Bolivia · 17 Days · 87 Moments · October 2016

D+P's adventure in Bolivia


6 November 2016

Laguna Colorada

5 November 2016

Bechca na Salaru!

4 November 2016

Jdem do dolu!
Jedine misto, kde si muzete legalne a za 60 korun koupit dynamit!

3 November 2016

Prijizdime do Potosi.

2 November 2016

V Sucre maji prekvapive a netypicky pro Bolivii velmi dobry jidlo! A dokonce vodku se spritem michaji v dobrym pomeru :))
Do Sucre za nami dorazil i amigo Bernt, se kterym jsme se snazili dostat Bechera i do mistnich baru :)
Petula a jeji nova kamoska, ktery nalakovala nechty, i pres zakaz od mamy. Me zas to dite chtelo stahnout o susenky a posledni kapky Becherovky!

1 November 2016

Uz mesiiiiic jsem nemela na obliceji nic, co by melo neco spolecneho s make-upem a je to absolutne bozi! Prave jsem si po mesici nasadila nausnice, protoze ma Dejvik strach, aby mi nezarostly dirky. :D A taky se mozna timhle vyjimecnym krokem nejak snazime kompenzovat to, ze jsme prospali cele odpoledne :-O Jako ta noc v buse nam uplne nedala.
Univerzita v Sucre, ktera je na 100 bolivianos bankovce.
Klobasova zena a jeji top chorizo sandwich :)
Jedina placena tour, na ktery jsme byli a asi nejslabsi! Ale Sucre dobry!
🇧🇴DAY 32 Je 7 hodin rano a my prijizdime do Sucre! Dejvik sem puvodne vubec nechtel jet, ale nakonec jsme tady. :)

31 October 2016

Tahle wifi samozrejme neexistuje a narozdil od peruanskych busu nedostavame ani deku, ani polstarek a celych 14 hodin je bez jidla. Jo a nas ridic hned po 5 minutach jizdy totalne sejmul zrcatko vedle jedouciho kamionu, tak jen doufame, ze tam nejaky ridic vubec je. V lepsim pripade teda radeji dva!
Na autobusaku jsme akorat na cas. Zbytecne stresy, bolivijci jeste ani nemaji nalozene nase bagly a vyjizdime o nekolik minut pozdeji. Tohle je nase dnesni prespani, po vsech predchozich zkusenostech luxusni vyber cama v prvni rade. Jo a ta pizza by byla fakt luxusni, kdyby nebyla nedopecena!
Nakonec Dejvik pred nama zahledne jedno prazdne jedