadicka mi za mnou lenost v predchozich dnech dost nadavaly. Nesla jsem aspon 10 kg domu :D Ale mezitim i sladka odmena - nejvic nejlepsi cokoladovy mliko na svete :D

24 May 2017

24.5. Seminarka hotova, uz jen pockat na kontrolu gramatiky a tadaaa. Solveig je blazen do estetiky a tak mezitim vytvari nas profesionalne vypadajici dokument a prezentaci na Prezi. Ja si vecer uvarila rizoto a musim rict, ze varit ryzi bez papinaku fakt neumim. Mam v planu se od mych asijskych pratel konecne naucit spravny postup :D Joanne se mezitim nechava koucovat na zitrejsi prezentaci od Adama a je docela zabava je pozorovat :D Vypada to, ze zitra zazari! :)

23 May 2017

23.5. Dalsi seminarka temer dokoncena, velky podil na tom ma Solveig s kterou jsem ve dvojici. Vybrala si vetsi a tezsi cast a tak mi to rychleji odsypalo. Jeste ale musime udelat prezentaci a odpezentovat to :/ Vecer jsme varily tentokrat u Joanne a musim rict, ze styl pripravy je opravdu velmi rozdilny. Ja krajim a varim najednou, ona si vsechno nejdriv pripravi a pak az vari :D Kazdopadme musim rict, ze se to moc povedlo, bylo to asi to nejlepsi co jsem tu zatim jedla <3 Doma pak byl jeste zaslozeny dezertik ;P

22 May 2017

22.5. Prekvapive nikdo video ke schvaleni neposlal a alespon v pul3 konecne odepsal, ze video je odeslane. Chteli byste ho videt? Tak to nejste sami, ja to stesti? taky jeste nemela :D Ale vite co, hlavne ze je to hotove :D Za odmenu jsem sla vecer do fitka a uvarila vecu s Joanne. Prvni brambory ve sve skutecne podstate co jsem si tu uvarila. No dobre byla to kase, ale bylo to tomu nejbliz :D Pak jsem byla tak unavena, ze jsem sla uz v 9 spat s vidinou brzkeho vstavani. Haha jak jsem naivni, ze? :D Co se tyce pocasi, je to ted takove nejasne. Nikdo se nemuze rozhodnout jestli je zima nebo ne, a tak potkate spoustu lidi s ruznymi kombinacemi jako tricko+cepice, zimni bunda+kratasy, tricko+kratasy+cepice+zmrzlej ksicht

21 May 2017

21.5. Dopoledne prace na dalsi seminarce, vecer dotaceni poslednich scen na video. Jeden kluk umi videa sestrihat a poskladat a tak se toho ujal. Pry nam to vecer/rano posle na schvaleni. Deadline je v pondeli ve 3. Ja uz ale mirim na oslavu narozenin Rity. Ma to v cinske restauraci, kde jsme si u kulateho stolu objednali a sdileli spoustu mnamek. Jeste ted si mlaskam! A co teprve ten zmrzlinovy dort na konec, to je proste bozi! Dort a zmrzlina dohromady?! Proste nebeske! Doma ji pak cekal dalsi dort od jejich spolubydlicich ve tvaru jednorozce (kdybyste nepoznali), kteryho miluje :D Jo a taky jsem dneska mela prvni nutellu co jsem na zelandu, mnaaaaaam :D

20 May 2017

20.5. Tak bohuzel musim potvrdit, ze predpoved nelhala, vitr z Antakrtidy nam prinesl zimu! Stridavy dest se snezenim provazel cely den. Tazo situace si vyzadala Level mrznu 1: ruzova deka byla vytazena, a take Level mrznu 2: zimni bunda byla aplikovana. Pri vecerni pulhodinove ceste k Luce jsem litovala, ze Level mrznu 3: cepice se salou, byl podcenen. Po obede jsme zacli tocit video, a v podstate jen sedime za stolem, a cteme poznamky z notasu :D A reknu vam, je strasne divny se slyset, obzvlast kdyz mluvim anglicky :D Par scen jeste doladime zitra a ted hura na rozluckovou party s Lukou, bohuzel uz v pondeli odjizdi :( Byla to party ve stylu prines neco maleho k veceri pro ostatni a tak se nakonec seslo takoveho jidla, ze to budou mit jeste na tyden :D Vsechno bylo mnamozni, moje bramboracky uchvatily. Jo a bylo to tak dobry ze jsem ani nestihla fotit :D Taky to bylo poprve co jsem byla v nejakem byte mimo Uniflat a reknu vam, takovou kosu bych nikomu neprala..Ale zase maji krb! :D

19 May 2017

19.5. Vypada to, ze zima opravdu prichazi. Predpoved na dnesek hlasi pocitovou teplotu kolem -7 a na zitra dokonce snezeni. No myslim, ze trosku prehani, moje letni bunda mi porad staci, ale i tak je to desive :D Co se tyce pokroku se seminarkama, protoze mame v pondeli deadline na video a nikdo stale nic nedela, snazila jsem se domluvit nam schuzku kde to konecne napravime. Jenze na onu schuzku dorazil akorat jeden clen ze tri zbyvajicich...Nicmene muj emocionalni vylev zabral a espon tento dotycny clen zacal pracovat a informovat me o kazdem pokroku, abych se dal nestresovala :D Dalsi schuzka vecer tentokrat s ucasti dalsiho clena dopadla nadejne a tak zitra zaciname tocit! ;)

18 May 2017

16.5. Tak komu jeste nedorazil obrazek? 14 dni od odeslani posledni 4 nezvestne. Praha a Brandys hlasily doruceni uz po tydnu, Vodolka cca po 10 dnech. Lysa mlci :D Update k 18.5. Dalsi dva zatoulane pohledy se nasly, posledni dva na ceste! :) Update k 19.5. Lysa hlasi prijem, datum doruceni pry uz v dubnu...no to asi tezko, ale hlavne ze dosel :D
18.5. Mam novyho kamose! Je tichy a ma dlohou vydrz! Takovi se vzdycky hodi :D PS: muj hucoun mi taky zustal, takze uz mam v pokoji 3 ruzny topeni. Zda se, ze tu zimu preziju v poklidu ;)

17 May 2017

17.5. Po prijeti darecku dopoledne jsem se pustila do psani seminarky, s kterou jsem planovala stravit zbytek dne. Jenze na schuzce s moji lektorkou jsem dostala povoleni k prodlouzeni deadlinu a tak jsem si doprala trochu zabavy a vydala se oslavu norskeho narodniho dne. Jsem nevedela, ze jsou Norove takovi patrioti :D Oslavu zacali uz nekdy v 9 rano, ja se pridala az kolem 4, kdy mel probehnout pruvod kampusem. Ten se nakonec posunul az na 5. a tak jsme chvili klabosili v jejich tabore. Pruvod byl pak sranda velika, na jehoz konci jsem se ale odpojila a sla domu pokracovat v seminarce. Tam jsem ale potkala pani ze "servisniho tymu" ktera mi prislibila namazat dvere aby neskripali, vymenit zarovku, a hlavne pokouknout po tichym topeni! Jak jsem z toho vseho byla nadsena, vyprdla jsem se na seminarku a doprala si sloficka pred oslavou. Jo to bodlo! :D
17.5. Znate ten pocit kdy se vzbudite a rilate si: Tohle bude sakra spatnej den. Nastesti od okamziku kdy jsem vstala mi vesmir zacal dokazovat, ze narozky mi nezkazi a bylo to porad lepsi a lepsi. Brzke rano zacalo hovorem s domovem, a nasledovalo nejvic nejlepsi prekvapko! Vlastne dve! Prvni bylo, ze se Joanne v noci vplizila do naseho bytu a nalepila mi v obyvaku na stenu prani k narozkam. Dalsi bylo doruceni krasny kyticky a mega dortu od nasich! Dokonce s venovanim. Slzicka ukapla. A jak jsem byla nadsena ze je to mrkvovy dort, ktery miluju, ze se perfektne trefili. Pozdeji jsem teda zjistila, ze mel byt cokoladovy, ale koho to zajima, nam :D Dalsi cokoladove darky od spolubydlicich potesili, ale vazne musim najit nekoho kdo mi je pomuze sporadat :D Na pomoc na jedeni veci jsem se musela zamerit i u dortu, a tak jsem na rychlo na vecer svolala poklidnou oslavu s pizzou, filmem a dortikem. Dorazila vetsina mych kamaradu a tak jsme se bavili,ze jsme ani ten film nakonec nepustili :D

15 May 2017

15.5. Cteni konecne dofinisovano, muze se zacit psat. Ale az po prednasce, na ktere jsme simulovali vyjednavani o prevozu nakladu jaderneho materialu vlakem. Byla by to vetsi zabava, kdybych dvoustrankovemu zadani vic rozumnela :D Vecer jsme s Joanne ukuchtily nam nam polivku a kure s ryzi a debatovaly o jejim ulovku pres Tinder, ktery si v sobotu stahla, v nedeli domluvila rande a dnes na nej sla. Chudak to ale nema jednoduche, na cinanku je dost vysoka, a tak ma problem najit nekoho, kdo je vyssi nez ona. Ale drzim ji palce! :)

14 May 2017

14.5. Dnesek jsem zase stravila ve svem kutlochu s poslednimi clanky na precteni k aktualni seminarce. Nutno rict, ze to probihalo stylem: ctu, ctu, vzbudim se :D Vrcholem dne byla rozhodne asi hodinova konference se vsema moznyma lidickama z CR, uz mi moc chybite! :-*

13 May 2017

13.5. Dalsi studijni den v Marshovi, tentokrat na jinem miste. Sobota a takovych lidi! :O Tentokrat byla cokolada velika a ryba venovana Joanne, ja papala zbytek susenek ze vcera. Ale abyste si nemysleli, jim tu obcas i neco zdravyho - hroznovy vinecko! Nam Nam. Po ceste domu jsme se stavily v supermarketu pro rybi prsty a udelaly si mnamozni vecu. Muj plan na studijni vecer padl, kdyz se Joanne rozhodla zapit porezany prst - kdo asi tak mel ten blby napad ze bolest se musi opit - jsem holt sveho stesti strujce :D A tak jsem stravila vecer s Joanne a Janisem nad ruznymi pc hrami a zajimavymi debatami nad sklenkou vina.

12 May 2017

12.5. Cookies night! V ramci odreagovani jsem usporadala pecici vecer, kde nas Solveig konecne mela naucit jeji famozni susenky. Z hilciciho vecera se nakonec stala docela velka udalost, pac se k nam pridali i mi spolubydlici. Nejdriv jsme udelali testo na susenky (rozumej Solveig nam rikala kolik mame ceho odmerit a nasypat), a mezitim co testo chladlo v lednici, jsme zadelali na Snovy dort, danskou delikatesu. Co vam budu povidat, dort i susenky byly tak dobre, ze toho moc z vecera nezbylo :D
12.5. Tak jsem se nechala konecne premluvit a sla s Joanne studovat do studovny Marsh (originalne to mela byt centralni knihovna, ale k tomu se mozna casem dopracuju :D). Prekvapive to je opravdu pekne prostredi, maji tu i kantynu, kde stoji horka cokoska jen 3 dolary a jeste k tomu muzete dostat marshmallow i cokoladovou rybu (mistni nz specialitka). Bohuzel nemam rada marshmallow takze jsem obe varianty odmitla, ale i tak je to dobra nabidka. Je to taky prvni misto kde nabizeji i ovoce, ale i presto vedi jak nalakat zdeptany studenty - kola s bramburkama za vyhodnou cenu! :D Prestoze mi toto prostresi melo pomoci s koncentraci a omezit prokrastinaci, nestalo se tak. Udelala jsem stejny prd jako doma, ale aspon jsem z toho nebyla v depresi, pac jsem se ve spolecnosti dalsich lidi (a predevsim Joanne) citila mnohem lip nez zavrena ve svym kumbale :D Cesta domu pak byla dalsim zajimavym bodem vecera, nebo nejkratsi cesta vede skrze slavnou party ulici, ktera byla z v plnem proudu.

11 May 2017

11.5. Jo kdyz je nejvyhodnejsi koupit si kilovku syra, nezbyva nez jedmou za cas resit problem co s tim zbytkem udelat, aby se nezkazil. Zapekane testoviny a cesnekova pomazanka ucel splnily na jednicku. Namii!
11.5. Pamatujete na postup s vezi? Tak to prej tak rychly nebude :D Nicmene promoce se blizi a tak vyzkouseli jednu z evropskych metod moderni kamuflaze a poridili vezi autenticky hav (tak to fakt psali na oficialnich strankach! :D). Nicmene je videt ze teprve zacinaji...Zelena barva po stranach je totiz videt z kazdeho uhlu krome primo naproti, kde je ale obri strom ktery zakryva vyhled na vez. Takze chudaci promujici stejne nebudou mit eno nuno fotku jak by si prali :/ Z dalsich veci co jsem dnes postrehla je pravdepodobna priprava na prival vody v podobe podzimnich destiku, nebot nam upravuji koryto reky :D

10 May 2017

10.5. Dnes jsme se vydali za kulturou. Nekteri kolegove z uniflats co hraji na hudebni nastroje usporadali koncert v kostele. Byl to muj prvni koncert klasicke hudby v zivote a zaroven prvni navsteva kostela v noci. V lavici pred nama sedel chlapek co si cetl obri bichli a zprvu jsem ho odsuzovala, nicmene ke konci obdivovala za skvely napad. Nenechte se mylit, hrali skvele, ale bylo by to lepsi jen jako kulisa, ne jako hlavni predmet pozornosti..:D Jo a jedna skladba byla fakt unikatni, slecna co hrala na fletnu nam chtela predvest moderni techniky kdy hrajete vic tonu najednou ci co...nebudu vam lhat, znelo to asi jako kdyz jsem si ja pujcila fletnu od segry :D V buse jsme potkali noveho kamose Raymonda, ktery nam pozdeji ukazal jak to vypada na kolejich. Je to obri, je to skvele vybavene, ale za ty prachy to fakt nestoji. Navic muzete mit smulu a mit mega maly pokoj bez vyhledu, coz bych ja urco byla :D Ale zas maji hudebni pokoj, krb...jo a Janis je skryty talent ve hre na piano!

9 May 2017

9.5. Jo a abyste si nemysleli, ze se tu nejak sidim, tak jsem si prave dokoupila zivotanutne zasoby na (doufejme cele) seminarkove obdobi :D
9.5. Dnes jsem mela posledni hodinu s magistrama, coz se tady slavi stylem ze ucitel prinese nake dobrutky. Muheheeee :D Vsichni se se mnou rozloucili, nebot ostatni maji jeste druhy predmet vsichni spolu. Pry jsem byla takovy jejich host :D Druhym vrcholem dne byla schuzka v rozvojovem centru pro studenty, kde jsem si byla nechat zkontrolovat esej kvuli gramatickym chybam, nebot Rachel cestuje nekam za pracovnim pohovorem. Pri domlouvani schuzky mi bylo sdeleno, ze budu mit hodinu, nicmene po asi 20 minutach a precteni 3/8 stranek me najednou zacali vyhanet ze uz to zvladnu sama..A znate me..A tady je to jeste horsi, pac jsou tu vsichni tak konfliktu-se-vyhybajici.. po nekolika naznacovanich ze chci aby to precetla cely a nechapu proc ne, jsem se proste zpakovala a odesla jak si prala. Nutno rict, ze uz venku cekali dalsi lidi..zajimaveee. Nastesti jsem doma potkala Adama, ktery mi poskytl prvni pomoc a tak jsem po veceri s Joanne jen opravila par chyb a konecne hotovo! Teda tu 1/4 :D

8 May 2017

8.5. Po dvou dnech bez predstavy, jak to ve svete vypada, na me venku cekalo prekvapko. Konecne se trochu pohnuli s praci na hodinove vezi (mistni ikone), a sundali leseni aleson z horni casti. Dokonce uz hodiny i odbijeji! Ja se snad pred odjezdem jeste dockam! :) Nicmene jako vsude jinde, s pokrokem na jedne budove se prece musi zacit s okamzitymi opravami na dalsich budovach...to je prece logicke! :D

6 May 2017

6.-7.5. Moje vikendova nalada se da nejlepe popsat touhle fotkou. No co byste cekali kdyz jsem dva dny zavrena ve svem pokoji pouze ve spolecnosti seminarky. Kterou jsem navic nedopsala v case, kterem jsem si (nastesti jen interne) stanovila. Naladu zachranila Joanne, ktera mi v nedeli na oplatku za polivku prinesla bananove livanecky. Namiii :)

5 May 2017

5.5. Na esejich uz opravdu pracuju, ale protoze se mi fakt chce, musela jsem se uchylit k radikalnimu reseni a zatahnout si v pokoji zavesy. Kazdy kolemjdouci ci jen letajici listi odpoutavalo mou pozornost, a tak ted nemam vubec prehled o pocasi venku. Kdyz jsem teda vecer nesla polevku nemocne Joanne, byla jsem tuze prekvapena jaky vichr a zima venku je. Asi za chvili vytahnu kulicha! Jo a pravidelne prestavky se musi dodrzovat, to vi prece kazdy pracant ;P

4 May 2017

4.5. Jak poznate, ze i vesmir chce abyste zacali pracovat na esejich? (respektive se u toho neflakali)? Nejdriv zrusi dvouhodinovku ve skole, a pak mi pogratuluje k dokonceni vsech urovni ve hre, kterou hraju na mobilu :D Vecer jsem ale stejne vyrazila ven, Joanne a jeji klub pratel Taiwanu meli VIP night v obchode se suvenyry - 20% sleva pro cleny klubu! No nebudu vas napinat, byla jsem tam jediny neasiat :D Tombolu jsrm prekvapive nevyhrala, ale konecne jsem koupila magnetku - jakou? nechte se prekvapit doma :P Po ceste domu jsme se stavily v supermarketu, kde jsem doplnila zasoby jidla i chutovek pro preziti. Taky jsem si konecne koupila zmrzku na doma, kterou doprovazela fakt vtipna situace. Protoze mame maly mrazak (vecne plny) a ja se predem nekoukla, jestli je tam misto, napsala jsem svym spolubydlicim zpravu, jestli se muzou kouknout, jestli se tam moje 2l zmrzlina vejde. Nicmene 2l bylo vyhodnoceno na 21 zmrzlin nikoliv 2litrova zmrzlina.. :D No tak, i ja mam svuj limit! :D

3 May 2017

3.5. Eseje neeseje, utuzovat vztahy s kamarady se musi. A tak jsem vyrazila na obed s Ritou do cinskeho bistra, kde si muzete poskladat svoje jidlo podle chuti - zaklad je ryze, pridate libovolnou zeleninu, libovolne maso, libovolnou omacku a koreni, a tadaaa :) Vecer jsem zase utuzovala vztahy s Joanne pri vareni vecere, poprve mela kuskus a pry ji to chutnalo, i kdyz to nebyla moje nejpovedenejsi prace :D

2 May 2017

2.5. Doba je zla a zada si zoufala reseni. Aneb kdyz citite ze na vas neco leze (at uz je to nemoc nebo jen nechut psat seminarku), nechcete jit spat s mokrou hlavou, ale nemate fen :D

1 May 2017

1.5. Co je horsi na prvniho maje? Nemit pritele nebo mit pritele a rozkvetlou tresen x tisic kilometru daleko? Tot otazka. Stesk, spatnou naladu a unavene svaly z vikendoveho vyletu jsem zahnala spolecne stravenym vecerem s Joanne, ktera zase zahanela depresi z nestihane eseje. Jeste ze se mame :)

30 April 2017

30.4. V dobe obeda jsme stale nervozneji pozorovali stale padajici snih, ale i presto se zacali balit na cestu dolu. Vybaveni vsim nepromokavym co jsme meli s sebou jsme se vydali v barevnem zastupu na cestu. Jedna holka mi nastesti pujcila jednu trekovou holi, coz mi klesani bahnitou a kluzkou stezkou vyrazne usnadnilo. Priblizne po 10 minutach jsem se prestala strachovat o brodeni reky v botach, nebot uz byly kompletne mokre ted. Holt voda z hor si nasla stejnou cestu jako my, a tak jsme sli v podstate v potoce. Nakonec to nebylo tak hrozne jak jsem cekala, ale i presto se mi na konci uz pekne klepaly nozicky. Posledni cast cesty - brodeni reky, bylo vsak stale pred nami. Nastesti jsme zjistili, ze voda neni tak vysoka, jak jsme se obavali, a tak jsme po kratke instruktazi vsichni v poradku ve dvojicich reku prebrodili. V botach a obleceni. Na druhe strane na nas uz cekala dodavka a tak jsme se jen rychle prevlekli, zkoukli vodopad a hura do Wanaky na vecu (nam nam burrito) a domu
30.4. Protoze dle predpovedi melo cele dopoledne prset a nas cekala jen 3hodinova cesta na parkoviste, nijak jsme se vstavanim nepospichali. Nicmene kdyz se nekdo priritil ze zachoda s tim, ze pres noc nasnezilo na vrcholky okolnich hor a je modra obloha, vsichni jsme vyskakali ze spacaku a po rychle snidajni se vydali znova na Mt. Amstrong, tentokrat se slibnym vyhledem. Nicmene asi po pul hodine drapani do kopce jsme si vsimli, ze mraky zacinaji pribyvat a jsou velmi nizko, a po dalsich par minutach dokonce zacalo snezit az padat kroupy. To byl signal pro me a par dalsich to otocit zpet do chaty, nicmene par odvaznych se rozhodlo i tak pokracovat. Co vam budu povidat, nakonec snezilo cele dopoledne, a napadlo cca nejakych 20cm cerstveho snehu. Co hur, do chaty dorazili nove prichozi, kteri pry rano brodili reku co jim byla do pasu. A ze to nebyli zadni prcci :/ Scenar jak budeme kempovat na druhe strane reky nez se hladina snizi me nijak nenadchla a tak jsem na to radeji nemyslela.

29 April 2017

29.4. Po navratu do chaty jsme se prevlekli do tepleho (cti nekolik vrstev slozenych z veskereho sucheho obleceni co jsme mely + spacak) a po kratke debate jsme si cekani na ostatni zkratily kratkym slofickem, rekneme asi 3 hodinovym :D Po navratu ostatnich uz byl temer cas vecere, a tak nam ji kluci zacli chystat. Musim rict, ze je fajn mit pro jednou vedouci zajezdu co se o vas staraji :D A jidlo to bylo fenomenalni! Nudle se zeleninou, tofu a orisky bylo to nejlepsi kempovaci jidlo co jsem tu (i kdy jinde) mela. Po veceri jsme si jeste udelali svarak a pri svitu celovek si zahrali nekolik desitek karetnich her, vcetne mnou nenavidene hry Blafuj. Nicmene me priznani na zacatku ze ji nenavidim, protoze neumim blafovat, zabralo, a tak jsem poprve v zivote (a pravdepodobne i naposledy) tuhle hru vyhrala :) Kolem pul11 jsme se konecne odhodlali jit na kute do 4stupnove loznice, kterou jsme kupodivu behem noci tak zahrali, ze jsem si musela i nekolik vrstev odsvleknout :D
29.4. Budicek za usvitu, ovesna kase k snidani pro celou bandu, spakovat stany, rozdelit do skupin, naskakat do dodavek a hura na vylet. Nase cesta zacala u Fantail Falls, kde jsme nejprve museli prebrodit reku. Nastesti bylo vody tak po kotniky, a tak se vyhrozovane brodeni v botach nekonalo. Nicmene jit bos take nebyl dobry napad, nebot jsem pak nohy necitila jeste asi 10 minut :D Dalsi cast cesty bylo avizovane prudke stoupani, nikdo nas vsak predem neupozornil, ze spis necestou nez cestou. A tak jsme zdolavali koreny, kameni i bahynko opravdu sneci rychlosti. Kolem casu obeda jsme konecne dorazili k Brewster Hut - nasemu cili a ubytovani. Po obede a vymene zpoceneho obleceni jsme se uz bez zateze vydali na Mt. Amstrong. Ja s Lukou jsme se ale rozhodly jit jen kousek, pac dalsi strmy vyslap s mlhavym vyhledem nam za to nestal. Necekane nas po ceste navstivily dva neskutecne zvedavi Kea papousci a tak jsme meli o zabavu na dalsi pulhodku postarano.

28 April 2017

28.4. Odjezd na vylet do narodniho parku Mt. Aspiring s tramping clubem byl hlasen na pul5 presne. V pul6 jsme tedy uspesne sedeli ve 2 dodavkach, ktere meli nas 24 statecnych do cilove destinace dopravit. Proc statecnych? Predpoved hlasila dest a chladno, coz spolecne se strmym stoupanim a prekracovanim reky nevypadalo moc ruzove. Nebyt toho, ze me Luka uz driv premluvila k ucasti a za vylet jsem zaplatila, zustala bych doma :D Priblizne v pul9 jsme staveli v Alexandre na veceri v Subway a o pulnoci ulehali do spacaku v kempu.
28.4. Jeste pred odjezdem na vikendovy vylet do Makarory s tramping clubem jsem se sesla s Joanne na obed a horkou cokoladu co koupila ve Wellingtonu. No jako original to pry nebylo, ale i tak mnami :)

27 April 2017

27.4. Konecne jsem mela poradny hotdog i s cibulkou. A ne, byla jsem porad lina, ale Janis me zachranil, zrovna si delal cibulku pro sebe a tak jsem mu kousek uzrala, stacilo jen vystourat houby :D A ackoliv jsem si myslela, ze tento den bude nudny, zachranila ho Joanne, ktera mi asi v 8 vecer psala o urgentni radu jak otevrit konzervu. Pi mem obrazkovem navodu se ji to napul povedlo, ale otevrela misto rajcatove omacky spagety, a tak si prisla pro omacku ke me i s instruktazi k radnemu otevreni. To nejvtipnejsi na tom je, ze pak sla v noci pres cely kampus s dvema otevrenymi plechovkami v rukou :D

26 April 2017

26.4. Navrat z divociny je dramaticky, stejne jako suseni stanu za nestabilnich povetrnostnich podminek :D

25 April 2017

25.4. Protoze auto se musi vratit do pujcovny az v 6 hodin, byla by skoda den s autem jen tak zahodit, a tak se vydal zbytek vypravy, ktery nemusi psat seminarky, na par vyletu v okoli Dunedinu. Prvni zastavkou byla Long Beach (dlouha plaz), ktera si svuj nazev vic nez zaslouzi. Na jejim konci je spousta jeskyni, ktere jsme se vydali prozkoumat. Chvili jsme jen tak posedavali na plazi a pozorovali mladatko tulene, jak si spokojene hraje ve vlnach a pak se vydaly zpet k autu. Nutno podotknout, ze Sarah si opet nasbirala par musli. Zajimalo by me, kam je vsechny da az poleti domu :D Dalsi zastavkou byl Signal Hill, kde jsme meli krasny vyhled na cely Dunedin. Nase baracky se nam ale identifikovat nepodarilo :D Po prostridani pasazeru jsme se vydaly na posledni zastavku hodnou vyuziti auta - Pack'n'Save supermarket. Nakup to byl veliky, a tak mam konecne zase doma co papat :)

24 April 2017

24.4. Po prijezdu do Wanaky v case vecere bylo odhlasovano, ze vynechame dnesni kempovani a na 4 hodinovou cestu do Dunedinu se vydame jeste dnes, aby holky stihly napsat svoje seminarky, ktere nestihly pred odjezdem. Na cestu jsme se posilily v mistni indicke restauraci, ktera byla vyhodnovena jako nejlevnejsi (i presto s jidlem od 20 dolaru :D). Byla to moje indicka premiera a moc se povedla. Kure v mangove omacce s ryzi a tortilami bylo mnamozni! Po vydatne veceri jsme se tedy vydaly na cestu nocnim zelandem, coz se mi po usilovnem premlouvani nastesti podarilo zaspat. Dorazily jsme chvili pred pulnoci, a tak jsem jeste dnes opet spala ve sve pohodlne postylce! ;)
24.4. Dalsi zastavkou bylo jezero Matheson, kde jsme si pri skvelem vyhledu na zasnezene vrcholky vychutnaly obed. Konecne jsem zkusila dalsi americkou delikatesu - burakove maslo s jablkem (nebo jakymkoliv jinym ovocem). No reknu vam, bez jahodoveho dzemu, ktery prebije chut burakoveho masla, to proste neni dobry :D Taky jsme zjistily, ze mame uplne stejny obed jako mnoho dalsich, napriklad skupinka z fotky :D Po obede jsme se vydaly na prochazku kolem jezera, kde jsme nejvic casu stravily u mista, kde se nejlepe zrcadli krajina v jezere. No proste nadhera! Dalsi vyznamnou zastavkou bylo misto, kde jsou hory i kravicky, dokonalost sama :D Po jezere jsme se vydaly na dlouhou cestu do Wanaky, kde budeme kempovat pred finalni cestou domu. Nejpovedenejsi fotku z cesty, ktera me stala par kousancu, muzete videt v galerii :) Zapad slunce u jezera Wanaka byl paradni, ale bohuzel nezachycen zadnym fotoaparatem :)
24.4. Dnesni den patri prozkoumavani ledovcu. Zdejsi ledovce jsou celosvetove unikatni v tom, ze jen par metru od nich rostou palmy a temer destne pralesy. Prvnim ledovcem byl Franz Josef, kam jsme vyrazily hned rano pred prvni vlnou turistu. Dobre jsme udelaly, vodopady po ceste i finalni vyhled jsme si uzily temer o samote. Druhym ledovcem je Fox Glacier, kde uz jsme putovaly se spoustou dalsich lidi. Po ceste jsme objevily naprostou nehoraznost, strmy kopec, na kterem byla cedule, ze nesmime zastavovat! (kvuli moznemu padajicimu kameni) To je diskriminace ubozaku bez fyzicky jako jsem ja! :D Co nas na obou ledovcich prekvapilo, byl fakt, jak rychle ubyvaji. Podle naseho pruvodce z roku 2004, bylo na mistech nynejsi vyhlidky mozne si na led i sahnout. Rozdil muzete videt na jedne z fotek.

23 April 2017

23.-24.4. Dnes jsme spaly na historicky nejlepsim miste mych obou vyprav. Chateau Franz je motel a hostel s moznosti spani ve stanu, je nejlevnejsi v teto oblasti a nabizi snad nejvic ze vsech. Krome opravdove travy na stany. Ale i tak jsme si poradily :D Ztizene podminky bohate vynahradila polevka zdarma k veceri, snidane zdarma v podobe musli, wafli! a dalsich mnam veci, virivka zdarma (ktera ale byla porad obsazena, takze jsme ji nevyuzily), nebo nespocet odpocinkovych mist (kde jsem vecer usnula na gauciku zabalena v chlupate ruzove dece). Ma taky idealni polohu, temer v centru mestecka s vyhledem na ledovce zpoza palm..coz pro nas bylo rano celkem prekvapko, vecer byly ledovce zahalene v mracich :) Vecer jsme vyrazily na obhlidku mesta, protoze nebylo zrovna zuzo pocasi, a nejvetsi atrakci se stal pejsek ve vchodu jedne ze zdejsich kancelari nabizejicich lety vrtulnikem nad ledovci. Naprosto presne vim, kterou spolecnost bychom si vybraly, kdybychom mely prebytecnych 300 dolaru :D
Tak to vypada, ze se temer vse nahralo! Jupijej! Preji prijemne cteni :)
23.4. Pri prejezdu k ledovcum jsme se po ceste na radu chlapka z infocentra vydaly na Hokitika Gorge (rokle), kde nas krome armady sanflies cekal nadherny vyhled na ledovcovou reku a lanovy mostik. Po spouste fotek jsme se vydaly na plaz do Hokitiky spapat obed a vyfotit si slavny napis na plazi. Taky jsme si postavily male mohylky pro stesti. Na pumpe jsme videly neskutecne smesny a roztomily obrazek zaroven - dva pejsci v aute poslusne sedici na svych sedackach, ani bych se nedivila, kdyby meli pasy :D
23.4. Protoze ranni vstavani nam vcelku jde, a setri to dost casu, i pres nemoznost videt vychod slunce jsme se dnes vykopaly brzy s temer rekordnim finalnim odjezdem z kempu v 8 hodin. Prvni zastavkou byly Pancake rocks and blowholes ("Palacinkove skaly a velrybi nozdry" :D) Stihly jsme to prave vcas pred prijezdem zajezdovych autobusu, a tak jsme se kochaly temer osamocene jen s par dalsimy fotografy. Rika se tomu palacinkove skaly kvuli tvaru skal, kdy to vypada jako nekolik vrstev polozenych na sebe. Velke vlny pri prilivu zase pres diry ve skalach tryskaji vodu vysoko do vzduchu, takze to vypada jak kdyz tryrska vodu velryba. Videly jsme v dali i par dovadejicich delfinu, takze uspech veliky. V infocentru jsme pak nasly opravdovou zvlastnost - kozesinu z vacice. Eeeh moc pekny.

22 April 2017

22.4. Na obed jsme zastavily v mestecku Takaka, kde se zrovna konaly trhy. Cele mestecko ma velmi uvolnenou atmosferu a je mozne zde videt mnoho hippie individui. Doplnily jsme zasoby toastoveho chleba v mistnim obchode a po mirnem natlaku si koupily k obedu francouzskou bagetu. Je to mala zmena pro zaludek, ale velka zmena pro mysl, aneb kratky odpocinek od obvykleho toastaku s marmoskou a/nebo burakovym maslem :D Po obede jsme se vypravily na 6 hodinovou cestu na zapadni pobrezi, kde jsme byly odhodlane stihnout zapad slunce. Nestihly :D Asi o 10 minut. Ale i tak jsme mely hezky vyhled. Do kempu jsme dorazily za velmi tmaveho sera a setkaly se s prvni frontou u recepce. I pres pocatecni obavy byl kemp stezi poloplny a tak jsme vyuzily vsech mistnich zarizeni k lepsimu zivotu, vcetne 30 minut wifi zdarma. Tak doufam, ze par prispevku se vam nahralo :D
22.4. Protoze se nam ranni vstavani na vychod slunce prozatim osvedcilo, zkusily jsme to i treti den, nicmene tentokrat jsme musely trosicku popojet, abychom mely ten spravny uhel. Precejen jsme to misto hledaly pro zapad slunce, nikoliv vychod :D Po snidani jsme se vydaly na plaz Wharariki, kde jsme vcera chtely pozorovat zapad slunce. Po ceste jsme potkaly volne se pasouci koniky a tak jsme nasim zviratkomilum musely zastavit. Vymenou za par mrkvicek se z nas stali kamaradi, nicmene kdyz si konik usmyslel, ze oranzovy rucnik susici se na palubce je taky mrkev, musely jsme se uchylit k podlemu manevru, abychom mohly vubec odjet :D Plaz byla nadherna, po ceste jsme potkaly i spoustu ovecek a kravicek, nicmene cesta pisecnou dunou byla lehce narocnejsi. Dalsi zastavkou v Golden Bay byl Cape Farewell ("Mys louceni"), nejsevernejsi bod Jizniho ostrova Noveho Zelandu. Jo a po ceste jsme potkaly nekolik sokolu (nebo jinych dravcu :D), jeden z nich papajic primo na silnici.

21 April 2017

Prave jsem se dozvedela, ze se nenahraly zadne prispevky od Kaikoury. Ale ja poctive pisu kazdy den! Pokusim se najit wifi a nahrat zbytek, fotky to ocividne brzdi :/
21.4. Po ceste z Abel Tasmana jsme se jeste zastavily v Rawhiti jeskyni. Pruvodce sliboval 35 minutovy strmy vyslap, coz se nam hodilo, pac jsme chtely jeste stihnout zapad slunce na Wharariki plazi. Jenze po prijezdu do jeskyni jsme zjistily, ze je to hodinova cesta. A tak jsme temer utikaly, respektive tak moc utikaly, jak se da do strmeho a bahniteho kopce. V tom totiz autor pruvodce nelhal. Jeskyne byly paradni, urcite to za vyslap stalo, a po ceste zpet dokonce potkaly krasneho placka Fantaila, ktereho potkavame posledni dobou docela pravidelne. A je rozhodne mnohem hezci nez weky, ktere taky porad potkavame :D Jo a zapad slunce jsme nestihly, jen par cervanku :D
21.4. Opet jsme dnes vstaly na vychod slunce a nelitovaly. Po vydatne snidani jsme se vydaly na nejmene navstevovany kousek narodniho parku Abel Tasman - na sever od Totaranui. Vyhledy byly prekrasne a prochazka stridave po plazi a destnym lesem se setkala s nadsenim. Pred otockou zpet jsme si trosku zaplavaly - poprve a asi i naposled za tenhle trip. Pri suseni jsme pozorovaly mala tulenatka, ktera se na nas zvedave prisla podivat.

20 April 2017

20.4. Zbytek dne jsme stravily na ceste do Golden Bay (Zlata zatoka), a po ceste jsme videly spoustu krasnych panoramat. Cesta byla velmi klikata, takze jsme se spis plouzily, a to predevsim posledni hodinku. Vrcholem byla cedule u vjezdu do kempu v Abel Tasmanovi, ktera prikazovala jet rychlosti 2km/hod. Vecer jsme si uvarily mnami veceri (instantni nudle s kukurici - ale koreni bylo fakt dobre, takze vysledek vyborny). Proces vareni hladove pozorivaly weky a nejaci cerni ptaci podobni kuratum :D Protoze tu neni zadny pristresek, vecer jsme stravily v nasem stanu hranim karet. Nevim jestli za to mohla jazykova bariera prekladu, nebo originalita karet, ale Prsi se nesetkalo s moc velkym uspechem. Mimochodem, proc se sakra rika Prsi?! A jak to mam jako prelozit do anglictiny aby to nebylo divny? :D
19.-20.4. Tahle vypadal nas kempik u Nelsonu. Skvele vybavena spolecenska mistnost, jen skoda ze v krbu se netopilo :D Rano jsme jeste trochu susily stany, a pak hura na cestu.
20.4. Z primorskeho mesta Nelsonu jsme nakonec videly jen plaz (tu samou co s hobitama), jen tu tentokrat bylo mene lidi. Poprve jsme tu za nasi cesty vkrocily do oceanu a bylo to ledove osvezujici :D Dalsi zastavkou byl Rabbit Island (kralici ostrov), ktery neukryval zadne kraliky :/ Za to jsme se podruhe smocily v oceanu a daly si obed s vyhledem na nej. Je to ocividne velmi oblibene rekreacni misto pro pikniky, valeni se na plazi a cyklistiku.

19 April 2017

19.4. Novy Zeland je vinem prohlaseny, Marlborough obzvlast. Tahle oblast je vazne zajimava, vinna reva se tahne kilometry daleko na vsechny strany, je to vlastne takove udolu mezi horami na trech stranach a oceanem na ctvrte strane. Nicmene pokud cekate v mistnim vinnem raji sklipky jako na Morave, nedockate se. Mistni ochutnavky vina probihaji v restauracich, ktere jsou otevrene jen do pul5 odpoledne. A dostanete se k nim pouze autem, nebo v ramci cyklo tury s pruvodcem. Zajimaveee. My se vydaly do Hunter's Wines, kde to maji opravdu krasne zarizene, nicmene ochutnavka vina byla pribeh sam o sobe. 5 ruznych vin v rozmezi 10 minut, jop, tak to tu funguje. Chutnalo vam? Kupte si lahev a nemusite platit za ochutnavku 5 dolaru. To je mistni nabidka. Ok, jen do toho! Po relaxu v mistnich zahradach jsme se vydaly vstric dalsi zastavce na trase - Nelsonu. Stihly jsme krasny zapad slunce, dorazily do pekneho kempu, uvarily nic moc veceri, zahraly si karty a nacaly kyblik M&M's ;)
19.4. Dnes se stalo mnoho veci poprve za tento vylet. Prvni vychod slunce (wow!), prvni studena sprcha (brrrr!), prvni zmrzlina (mnamiii!), prvni vino (lalalaa!). Taky jsme za denniho svetla poprve navstivily Blenheim a pri hledani parku kde si dame obed, jsme skoncily na parkovisti, kde jsme meli poprve obed na aute :D Blenheim je krasne pobrezni mestecko, kde se misi palmy s vinnou revou a atmosfera je proste bozi :)
19.4. Posledni rano na vychodnim pobrezi a jeste ke vsemu na plazi si zadalo ranni vstavani a pozorovani vychodu slunce. Pocasi nam pralo a tak bylo vstavani hned prijemnejsi. Po snidani jsme se vydaly na hodinovy trek, ktery zacinal v nasem kempu. Ukazalo se, ze je to hodina jen jednim smerem, ale i tak to nebylo zklamani. Nadherna plaz, spousta hub (i jedlych! aspon co si myslim) a spousta krasne prirody a ptacku :)

18 April 2017

18.4. Do kempu jsme dnes dorazily v rekordnim case, kolem 5, a tak jsme se nejprve vydaly na prohlidku okoli. Kemp na plazi s jeskyni se totiz nevidi tak casto :) Po rozdelani stanu jsme vyrazily zpet do mesta nakoupit, natankovat a dat si neco k jidlu. v obchode jsme nakomec stravily hoooodne casu a hlad nasemu nakupovani taky moc nepomohl. Pak jsme ovsem zasly na super cinske jidlo, ja si dala nudle s BBQ veprovym masem, namii. Abysme zabily cas po veceri nez pujdeme spat, vlezly jsme jeste asi na hodku do Warehousu. Kdyz jsme dorazily zpet do kempu, vydaly jsme se opet na prohlidku jeskyni, kde by se meli ukryvat glowworms. I presto, ze ty jsme nenasly, nasly jsme neco lepsiho, nadherkyne nebe plny sviticich hvezdicek. WOW!
18.4. Druha zastavka dne byla v St. Arnold u jezera Rotoiti. Po ceste jsme opet potkaly spoustu oprav i nadhernych krajinek. Nakonec jsme se trochu zasekly v navstevnickem centru u expozice o mistni flore a faune, pak na obedove zastavce, kde jsme pozorovaly kachny a susily boty (a kde me konecne poradne kousla sandfly! vysledek muzete videt na fotce, mega svedivy mega pupenec pres pul chodidla :/). Takze jsme nakonec kvuli casu jen autem vyjely na vyhlidku, kde jsme usoudily, ze to nejhezci jsme videly a vydaly se do Marlborough.
18.4. Po probuzeni do mlhaveho a destiveho rana nas nalada trochu presla, ale i tak jsme se odhodlane vydaly na prohlidku Narodniho parku Nelson Lakes. Prvni zastavka byla jezero Rotoroa, kde nas krome uzasneho vyhledu privitala taky armada sanflies. Par rychlych a efektivnich fotek a sup na vodopady. Cesta byla az na par drobnosti super. Nejdriv zatopeny zacatek cesty, par bahnitych useku a nakonec uplne nahaty chlapek co sel proti nam (eeew). Palmicky, kapradi a vodopad nam ten pohled ale aspon trochu vynahradil.

17 April 2017

17.4. Dnes spime v kempu u reky, k nemuz patri i mala taverna na kopci. Tam jsme se po veceri vydaly, nebot v techto chladnych a sandflies plnych vecerech se proste ve stanech neda moc delat. V taverne jsme si daly dortik / hranolky a az do zaviracky hraly karty. Protoze ale zavirali uz v 9, stravily jsme dalsi hodinu v aute pri poradnem topeni, pac je uz proste pekna zima. Co se tyce spaciho poradku, uz od druhe noci se zmenil, v mem stanu uz spime jen 2 a ne 3, nebot Regina zjistila, ze karimatku opravdu potrebuje a tak ted radsi spi v aute ;)
17.4. Po vodopadech jsme si zasly za svetla znovu prohlednout mestecko a poobedvaly v mistnim parku, kde nas neustale atakovaly padajici zaludy. No jako doma (na chate). Celkove mi tahle oblast prirodou nejvice pripomina domov. Dokonce jsme nasly i spoustu hub, vcetne jedne co bych prisahala ze byl hrib. Ale fotku mam jen na fotaku, tak muzete posoudit pozdeji ;) K obedu jsme si daly toastak s oblibenou americkou pochotkou - burakovym maslem. Ja rozhodne nejsem jeho zastancem, ale tak clovek se ma prekonavat... nicmene jsem zjistila, ze kombinace burakoveho masla a jahodove marmelady je pozivatelna ba dokonce i temer dobra, a tak se pridavam k pravidelnym konzumentum. Po obede jsme se vydaly na cestu do narodniho parku Nelson Lakes, jelikoz Sarah nebylo moc dobre coz ani pro termaly ani pro skrabani se na vyhlidku neni moc dobre. Cesta byla primo nadherna, udolicka s rekou a zelenou krajinou..koch koch,fotku mam jen jednu, pac jsem opet ridila a nebyly zadny vhodny odpocivadla po ceste
17.4. Rano jsme se po vydatne snidani vydaly vstric vodopadum, ktere jsme nakonec zdolaly v rekordnim case. Asi za to muze fakt, ze tohle misto je delane predevsim pro rodiny s detmi a casy jsou tomu uzpusobene. Kazdopadne to byl nas prvni narocnejsi trek a bylo zajimave pozorovat skupinovou dynamiku :D To mate tak, kdyz vam vsichni dopredu reknou, ze chodi pomalu, a pak skoro utikate do kopcu, abyste jim stacili. A pak se ukaze, ze jim to tempo taky nevyhovuje, jen nechteji byt pomali a zdrzovat zbytek. A protoze ja se nenechala zvyklat a byla pomala tak jako tak, byla jsem zvolena za vudce :D Abysme se dostaly k vodopadum, musely jsme prekonat par ricek, schodu, blativych svahu a blaznivych skupin turistu, ale vse jsme s ladnosti sobe vlastni prekonaly. Udelaly jsme spoustu fotek a zkoumaly kazdou biologickou zajimavost v okoli, jako napriklad cernajici stromy, kterym jsme neprisly na kloub

16 April 2017

16.4. Pi obede jsme se vydaly po krivolake silnicce vstric Hanmer Springs, lazenske vesnicce uprostred novozelandskych hor. Pri teto prilezitosti jsem se naucila vyborne ovladat sterace a zjistila, ze totalne chybi nejaka stredni rychlost, takze jsem vetsinu casu stirala jak blazen pro par kapek. Po prijezdu do mestecka jsme prihledly mistni kempy a usoudily, ze 25 dolacu za noc ve stanu nestoji, a tak dojely do vzdalenejsiho kempu, kde chteli jen 15. Ovsem byla v tom zahrnuta neomezena horka sprcha, vybavena kuchynka, jidelna, obyvaci pokoj s gaucema, herna a uzasne detske hriste, ktere jsme par desitek minut okupovaly ;) Po veceri jsme se vydaly do mestecka okouknout mistni ruch, a nasly totalne turistickou vesnici plnou restauraci a hotylku, ktera vsak stale mela prijemnou atmosferu. Nasly jsme taky kebabarnu Petra a nadherna svetylka v aleji :) Do termalnich bazenku jsme se rozhodly jit az zitra, pac 24 dolacu za pul hodiny co zbyvala do oteviraci doby se nam zdalo taky moc :D
16.4. Rano jsme se po dlouhe horke sprse vydaly do Kaikoury, kam turisti jezdi pozorovat velryby, coz my delat nebudeme, pac jsme si nestihly koupit listky na lod :/ Nicmene jsme se vydaly na trek po mistnim poloostrove a videly tak uzasne veci, ze nam to nakonec ani nebylo lito. Krome spousty vyhledu na utesy a jine krajinky jsme taky videly tulene / lachtany (furt nevim co to je a jaky je mezi nima rozdil :D), kteri se line povalovali po parkovisti, na chodniku nebo na utesech (jo, to jsou ty cerny tecky na fotce). Taky jsem zjistila jaka je vyhoda mit s sebou studentku biologie - je zaujata vsim moznym a tak jsem poprve v zivote videla (nebo spis rozeznala) ziveho Spongeboba :) Po nekolikahodinove prochazce a milionech fotkach jsme se vydaly snist obed na mistni plaz, kde jsou skvele vlny predevsim pro zacatecniky surfare - jak jsme usoudily, nebot vetsina surfaru byly deti 5-15 let :D

15 April 2017

15.4. Mirime do Kaikoury, ktera byla v listopadu zasazena zemetresenim asi nejvic, takze silnice jsou nektere zavrene a nektere v dezolatnim stavu. Pobrezni silnice z Christchurch do Kaikoury je normalne otevrena 7-18, nicmene zrovna dnes je to zavrene kvuli vcerejsi bouri i pres den. Takze jsme vzdaly plany na kempovani na pobrezi a pozorovani delfinu za usvitu a vydali se vnitrozemskou delsi cestou. Jenze protoze uz je podzim, a stmiva se fakt rychle (s cimz jsme tak uplne nepocitaly), nedojely jsme az do Kaikoury ale zakotvily cca hodinu cesty od ni. A videly jsme spoooustu alpak :) Nasly jsme krasnou chatu s moznosti kempovani, a byli jsme jedini kdo tu zvolil stanovani, takze jsme mely celou krasnou rovnou a mekkou zahradku pro sebe. To samy plati o uzasne vybavene kuchynce, vcetne nejakeho jidla a horke cokolady! Stravily jsme tam cely vecer a hraly karty. Do "klubovny", kde travili vecer ostatni hoste i mistni z prilehlych dedin pri krbu a pivu jsme se nakonec jen zasly podivat.
15.4. Tak konecne vyrazime! Veci sbaleny, jidlo (temer) vsechno snedeno a penize vybrany a znovu ulozeny, jelikoz nekdo neumi pocitat :D Do kufru jsme se krasne naskladaly, to jsem ani necekala! Ale je dobre ze jedeme jen ve 4 lidech :D S autem jsem se zkamaradila docela rychle, prvotni prekvapeni z mimoradne citlive brzdy brzy preslo. Jedine co, konecne mam opacne sterace a smerovky, takze obcas blikam steracema :D Jo a to auto jezdi skoro samo, takzr je mimoradne tezke jezdit podle predpisu a ve mestech je to temer na umreni :D Jo a mam parkovaci kameru, juhuuu Zacatek cesty byl docela mlhavy a destivy, takze jsem Moeraki Boulders videla potreti a potreti vypadaly uplne jinak. Poprve jsem si vsimla rozpadlych kamenu, ktere vypadaji naprosto nadpozemsky, a dumam jestli se rozpadly od posledni navstevy, nebo jsem si jen nevsimla :/ Nicmene po ceste se udelalo krasne a dojely jsme uz za slunicka. Stavily jsme se i v Christchurch a to primo ve ctvrti kde jsme byli s hobitama! :)

14 April 2017

Nas hruby program na vylet pres podzimni prazdniny, abyste meli predstavu, kde se cca zrovna pohybujeme. Jinak jedu se 3 americankama pujcenym autem a spat budeme prevazne v kempech :) 15.4. Dunedin - Kaikoura 16.4. Kaikoura + Hanmer Springs 17.4. Hanmer Springs 18.4. Nelson Lakes NP 19.4. Bleinheim + Nelson 20.4. Abel Tasman 21.4. Puponga - Punakaiki 22.4. Fox a Franz Josef Glaciours 23.4. ledovce - Dunedin 24.-25.4. nahradni dny
14.4. Velikonoceee! Protoze dnes je posledni den co jsme vsichni v byte pospolu, nez se rozprchneme na prazdniny, oslavili jsme spolu velikinoce tradicnim americkym zpusobem. Honem na vajicka! Adam poschovaval po byte cokoladova vajicka a my je hledali. Ukoristila jsem 4 pytlicky, hec :D Preklad napisu: Protoze Novozelandani pouzivajici slovo 'Vajicko' jako urazku, velikonocni zajicek rozdava velikonoci MalTeasery (jmeno tech coko vajicek) Jo a pak nam Adam udelal francouzsky toasty (chleba ve vajicku) pri cemz doslo k prvnimu opravdu silnemu kulturnimu soku. Predstavte si, ze americani to jedi s burakovym maslem, novozelandani se skorici a norove se smetanou! A to oni chteli me zavolat cvokare ze to chci jist s kecupem! Jsou to blazni! :D
13.4.-14.4. Protoze jsem vsechny seminarky odevzdala, mohla jsem se zacit balit na nas vylet pres podzimni prazdniny. Jenze co cert nechtel, zelandem se prave prohani nejhorsi cyklon za poslednich 50 let. Jedna se hlavne o sever, ale castecne to ma prijit i na jih a prave v patek co vyrazime, a tak jsme spekulovali a spekulovali jestli vyrazit, az jsme to nakonec radsi o den odlozili. Vyzvedli jsme si teda alespon auto z pujcovny a konecne poradne naplanovali nas skvely vylet! Co se tyce toho cyklonu, ted uz jsme v naprostem bezpeci, ani to sem nedoslo a na jihu uz nemel zadnou silu, jen trochu vic prselo. Takze zitra vyrazime! :)

13 April 2017

10.-13.4. Ze bych nakonec prece jen byla aspon trochu po Kamce? Aneb napis 2 seminarky za 4 dny abys mohla odjet v patek na vylet. Jak to dopadlo? Odevzdano! Presne 10 minut pred deadlinem! Co me to stalo? 4 dny temer bez lidskeho kontaktu a cerstveho vzduchu, 4/5 hodin ve skole zatazeno (z toho na 2 bych ale stejne nesla), a spousta snedeneho jidla (a sladkosti!) Nejdriv jsem se snazila jist zdrave, ale pak uz zdravy doslo :D Jo a jeste ze existuje konzervovany rychly jidlo :D Jo a kdy jsem poznala ze je to se mnou fakt spatny a musim zacit konecne neco delat? Kdyz mi Adam ve stredu uvaril veceri protoze na to nemam cas (no dobre, byl to jen toast, ale i to se pocita) :D

9 April 2017

9.4. Po poradne party, poradna odmena! A tak jsem se timto heslem take ridila a vyrazila s Moncou a Jirkou na vylet. Monca tu byla pred par lety na vymene jako ja a ted je tu s pritelem na working holidays. Protoze zrovna projizdeli kolem, na den me adoptovali :) Dali jsme spolecne druhou sanci albatrosum, a musim rict, ze vyhled je tam bez mlhy paradni! Pak jsme vyrazili na Sandy mount, kde uz jsem byla na zacatku semestru, poznavate fotky? :D Jako posledni jsme navstivili Mt. Cargill, nejvyssi bod v okoli, kam jsme se pred par tydny drapali v desti na Organ Pipes a nevedeli, ze vede az nahoru silnice.. :D Aby pocasi zlepsilou svou bilanci 2:2 pripady kdy jsem mela na Peninsule mlhu nebo slunicko, rozhodlo se aspon pro mrakomlhu na tehle vyhlidce, cim bliz jsme byli, tim hustci mracky :D mimochodem, svet je maly, Monca je z Neratovic a Jirka z nake vesnice u Kostelce, uz si nepamatuju z jake :D

8 April 2017

8.4. Party! Ano, nas byt po 3 mesicich konecne taky usporadal party :D Jelikoz Rachel trvala na tematicke party, rozhodli jsme se pro "oblibena historicka doba" coz se pro nas stalo "doba s nejjednodussim oblecenim na sehnani" :D A tak jsme s holkama stravily temer celou sobotu v sekacich shanenim vhodneho obleceni. Mela jsem 3 favority outfitu, vsechny v hippies stylu, a hadejte ktery vyhral? Ano, saty za 1 dollar! :D Na party jsme taky poridili poradne zasoby piti a jidla (nemam fotku :O) a taky poradny reprak, bez toho to prece nejde :D No co vam budu dal vykladat, party se moc povedla a dokonce tu ani nezbyl moc neporadek :)

7 April 2017

7.4. Nemozne se stalo skutecnosti. Nevzala jsem si listek zdarma na rugby. A ne proto, ze by nezbyl, ale protoze jsem fakt nechtela. Ano, tak spatny rugby je :D

6 April 2017

6.4. Jo a jeste jeden dobrej ze dneska! Joanne s Akari leti na prazdniny na sever a zrovna hledaji ubytko v Aucklandu. A Joanne mi pysne rika, ze po dlouhem hledani nasly levne ubytovani na nake cinske webovce. A ze tam jde prekliknout i do japonstiny, coz je velice vyhodne i pro Akari. Tak se ptam jestli to umi i anglictinu, to vite, levny ubytka se vzdycky hodi. A ono ze to pry mozna umi i cestinu! To uz jsem byla hooodne zvedava. No hadejte co to nakonec bylo za web - samozrejme ze Booking.com! :D :D
6.4. Chacha, ja to dokazala! Konecne jsem si pomoci metody pokus, omyl, nahoda preridila hodinky! Divite se proc jsem to nepotrebovala umet driv? No to si vemte lenost, 12 hodinovy casovy posun a moznost zobrazovat cas ve 12 hodinovem formatu... :D Ale s tim byl po zmenach casu konec a tak jsem pipala a pipala az jsem konecne dopipala :D
6.4. Podivejte co jsem nasla! To je nunu co? Maji i podobnou (a mensi) velikost vodniho melounu, ale to jsem si netroufla :D A prvni pokus palacinek / livancu dopadl vyborne, dokonce mi zbylo i na vejsluzku :)

5 April 2017

5.4. Prvni (a nastesti jedina) skupinova prezentace je za mnou. Vysledky jeste nemame, ale myslim ze jsme byly velmi uspesne. Kdyz tedy opomenete tyden utrpeni pri skupinove praco plne kritiky, prikazu a vseobecneho komandovani :D Nastesti jsem nebyla jejich cilem ja, ale i pouhe prihlizeni a obcasna snaha situaci zklidnit byly nervy drasajici. Za odmenu jsem si uvarila barevnou mnamku ;)

4 April 2017

4.4. Mame noveho spolubydliciho! Jmenuje se Courtis a narodnosti je Hlodavec. Je docela plachy a tak ho zatim zahledla jen Rachel s Tonje, ma ale pry rad burakove maslo, tak se ho snazime nalakat na nej, aby se nam znova ukazal.
4.4. Po 2 tydnech poslouchani jak si Jenik muze uzivat vafli k snidani (a nevyuziva toho!!!) jsem vzala situaci do vlastnich rukou a dala jsem si je aspon ja :D Akce kup 3, zaplat 2 tomu rozhodne napomohla. Od relativne dlouhe prochazky na tento luxusni brunch nas neodradilo ani spatne pocasi, coz jsme opravdu rady, protoze vafle s kiwi a lesnim ovocem s vanilkovou zmrzlinou a boruvkovym prelivem rozhodne stala za to!

3 April 2017

3.4. Po dvouhodinovce plne letajicich plysaku, nastvanych profesoru a vyhruznych pohledu jsem se rozhodla, ze uz se dal nebudu stresovat a na dalsi prednasku z tohohle predmetu uz znovu nepujdu. Respektive dalsi 2 tydny, nez se nam opet zmeni profesor. Z hodin s ni jsem stejne nic nemela a tak si radsi prectu knizku v klidku doma.

2 April 2017

2.4. Dalsi spolecne vareni, tentokrat pod taktovkou Akari. Varili jsme Miso polevku, Kari ryzi a zeleninovy salatek. Behem vareni jsem zjistila, proc moje ryze nikdy neni tak dobra - nevarim ji hodinu a pul :D Vse bylo vyborne, i presto ze mi japonske kari chutna stejne jako to indicke (coz by pry nemelo), a ze jsme museli jist v pokoji a na posteli, protoze Akari nema v byte stul a zidle na spolecne stravovani :D
2.4. Predpoved pocasi se dnes zdala prizniva, a tak jsme se vydali s Joanne na obed a na prochazku do botanicke zahrady. Po zaplaceni bagelu jsme se dozvedely, ze bohuzel uz nemaji slane, ale muzeme si dat skoricove..tak jsme si nechaly vratit penize a sli do Croc-O-Dyle kavarny v botanicke. Tam jsme si daly no nosu, slany muffin a lososovo-spenatovy quiche, nam nam! Mysleli jsme ale i na ostatni zive bytosti a tak jsme si v infocentru vyzvedly krmeni zdarma pro kachny :) Prohledly jsme si take planek zahrady s vyznacenymi barvami, ale hadejte co, znacene to bylo pouze na mape a vsude milion cesticek...:D Chybi mi ceske znaceni stezek! Kazdopadne jsme zabloudily na jakousi hudebni louku, kde je kazdou nedeli koncert zdarma a chvili se zdrzeli. Hrali skvele rockove pisnicky, oficialne to ale byl jazz.. :D Za jemneho mrholeni jsme dal bloudily zahradami a Joanne s radosti osahavala vsechny kyticky. Cestu ven jsme nakonec nasly, a priste se pokusime bloudit jinym smerem ;)
2.4. Takze pratele, od ted je casovy rozdil s CR 10 hodin! Nam zacina zimni cas, vam uz pred tydnem zacal letni :D

1 April 2017

1.4. Dnesni den se nesl v duchu Hyde street party, kam jsem nastesti nesla. O co se jedna? Hooodne studentu pati od 7 rano do noci v jedne prtave ulicce a nality jsou uz tak od 8 rano, to chces :D Minuly rok se v jednom byte seslo tolik lidi, ze se s nima propadl balkon, letos tedy omezili pocet lidi vysokym vstupnym. No minimalne zadny balkon pry znova nespadl... Ja mezitim vytvarela prezentaci do skoly a vecer se odmenila party ve meste s holkama. Nasly jsme velkem slusny podnik, nicmene hudba byla dobra jen tak prvni hodinu, pak se DJ porad s nekym vykecaval a nedaval pozor na hrani :D Mimochodem v tomhle klubu maji na zdi zebru, na zachodech je chlapek co hlida frontu a securitaci stoji na stolech aby hlidali dav :D

31 March 2017

31.3. Dalsi filmova noc, tentokrat jen v komornim slozeni ja a Joanne. Volba filmu P.S.: Miluji te se ukazala jako ne ta nejlepsi, nebot jsem v podstate 2 hodiny v kuse brecela. Musim Joanne kouoit nove kapesniky :D Ale film je to moc hezky, doporucuju!

30 March 2017

30.3. Dalsi skolni vylet je tu! Tentokrat vyrazime do Albatross centra na poloostrove Otago. Pocasi je krasne a tak nam v pozorovani kralovskych albatrosu nic nebrani. Nebo jsme si to alespon mysleli... Nastala totiz nevidana situace, kdy Dunedin se koupal ve slunecnich paprscich, zatimco poloostrov byl zahalen v mlze. Nutno podotknout, ze ja mam na tuto nevidanou situaci velke stesti, konkretne 2 pokusy ze 2. I pres neprizen pocasi jsme ale nakonec 2 mladatka zahledli a co vic, prohledli jsme si vojenske bunkry, ktere zde vznikli pri 2. svetove valce. Prestoze nikdy nebyli vyuzity k obrane, udelali velkou sluzbu albatrosum, protoze vojaci vykaceli stromy v okoli a misto celkove vycistili, a tak vzniklo idealni misto pro jejich hnizdeni. Albatrosi hnizdi pouze na 2 mistech na celem svete a tohle je jedno z nich. Krome albatrosu jsme videli i tulene, na tucnaky jsem ale opet cekala ve spatnou dobu :/ Jo a neco me tu poradne kouslo do zapesti :D

29 March 2017

29.3. To zoufalstvi kdyz mate velkou chut na sushi ale uz maji jen kureci! :/

28 March 2017

28.3. To tak kdyz vyrazite na schuzku tramping klubu, ktery je naplanovany na 18-19 hodin, a prijdete domu v 11 v noci protoze jste se nechali zlakat a sli jste se podivat znova na svitici cervy (jo, jsou tu taky!). Ale reknu vam, ze kdyz nekdo udelal po hodine chuze hloupy vtipek typu: podivejte na oblohu, tam jsou! tak jsem mela chut ho prastit a doufat, ze je to fakt jen vtip :D A protoze jsme vas minule osidili, stahla jsem vam naky obrazky pro predstavu jak to vypada, ta cerna fotka je realita :D ne, opravdu to vypada jak kdyz koukate na nebe, jen je to ve spatnem smeru ;) A krasny zapad slunce po ceste byl prijemny bonus :)
28.3. jo a konecne nam opravili ten praskly strop v koupelne (ano ten co uz je tak mesic), a mozna nam tam dali i hooodne izolace, tak se v zime budeme mit lepe :) akorat mi tak trochu zablokovali vchod do pokoje na cele odpoledne :D
28.3. Jdu si takhle na kafe (cokoladu) s kamaradkou Lukou z nedelniho vyletu a koho tam nepotkam! Kamaradky spolubydlici si s sebou privedla kamaradku Ivu :D Mimochodem se ukazalo, ze Luka je holka, se kterou jsem si na podzim psala ohledne mozneho spolecneho pronajmu bytu...jo svet je maly a o nahody tu neni nouze! :)

27 March 2017

27.3. Zacal mi druhy usek prednasek na Managing people a se Solveig jsme se shodly na tom, ze chceme zpatky Mayu! Nase nova prednasejici se nam vubec nelibi :( Dlouhe slidy, rychla mluva a nedobrovolne vyvolavani. Beee :'( Odpoledne jsme resily nasi skupinovou prezentaci, coz nam sice dalo zabrat se dohodnout, ale nakonec jsme snad vsechny odesly jakstaks spokojene a s jasnym planem :)

26 March 2017

26.3. Odpoledne jsem se po dloooouhe horke sprse vrhla na trideni a usporadani fotek, ktere jsem si nechala vytisknout ZDARMA! At zije O-Week! :) A tak uz tu mam konecne nake vzpominky na domov a kamarady :) Vecer jsem si uvarila dalsi verzi bolognskych spagetek, ktere byly nam nam, ale celozrnne testoviny uz si tu radsi priste nekoupim :D
26.3. Vylet naplanovany OIFINem byl v sobotu vecer bojkotovan kvuli spatnemu pocasi a nedostatku aut. 6 statecnych vsak presto zkusilo stesti a na vylet vydalo. Ted zoetne vam reknu, ze to opravdu mnbyl ten nejlepsi napad :D Co se totiz stalo bylo, ze jsme se po hodine vydrapali na obri kopec, pul hodiny slezali na druhou stranu do cile, kde jsme zjistili, ze je takova mlha ze v podstate nic nevidime. To co nas zajimalo totiz byly stojici kameny (podobne tem "popadanym"), ktere pripominaji varhany... no nic, tak zase priste :D Ale jedna svetla chvilka tam taky byla! Po ceste zpet jsme projizdeli kolem Aurorky :)

25 March 2017

25.3. Solveig ma narozeniny, my mame prani jediny - navstivit pivovar Speight's a dokazat vsem, ze i ve 28 letech stale muzete poradne zaparit :D Zacli jsme tedy obedem v pivovaru, pokracovali na prohlidku v pivovaru - mimochodem moji prvni, coz bylo pro vsechny velke prekvapeni, nebot zrejme az doted zili v domneni, ze Cesi chodi do pivovaru kazdy vikend misto do kostela...:D Prohlidka byla skvela, dozvedeli jsme se kdy se pivo zaclo poprve varit, a kdy na Zelandu, vyfotili si recept kapitana Cooka a prohledli si zkratka celou tovarnu. Zajimavosti je, ze vyrabi i smes ze ktere si muzete doma sami pivo uvarit...skvely darek, ze? :) Nasledovala asi pulhodinova ochutnavka vyrabenych piv, formou samoobsluhy, chachaaa! Ale nebojte, mela jsem asi jen 7 sklenicek (cca 0,2 l) :D Po prohlidce jsme se presunuli do kavarno-baru na Baileys a pivo, pak do Vietnamske restaurace na veceri, pak do vinarny...no ja utekla v 11, Solveig jeste pokracovala s par dalsima na whisky :D

24 March 2017

24.3. Vecer nas cekala filmova noc, kde jsme si naplanovaly ukuchtit domaci hranolky z trouby, abysme se zbavily brambor, ktere uz nam zacinaji klicit. Ocividne jsme jediny narod, kteremu to nevadi, ostatni to povazuji za velice nezdrave :D Kdyz jsme dorazily na misto, vsichni prohlasily jak jsou najedene od vecere, tak jsme udelaly jen malou varku hranolek. Co vam budu povidat, nez jsme film pustily, byly 3 plechy pryc :D a tak jsme v pulce filmu sly delat druhou varku :D A na jaky film jsme koukaly? Na vlasku! Muj oblibeny - a od ted uz oblibeny nas vsech :) Jeste lepsi nez samotny film ale byly reakce holek pri sledovani filmu, opravdu prozivaly kazdy zvrat v deji :D
24.3. Odpoledne jsme s Joanne vyrazily na nakupy, obesly jsme spoustu obchodu se suvenyry, nasly jsme jeden vylozene Skotsky obchod, nekolik dolar storu a stejnych vietnamskych obchodu jako mame doma, az jsme se konecne dostaly do SaveMartu, nejvetsiho secondhand obchodu v Dunedinu. Byl to raj na zemi! Hned u vchodu na vas cekaji krasne kabelky za 5 dolaru! nastesti jsme si rozumne kazda koupila jen jednu, ale mame v planu se tam vratit, ajaj... :D Dobra zprava je, ze tu v zime snad vazne nezmrznu, protoze se tam da poridit spousta levneho zimniho obleceni. Ja si prozatim nic nekoupila, stale doufam, ze mi me vrstvy vystaci, ale je dobre mit zalozni plan! :D
24.3. Druha esej odevzdana! Nasledovalo skoleni o vyhledavani zdroju k seminarkam a spravnem zpusobu citovani, coz se ukazalo jako velice uzitecne. Dokonce jsme se dozvedeli, ze pokud se nam nebude chtit do knihovny, muzeme zazadat o naskenovani pozadovane kapitoly a zaslani emailem. Tato sluzba je zcela zdarma a muzete ji vyuzit kolikrat chcete.... muheheeeee :D Po ceste domu jsem udelala ve Veggie Boys (obchod se zeleninou) super vyhodny nakup, kdy me pytel paprik stal jen 4 dolary! V supermarketu se da koupit jedna, jasne ze trochu vetsi, ale porad jen jedna paprika, za 2-2,5 dolaru! No neber to ;)

23 March 2017

23.3. Jak stravit volny den, kdyz vam odpadnou hodiny ve skole? Samozrejme ctenim a korekturou diplomky o 93 stranach :D Muj cil byl precist ji celou driv, nez se Paja vzbudi, coz mi ryze nahodou vyslo jen taktak, ale jen protoze si ten den dost prispala :D

22 March 2017

22.3. Prvni skupinova prace prede mnou. Muzete hadat, s jakymi narodnostmi jsem v tymu. Napoveda: skupinova fotografie tridy (konecne ji zverejnili! z vyletu vlakem). Myslim, ze ted konecne zakusim poradny kulturni sok, naznaky uz se rysuji :D

21 March 2017

21.3. Lekce vareni rychlych a jednoduchych jidel zdarma dopadla naprosto nad ocekavani. Predpokladem bylo uceni se neceho jako spagety carbonara nebo michana vajicka, opak byl ale pravdou. Je libo sushi salat, oriskovo-mrkvove koule nebo hovezi salat? Pak jste na spravne adrese! Musim uznat, ze lehke to bylo, kor s predpripravenymi ingrediencemi v kelimcich, ale levne rozhodne ne. Takze jsem si salat s rumpsteakem dala poprve a naposledy tady :D Jeste ted se olizuju, a budu i zitra, protoze mi zbylo jeste k obedu, hec :P
21.3. Odmena za umozneni prohlidky bytu na cca 5 minut lidem z americkeho programu vysilajiciho studenty do zahranici? Ano, hadate spravne, mnamozni susenky. Rada bych rekla, ze jeste jsou, ale.... :D

20 March 2017

20.3. Jednou za cas si proste musim doprat neco dobreho. A protoze uz neni pocasi na zmrzlinu, je na rade losos :)
Protože když už od sebe můžeme být 12 hodin a 18 tisíc kilometrů, proč ne ještě o pár víc :D
20.3. Reorganizace domacnosti v plnem proudu. Zn. stale nemuzeme vymyslet vhodne usporadani, pravdepodobne se to jeste zmeni :D

19 March 2017

19.3. Protoze jsem se jeste hybat mohla, vyrazili jsme surfovat znovu. Tentokrat i s Janisem a Miyanou, ktera se sla jen opalovat, koukat a udat nam par fotek (na coz pak trochu zapomnela :D) Dnes bylo na plazi mnohem vic lidi a mezi nimi i dost deti. Mezi nimi na malych vlnach jsem se citila dobre :D Janis se ukazal jako rozeny talent a ke konci dne se na prkne dokonce nekolikrat postavil. To me se to povedlo jen jednou asi na 3 vteriny :D Ke konci nas Adam i natacel na Go pro, coz pro me neni zadny duvod k oslave, nebot uz mi to tou dobou vubec neslo :D A co pro me bylo na surfovani nejtezsi? Krome postaveni se na surf a prekonavani zpetnych proudu abych se k dobrym vlnam vubec dostala, tak rozhodne noseni prkna. Je totiz tak siroky, ze ho svyma kratouckyma rukama proste nedokazu chytit pod pazi :D Kdyz to Adam videl, projevil se jako opravdovy gentleman a surf mi odnesl az k autu :) Po zaslouzene sprse a veceri jsem upadla do komatu a probudila se o 13 hodin pozdeji :D

18 March 2017

18.3. Po cca hodinovem sloficku jsem vyrazila na quiz night se slibenou pizzou zdarma. Byla jsem v tymu se 4 kiwikama, coz nam ale k vyhre nijak nepomohlo :D Ze slibeneho kvizu plneho vtipnych a srandovnich otazek se vyklubal opravdu tezky a nevipny kviz, s nimz meli problem i mistni, natoz mezinarodni studenti. Myslim, ze muzu rict, ze uz jsem z Noveho Zelandu videla opravdu hodne, ale z poznavacich otazek ze Zelandu jsem poznala jen 3/10. Kiwici pak dalsi 3 mista... Nasledovaly otazky jako ci kolonie byla Kambodza, nebo kdo vyhral superbowl v roce 2012, jako bychom tusili kdo vyhral letos... :D Pizza ale byla dobra a dzus zdarma taky nebyl k zahozeni :) Jo a nakonec jsme byli 4., tedy prvni bez ceny :D
18.3. Protoze vikendovy plan narusila porucha Ivina auta, prisel na radu plan B. Surfovani. A tak jsme s Adamem (cechem) vyrazili. V Unipolu mi pujcili prkno a neopren dokonce na dva dny za jednu cenu, a tak byl plan na cely vikend jasny. Poodjeli jsme kousek za mesto, coz se opravdu vyplatilo - krasna plaz, krasne vlny a zadni lide. Po teoretickem zakladu na.plazi jsem rovnou vyrazila do vln, kde me to samozrejme nekolikrat splachlo. Ten pocit, kdyz se poprve svezete na vlne ale opravdu stoji za to. Nemuzu rict, ze by mi to nejak extra slo, nejvetsi uspech byla jizda na kolenou, ale i tak to byl opravdu silny a skvely zazitek! S pribyvajicim odlivem, zvetsujicimi se vlnami a ubyvanim mych sil me odvaha opustila a nechala jsem Adama blbout dal samotneho. Svleknout se z neoprenu byl temer nemozny ukol, ale i to jsem nakonec zvladla. Adam pak v pozdnim odpoledni vylozil jednoho znaveneho clovicka u jeho bytu s prislibem, ze pokud se zitra bude jeste hybat, zopakujeme si to :D

17 March 2017

17.3. Den svateho Patrika se slavi vsude ve svete a proslavene party mesto Dunedin nemuze zustat pozadu. Vyrazily jsme tedy s Joanne a Miyanou do viru velkomesta. Nejprve jsme si ale daly ciderik v byte, kam se Miyana prave prestehovala. Hadejte ci je to byt? Ano, ten Kati, kde jsme byli i na barbecue cca pres mesicem :D A co puvodni obyvatel jejiho pokoje? Ten se rozhodl, ze se na Zelandu precejen zdrzi trochu dele, a tak ted spi u nich na zahrade ve stanu :D Nase oslava sv. Patrika se da opravdu popsat jako tah mestem, jelikoz jsme v kazdem baru, hospode ci diskotece stravily tak 10-30 minut. Bud tam nehrala zadna hudba, nebo na ni lide netancovali, pripadne byla fakt priserna. V jednom tanecnim baru dokonce hral v pozadi rugby zapas...njn Novy Zeland a jeho narodni sport... :D Po ceste domu jsme zjistily, ze vetsina studentu do mesta teprve vyrazi, a to uz v znacne podrousenem stavu. No priste to asi zkusime take pozdeji, musime preci davat i druhe sance!
17.3. S Joanne jsme se hned brzy rano vydaly na nakupy. Hlavnim cilem pro nas byl az 80% vyprodej znackoveho obleceni na mestkem urade. Jak jsme ale mohli predpokladat, ceny v teto ohromne sleve byly stale nekolikanasobne vyssi nez jsme byly ochotne zaplatit, a tak jsme misto planovaneho celeho dopoledne stravili na danem misze asi 10 minut :D Presto to ale byl velmi uspesny den, narazily jsme totiz na nekolik "dollar storu", tedy obchodu kde vsechno koupite za par dolaru. Ja si konecne poridila kos na pradlo a to jeste ke vsemu presne takovy, jaky jsem chtela - skladny a levny. Dale jsem objevila evropskou redukci, takze jsem dokoncila svuj superdokonaly system prodluzek a redukci a konecne sviti lampicka na stole. Taky jsem si koupila obri hrnek, ktery s pribyvajicimi chladnymi dny urcite nebude jen tak lezet ladem. Uspesne nakupy jsme jeste doladily vybornym obedem v prave cinske restauraci (coz Joanne poznala podle prizvuku), a vybornou ledovou cokoladou. Mlask :)
17.3. Jupijeej! Prvni esej napsana a odevzdana! Jelikoz ekologie jim tu jeste nic moc nerika, sla jsem v krasnem podzimnim dopoledni odevzdat tistenou verzi na katedru cestovniho ruchu, kde jsem opet potkala vtipneho Craiga. Ten mel shodou okolnosti zrovna schuzku s Abigail, ktera jede pristi semestr na exchange do Prahy. At ziji nahody! :) Mimochodem nastenka katedry je opravdu vtipna, predevsim fotka vedouciho katedry :D

16 March 2017

16.3. Dnesni letni odpoledne si primo zadalo testovinovy salat snedeny na zahrade pred domem. Mnam. Navecer jsme pak zavitali na prednasku od Google, kteri slibovali nabidky prace, darecky a pizzu zdarma! Tam jsem nesmela chybet! :D Nakonec jsem dostala jen silene barevne slunecni bryle a dva kousky pizzy, ktere jsem jeste ke vsemu musela vyskemrat od lidi co nebyli troufali ukrast celou krabici ze stolu :D PS: fotka je s prazdnym stolem protoze jsem byla pomala si i pizzu vzit, natoz udelat fotku :D

15 March 2017

15.3. Dnesni navrat tepleho pocasi doprovazely same gastronomicke zazitky. K obedu sushi a sushi koule, k veceri pokus o mou oblibenou mrkvovo-cibulovou polevku, coz je s absenci jemneho struhadla, pismenkovych nudli a normalniho bujonu spatny vtip. Ale chut to melo dobrou! Jen se na to nesmite moc koukat :D

14 March 2017

14.3. Jak spojit prijemne s uzitecnym a vyhodnym? Staci si koupit v univerzitnim obchode teplouckou mikinu se slevou 20%! :)

13 March 2017

13.3. Dalsi pokus je na svete! nam nam. A jeste nam zbyva pulka zeli, takze dalsi dobroty prijdou :)
13.3. Prichazejici podzim a s nim destive a mrazive pocasi udelaly sve. Polovina mych kamaradu zacina posmrkavat, stejne jako ja. Vybavila jsem se tedy poradnymi zbranemi, medem, citronkem a jedinymi bylinkovymi caji, co jsem tu nasla! Mimochodem pekne drahymi. V tydnu se jeste zajdu podivat do lekarny/drogerie po nakych vitaminech, pac ty cerstve mi za chvili dojdou a ceny zacinaji pomalu ale jiste stoupat :/

12 March 2017

12.3. Je to tu! Muj nejlepsi kamarad uz zaujal sve misto...cekala jsem sice tento moment tak za 2 mesice, ale brrrr zimaaaa! Dal uz to odkladat nemohu :/
12.3. Nedelni den se nesl v duchu me kucharske premiery v podobe pripravy bramboraku pro 8 lidi. Nastesti se ostatni take nechali zaukolovat (a dokonce mi prinesli dalsi skrabku, misu i struhadlo), a tak nam skrabani, strouhani i smazeni slo rychle od ruky. Jak me znate, smazeni mam tuze rada, coz doklada muj temer neexistujici odstup od prskajiciho oleje, viz fotografie :D Pripravit 3,5 kila bramboraku nam trvalo jen asi 2 hodiny, a tak jsme v pul3 konecne zasedli ke stolu. Dva lidi si k obedu dokonce dali i pivo, hadejte kteri? Ano, ja a Adam (Cech, ne spolubydlici, aby se to nemotalo), at ziji cesti alkoholici :D

11 March 2017

11.3. Joanne me pozvala na veceri a drink s jejimi novymi kamarady - japoncem, cinanem a jihokorejcem. Pry ze hodne chlastaj, a chtej me poznat - jo ceska povest je tu hodne silna :D Sli jsme do japonske restaurace a pak se presunuli originalne do japonskeho bistra na drinky (uz bez korejce, ten sel na karaoke party). Nejdriv jsme si dali koktejlik - nam nam, a pak ze vyzkousime korejskou vodku. Cisnik nam ji nechtel nejdriv dat, ze pry jsme tu nic nejedli a je to hodne silny piti...Kluci se nenechali presvedcit a tak si objednali jeste druhou veceri. Trochu jsem se obavala, kdyz pred nas postavili celou lahev te hrozne silne vodky, jake tedy bylo me prekvapeni, kdyz jsem zjistila, ze ma jen 17,5 procenta....jo jiny kraj, jine meritko :D Kazdopadne klukum to bohate stacilo :D
11.3. Kazde sobotni dopoledne se u nadrazi konaji farmarske trhy, a tak jsem se po skoro mesici konecne taky vydala se tam podivat. Vyber byl veliky, stejne jako ceny, zustanu teda pravdepodobne u supermarketu :D Odpoledne nas cekala prohlidka mistni cokoladovny Cadbury, na kterou jsme se moooc tesili. Na zacatku prohlidky nam odebrali vsechny veci vcetne telefonu, takze foto zevnitr zadne nemam, ale ono jsme toho zas tolik nevideli...:D Nejlepsi byla mistnost s tekouci cokoladou, kde jsme si mohli namichat vlastni prichute. Nam nam. Ale myslim ze na dalsi mesic mam cokolady az po usi :D V prubehu prohlidky jsme dostavali ochutnavky jejich produktu, a zda se, ze maji nakou uchylku s marshmallow, do vseho ho cpou, eew :/ Vrchol prohlidky ale byl volny pad 1 tuny cokolady primo pred nasima ocima v nitru sila. A proc? Proste pro zabavu...:D Uz se nedivim ze krachujou a brzy zavrou (neovereno) :D
10.3. Cast 2 Druhou, mene pohlednou cast zpatecni cesty jsem stravila povidanim s ucitelskym sborem, takze jsem se napriklad dozvedela, proc si Craig (cinano-malajsijec) oholil hlavu, kam vyrazit na nejlepsi party, nebo kde a jak koupit ten nejlepsi gauc. Jo pristup je tu trochu jinaci :D Dunedin nas odpoledne privital destivym pocasim, ale to mi vubec nevadilo, jelikoz jsem hned zalezla do nedaleke kavarny na schuzku s dalsim nove objevenym Cechem zjicim v Dunedinu - Adamem. Studuje tu celeho bakalare a kontakt na nej jsem dostala ze skoly, ze si nekdo chce procvicovat cestinu. No reknu vam, prvni mail jsem mu radsi psala v anglictine :D

10 March 2017

10.3 Cast 1 Skolni vylet je tu! Vsichni studenti magisterskeho programu cestovniho ruchu jsou zvani na vyhlidkovou jizdu vlakem do Middlemarch ve strednim Otagu - jak se ukazalo, v podstate moje trida cinanku a propasovana Solveig, ktera je tu na bakalari. Jedina nase povinnost byla vzit si s sebou svacinu, no neber to. Jen pro predstavu, zlevnena jizdenka stoji 83 dolacu...VSE prosim vem si to jako inspiraci :D Jizda to byla tuze nadherna, projizdeli jsme je kopcovitou krajinou plnou tunelu, mostu a zatok necele 3 hodiny, kdyz jsme dorazili do nasi cilove destinace Middlemarch. Malinkata vesnicka, kde se nejvetsi atrakci stal pejsek na drbani...:D Cesta zpet uz byla pro ostatni nezajimava,protoze uz to preci videli po ceste tam, ja se naopak vydala do otevreneho vagonu se kochat a dokumentovat.

8 March 2017

7.3. Tak uz je to oficialni! Kanadanka me v tom nechala samotnou a tak jsem od ted jedina neasijska studentska v nasi tride. Ocividne je na me Novy Zeland malo odlisny, a tak mam prozit kulturni sok alespon prostrednictvim teto tridy :D (ale nebojte, je to sranda, jen si chvilemi pripadam jak zviratko v akvarku :D )
8.3. Losos v lednici uz na me hrozne smutne koukal, a tak jsme s Joanne ukuly plan na spolecnou veceri. Vybaveni receptem od sestricky a nedostatkem surovin jsme se tedy daly do dila. Reknu vam, ze citron ani kmin nebyl nakonec vubec potreba, a salat ze zeli a slaniny na cinsky zpusob (smazeny a se sojovkou) byl primo famoznim doplnekm! Uz se tesim az si to zopakujeme, tohle bylo zatim nejlepsi jidlo co jsem tu jedla (nojo, je znat, ze jsem pryc od maminky) :)
8.3. Papa Aurorko, bude se mi po tobe styskat. Ale verim, ze si s novou rodinou uzijes take spoustu legrace a zazijes mnoha dobrodruzstvi :)

7 March 2017

7.3. Konecne jsem nasla pizzu, ktera se chuti i podobou vyrovna pizze kterou znam z domova! Volejte slava a 5 dni se radujte! Nebo radsi jen 3, musim zacit holky krotit, protoze jinak tech par shozenych kilo pri mesicnim kempovani budu mit za chvili zpatky :D Vecer jsme pak sli na Speed Meet, coz byla akce typu Speed Dare, tedy rychleho seznamovani, kdy sedite u dlouheho stolu a kazdych x minut se posunete o nekolik sedadel dal a potkate tak dalsi lidi.Tentokrat vsak bylo ucelem poznat dalsi mezinarodni i mistni studenty. Shodou vsech moznych i nemoznych nahod jsem jako prvniho cloveka ve dvojici potkala cesko-americanku Veroniku, aneb svet je maly a o nahody tu neni nouze! A o Dunedinu to plati aspon trojnasobne :D

6 March 2017

6.3. Protoze se nas cas s Aurorkou blizi ke konci, vyrazili jsme na velky nakup do Pack'n'Save, nejlevnejsiho a nejvzdalenejsiho supermarketu v okoli. 2 hodiny nakupovani se opravdu vyplatily, myslim ze mam zasobu masa a konzerv do konce semestru :D Mimochodem, kdyz jsme byli prosit v Uniflats, jestli nam muzou nabrousit totalne tupe noze ci aspon zapujcit nejaky vhodny nastroj, odpovedi bylo vydani zcela noveho setu kuchynskych nozu. Opravdu necekany pristup! Kor kdyz Adamovi minuly tyden nechteli dat ani chybejici odpakovy kos :D

5 March 2017

5.3. Na ceste z Paradise jsme si zoufali, ze uz asi neuvidime nic krasnejsiho, kdyz tu jsme zahli k jezeru Moke. Co vam budu povidat, primo pastva pro oci. Trochu jsme litovali, ze uz dnes musime domu a nemuzeme v kempu u jezera prespat. Zvecnili jsme se tedy alespon na desitkach fotogragii a vyrazili na zmrzku do Queenstown. Posledni navsteva Queenstown pro me byla celkem zklamanim, a pri dnesni navsteve jsem zjistila proc. Nenasli jsme predtim to spravne misto. Atmosfera primorskeho mestecka tu na vas dycha kazdym coulem, takze si nejdrazsi zmrzku v zivote vychutnate alespon s timto melancholickym pocitem. Prekvapenim pro nas byli snad nejhezci a zaroven nejlevnejsi suvenyry, jake jsme zatim potkali, ale protoze jsme pospichali domu, budu se pro ne muset nekdy vratit :D Kratce pred prijezdem do Dunedinu zaclo prset, aneb neni lepsi zpusob jak rict "Vitej doma" :/ :D
5.3. Za casneho rana jsme se vydali smer Paradise u Queenstown. Na puvod tohoto nazvu panuji ruzne nazory, avsak faktem zustava, ze se v teto nadherne krajine s vyhledem na zasnezene kopce opravdu citite jako v raji. Hned u Queenstownu jsme nabrali dva Francouze, kteri chteli dostopovat az na zacatek Routeburn tracku, konkretne na druhy konec nez ktery jsme zdolali my. Vysadili jsme je i s jejich lamanou anglictinou v Glenorchy, branou do Paradise a pokracovali po zatim nejhorsi sterkove ceste vstric zaberum z Pana Prstenu. Pozdeji jsme zjistili, ze tato cesta je urcena pouze pro ctyrkolky, ale Aurorka to statecne zvladla a my tak byli odmeneni nadhernymi vyhledy. Pak jsme nasli i to spravne misto a nebyt silneho vetru, kochame se tam jeste dodnes :)

4 March 2017

4.3. Kam se vydat kdyz s sebou mate holcinu z Tuniska, ktera nikdy predtim nespala ve stanu ani nechodila po horach? Samozrejme ze na Roy's Peak ve Wanace! 16 km trek, ktery se sklada z 8km vyslapu do strmeho kopce a nasledne 8km sestupu z kopce. Idealni ne? :D I pres zapomenutou vodu a letni obuv se vsak spolecne s nami vyskrabala ve sve zimni bunde az na vrchol, kde jsme si uzili nepopsatelne krasne vyhledy. Idylickou fotku nam kazila jen fronta dalsich fotkychtivych turistu, a tak mame "aspon" ty z blizka :) Ackoliv jsem nikdy nemyslela, ze vyrazim na trek horsi nez Routeburn Track, tento ho skoro predcil. Nikoliv svym terenem, tomu se stale nic nevyrovna, ale svym stoupanim z temer 0 na 1500 m.n.m. Uff. Po narocnem treku jsme si jeste jeli vyfotit pravdepodobne nejfotografovanejsi strom na NZ a pak si uzili zatim snad nejteplejsi noc na brehu krasneho jezera, jak jinak, nez zadarmo :)

3 March 2017

3.3. Volny vikend a banda kamaradu bezpodminecne muze vest jen k dalsimu prozkoumavani kras Noveho Zelandu. A tak jsme vytahli Aurorku na vylet a za destiveho Dunedinskeho odpoledne vyrazili vstric Wanace a Paradise (v prekladu Raj :)) Uz po par desitkach km se pocasi umoudrilo a my se tak po ceste mohli kochat napriklad vyhledem na krasnou reku-jezero. Do kempu, jak jinak nez uprostred niceho, jsme dorazili se stmivanim a hned se vrhli na staveni stanu. Jediny zastupce muzskeho pohlavi v nasi vyprave se ukazal jako outdoorove nemehlo, avsak se spoustou "chytrych" napadu. Stan byl ale i presto uspesne postaven, vsak jsem take mela mesicni prupravu :) Po vybudovani nasich pristresku uz nezbyvalo nic jineho nez se kochat nadhernou nocni oblohou, kterou nestinily ani mraky, ani svetla z mestskeho osidleni (zadna tam totiz nejsou, muhehee). Ani tepla letni noc nas nenutila zalehnout do spacaku casne, a tak jsme si asi 2 hodiny uzivali nejhezciho pohledu co jsme tu zatim zazili:)

2 March 2017

2.3. Prvni skolni tyden je za mnou a s nim i vsech mych 5 hodin. Ano, ctete spravne, mam tu se svyma 3 predmetama pouze 5 hodin tydne! Nektere jsou sice dvouhodinove, ale i tak je to asi ctvrtina toho, co bych musela absolvovat na VSE. Navic mi prvni hodina zacina v 10 rano, takze se tu pravdeodobne hrozne odnaucim vstavat. I presto, ze mam vsechny hodiny po celem kampusu, nikam mi to netrva dele nez 5 minut, a tak samozrejme vsude chodim pozde :D Abych shrnula sve dosavadni dojmy z vyuky, uroven a pristup je tu opravdu jiny nez u nas. Vyuka je hodne interaktivni, ucitele vtipkuji, pousti videa...zkratka dokazi udrzet pozornost. Ze 3 predmetu mam pouze jednoho ucitele praveho kiwika (cti novozelandana s silenym prizvukem), a to jeste ke vsemu na predmet o udrzitelnem rozvoji, takze tento predmet pasuji na nejvetsi vyzvu. Predmet o chovani turistu zase povazuji za nejvetsi absurditu, nebot 22/24 spoluzaku je z Ciny. A kritizujte pak pred nimi chovani cinskych turistu :D

1 March 2017

1.3. Prvni spolecne vareni na urovni v me rezii. Nebylo to jako od maminky, co vam budu povidat, ale boule za usima meli vsichni! B)
28.2. Joanne ma narozeniny! Chteli jsme tudiz po lekci jogy dojit do supermarketu, koupit dort a naky darek a pak ji prekvapit v jejim byte, jenze... Po joze chtela jit samozrejme s nami nakoupit, a tak jsme stravili v krame hodinu a pul misto deseti minut :D Behem hlavniho nakupu jsem stihla jeste dvakrat nenapadne nakoupit dort, svicku a zapomenute zapalky. Pak jsme jeste vyrazili na misi "najdi neco k veceri po 5. hodine odpoledni" a skoncili tak v mistnim pizza fastfoodu (kde jsme cekali skoro pul hodiny). K veceri jsme se tak dostali neco malo po pul10 vecer, ale vyraz dojeti z nakonec povedeneho prekvapeni byl pro nas dostatecnou odmenou :)

27 February 2017

27.2. Je to tady! Prvni skolni den! Tolik obavany den pro nas vsechny mezinarodni studenty, kteri si nejsou jisti svou anglictinou! Nastesti mi ke klidu pomohla pritomnost dalsi kamaradky a taky to, ze mi prvni a jedina hodina zacinala v 11. Z dvouhodinovky se nakonec vyklubala jen instruktivni hodinka, ale i tak jsem na sebe moc pysna, ze jsem vsemu rozumnela. Uz ted musim rict, ze pristup k vyuce je o dost jiny a lepsi nez u nas, uvidime co ostatni hodiny a zejmena ucitele. Na nich a jejich anglictine bude zaviset muj uspech, nebot asi 80% ucitelu je z ruznych koutu sveta, a tak jim treba vubec nebudu rozumnet...Ale snad jo! Protoze zacala skola, musim se podelit konecne i o tu krasnou mistni atmosferu, pripadam si opravdu jak v Bradavicich! Jeste ze se tu nenosi skolni uniformy :D

26 February 2017

26.2. Co lepsiho udelat s nedelnim volnem za krasneho pocasi, nez vyrazit na piknik do pristavu s krasnym vyhledem. Plusove body jsou, ze je to trosku dal od univerzitniho gheta (kampusu), takze o tom tolik lidi nevi. Uzili jsme si tak ruznorodych mnamek v dobre spolecnosti bez jakychkoliv rusivych elementu. Ke konci jsme se jesze snazili ucit na skateboardu, a reknu vam, jak snowboard to fakt neni! Jistota mekkeho padu na snih vas tu nechrani :D A ano, veskere deky a kelimky byly dodany mnou nebo Ivcou, at zije Air China a skolni vyprodej! :D

25 February 2017

24.2. Rugby! Cely den se nesl v duchu tohoto tradicniho novozelandskeho sportu. Protoze kazdy sliboval, ze to bude NECO, nechala jsem se premluvit a koupila si listek na dnesni zapas. Fandili jsme mistnimu tymu Higlenders v barvach modre a zlute, a radne se na to vyzbrojili. A jaky byl zapas? Jeste nudnejsi nez fotbal (a to si myslim, ze je hoooodne nudny na pozorovani), jo to je tak kdyz jdete na zapas a ani neznate pravidla... :D Z meho pohledu se tedy delo nasledujici: vsichni hraci nalehnou na sebe, zjevi se mic, nekomu ho hodi, clovek s micem je povalen drsne na zem a vsichni ho zalehnou. Pauza. Opakovani. :D Jedinym zazitkem tedy pro me bylo byt soucasti publika v sekci Zoo, a jak nazev napovida, bylo to opravdu divoke. Celou dobu jsme stali na sedadlech, abychom vubec neco videli, a kazdou chvili se neco skandovalo, tancovalo, zpivalo, nebo vsechno dohromady. Jediny, kdo si odnesl opravdu silny zazitek byla Ivca, a to konkretne velku bouli na hlave od leticiho mice :(
25.2. Meet and Greet, udalost, kde jsme meli poznat vsechny sve zbyle kolegy ze skupiny mistnich a mezinarodnich studentu, do ktere jsme byli prirazeni, dopadla nad ocekavani. Z 5 lidi jsem tam potkala jednu holku, a to tu posledni, kterou jsem doted nepoznala. 5. clovek se pravdepodobne nepripoji vubec, protoze k nam byl prirazen jen omylem, a ve skutecnosti je prave na svoji vymene v Evrope (puvodem zelandan). Pak jsme se pozvolne presunuli na mezinarodni jidelni festival, kde jsme ochutnali napriklad maso na spejli z Filipin, knedlicky z Koreje a nebo medove kure s ryzi ze Singapuru. Atmosferu kazil jen nepretrzity dest, ktery ale stejne nikoho od ochutnavek neodradil. Jo a meli trdelnik, nebo spis tradicni "madarsky kominovy dort" :D

23 February 2017

23.2. Prvni mezinarodni vecere dopadla primo famozne. Dnesnim sefkucharem se stala Joanne a spolecnymi silami jsme ukuchtily placicky se vsemoznymi prilohami a caj s mlekem a korenim (nepamatuju si nazev, ale nam nam). Po veceri jsme si daly (konecne!) cider a vsichni byly oslneni mymi brylemi s otevirakem i chuti cidera. Doufam, ze tu z holek neudelam alkoholiky :D Mimochodem, tuhle bozi zasteru mame taky z dnesniho vyprodeje, preklad: "krvavy reznik".
23.2. Vyprodej! Kde jinde byste nas tedy nasli nez na trzisti nejruznejsich zapomenutych veci od predchozich studentu. Naplneni igelitky za cca 100 Kc se zdalo jako dobry kauf, a tak jsme si s Joanne jednu napul koupily. Na fotce muzete videt muj uspesny nakup za 50 Kc: 8x plastove sklenky na sampanske, 2x ala varecky, 2x kelimky, maly rucnik, teple backory, pasek, 1x kalhoty, 3x tricka + novy nocni stolek (krabice)! Uspesny nakup jsme zakoncili vybornym obedem ze sushi restaurace (miluju ryzovy koule!), a muj nocni stolek nasel sve prvni vyuziti :D

22 February 2017

22.2. Po vydatnem odpolednim spanku jsme se vydali na "Nocni nudlovy trh", kde jsme byli ohromeni neskutecnym davem lidi. Pokorili jsme ale dokonce 3 ruzne fronty a ochutnali tak nejruznejsi dobrutky, vcetne ananasovo bananovejo koktejlu primo z ananasu. Kdyby to nebylo tak daleko, jsme tam kazdy den, pokracuje to totiz az do nedele. Ne vsichni moji kamaradi ale absolvovali Routeburn Track, a tak jim 40 minut chuze prijde moooc daleko :D Jo a po ceste jsem konecne videla tucnaka! :D
22.2. Konecne jsme i my, mezinarodni studenti oficialne privitani, a to se vsi poctou. Rec pronesl i sam starosta Dunedinu a samozrejme nemohlo chybet maorske predstaveni vcetne Haky v podani mistnich stredoskolaku. Na projektoru zatim probihala informace o obedu zdarma, kvuli kteremu si musime nechat dat razitko na ruku. Moc dobre vi, jak nas dostat na dalsi akci! :D Dal jsme tedy navstivili "Klubovy den", kde se prezentovalo asi 100 nejruznejsich klubu od tech sportovnich, pres narodnostni, az po ty podporujici marihuanu. Ja se zapsala asi do 20 klubu, a ted cekam na info maily, kdy vyradim vsechny placene :D Mezitim se vratilo destive dunedinske pocasi, ktere jsme ale prebily vybornou horkou cokoladou.

21 February 2017

21.2. Uz jsem oficialne mistni student! Na ID jsem cekala jen asi 1,5 hodiny, takze celkem uspech...aspon jsem si vyridila vsechny resty a zavolala domu, free wifi po celem kampusu se proste hodi ;)
21.2. Dnesni nadherne pocasi jsme zavrsili piknikem v pristavu pri zapadu slunce. Dokonce jsme neprisli ani o silenou Toga party, ktera je urcena predevsim pro studenty prvnich rocniku a je poradne divoka...My jsme ji pozorovali z dalky, a presne jako v zoo jsme byli radi, ze jsme daleko a za plotem :D Nanestesti par exemplaru v prubehu vecera uteklo z ohrady a tak jsme byli vystaveni vajecne palbe pri ceste zpet, prezili jsme ale s cistym stitem, uff :)
21.2. Sportovni den dopadl nad ocekavani dobre! Necekala jsem tooolik lidi, ani tak krasny pocasi, ale bylo to skvely. Nas volejbalovy tym nakonec vyhral 2/4 zapasu, a jeden jen o bod prohral. Na to, ze jsme to vsichno hrali naposled tak pred 6 lety, je to velky uspech. Fotbal, Rugby ani Netball (neco jako basketbal, ale nemuzete se s micem pohybovat...?! - narodni sport) jsem nezkusila, a ani toho nelituju :D K tomu si primyslete hot dogy, zmrzku, bonbony, ovoce a vodu zdarma. Genialni zpusob jak prinutit americany (predevsim) integrovat se mezi ostatni bez poziti alkoholu :)
21.2. Miluju O-week! Tenhle tyden je orientacni tyden pro nove studenty, a vypada to uplne jinak nez u nas. Spousta akci a predevsim veci a jidla zadarmo! Krome prilozene fotky jsem si jeste vyzkousela strilet z luku a postavit pyramidu z cinskych polevek, a dale jsem jeste mela zdarma palacinky (2x), hotdog (2x), zmrzlinu, par bonbonu, dzus, horkou cokoladu a popcorn bohuzel mezitim dosel. Pri cekani ve fronte jsem se ale dozvedela od mistniho kazatele, ze jeho oblibene pivo je Cerny Kozel a dal mi par tipu jaka mistni piva jsou mu podobna. Ano, mistni cirkve jdou s dobou! Za veceri zdarma se mozna i nekdy prijdu podivat na msi :D Jeste ke vsemu jsem se dnes dozvedela, ze cool bryle, ktere jsem taky dostala zdarma, maji na konci otevirak na lahve! Jak uzitecne pro studenty, ze? :D

20 February 2017

19.2. Jupi! Konecne mam vsechny spolubydlici :) Janis z Nemecka prijel uz v patek odpoledne, Adam z Ameriky v patek v noci. Rachel jsme objevili v nedeli odpoledne a Tonje z Norska dorazila v nedeli v noci. Vsichni vypadaji skvele, tak uvidime v prubehu tydnu :)
20.2. Protoze kamarad kamarada zna kamarada, dostali jsme se dnes na barbecue. Seslo se nas asi 30 a z toho tak 20 ruznych narodnosti. Ceska Republika byla prekvapive zastoupena dvema cleny, protoze se ukazalo, ze Kacka (z VSE) bydli prave v tomhle byte. Jaka nahoda! Pro me asijske kamaradky to ale bylo trochu zklamani, protoze jsme kvuli zapomenutym pasum (jejich), nemohli koupit cider aby ho ochutnali. Jsou tu opravdu prisni, kazdy ze skupiny, pokud nekdo vypada pod 25, musi ukazat pas. A zadny jiny doklad neni akceptovan :/

19 February 2017

19.2. Predstavte s, ze v Asii se neji pizza! Jake to neskonale dobrodruzstvi! Prvni pizza v zivote mela ohromny uspech, a to i presto, ze to nebyl zrovna ten nejlepsi exemplar pod sluncem :D
19.2. Co jineho udelat kdyz je krasne pocasi, nez vyrazit na plaz. A tak jsme se soucasnymi spolubydlicimi Adamem a Janisem a mymi asijskymi kamaradkami Akari a Joanne vyrazili na Sadfly Bay. Cim vic jsme se blizili, tim nize byly mraky a tak jsme chvilemi skoro nic nevideli. Avsak me ridicske schopnosti se tu vyrazne zlepsily, a tak to vubec nevadilo. Na plazi bylo nastesti krasne videt, takze jsme piscitou dunu zdolali temer bez zavahani. Dole nas privital opravdu letajici pisek (sand fly = letajici pisek), spooousta racku, nekolik tulenu a zadni tucnaci, opet :( Cesta zpet byla vyrazne narocnejsi, ale zdolali jsme to, a pro asijskou cast vypravy se to stalo pocatkem neskonalych dobrodruzstvi pri prekonavani sama sebe.

18 February 2017

18.2. Protoze krasne ma byt zase az zitra, vydali jsme se dnes na pruzkum mesta. Po ceste jsme narazily na "Skoty" v kyltech hrajicich na dudy. Uplne jsme nepochytily, co presne to melo znamenat, ale podivana to byla i tak. Protoze bylo opravdu hodne vetrno, sly jsme se schovat do cinskeho bistra na obed, a bylo to fantasticke! Pak jsme sly obhlednout botanickou zahradu, kde byly me asijske kamaradky primo nadsene z hejna kachen v jezirku :D odmitly se mnou ale jit na vyhlidku, protoze to bylo moc do kopce (nebylo), a tak se tam budu muset vydat znova. City tour jsme zakoncily kde jinde nez v Robs Roy Diary, me, ted uz oblibene, zmrzlinarne, kde dostanete obri kopecek (vlastne dva) za 2 dolary, coz je v prepoctu asi 40 Kc! Musi me tu zacit hlidat, abych tam nezacala i obedvat :D

17 February 2017

16.2. Iva se vratila! Muj kufr dorazil! Konecne zase vypadam jako clovek mestsky, nikoliv outdoorovy :D
16.2. Dnes jsem mela orientacni seminar, kde jsem se dozvedela spoustu informaci, ktere uz znam, a dokonce i nekolik malo novych. Kazdopadne to nebylo marne, protoze jsem dostala tuhle skvelou tuzku!
17.2. Po uspesne prezentaci o ceskem pivu, ktera zakoncila nas pripravny kurz, jsme se vydali vstric gastronomickemu zazitku, ktery nas - jak jsme doufali - bude provazet po zbytek semestru. Jenze 3 dolarovy obed v OUSE ve stylu Hare Krisna nebyla zadna hitparada, a tak se stalo, ze jsem poprve od prijezdu na Zeland (uz je to presne mesic!) nedojedla cele jidlo. Abych si tuto katastrofu vynahradila, sly jsme najit zmrzku, ktera se presne hodila pro tento slunecny a horky den (konecne je tu leto!), jenze jsme zjistily, ze najit neco otevrene v pul5 je v kazdem novozelandskem meste veliky problem. Nakonec se nam podarilo najit dokonce tu nejlepsi (a mozna i jedinou) zmrzlinarnu v okoli, kam se ale sebehla snad pulka Dunedinu. Vystat si frontu se ale opravdu vyplatilo, nebot hruskova zmrzka je zatim to nejlepsi, co jsem tu ochutnala!

16 February 2017

16.2. Tridni vylet? Tak to uz tu dlouho nebylo! :D A opravdu jsem si behem nasi city tour chvilema pripadala jako ve skolce. Az na to, ze jsme meli pujcenou dodavku a nikdo nepotreboval za celou dobu na zachod. Objeli jsme takhle cele mesto, podivali se na pristav, botanickou zahradu, umelecka dila ala David Cerny, plaz i Signal Hill, a pro velky uspech jsem uz po druhe ve 14 dnech vysplhala na nejstrmejsi ulici sveta.

15 February 2017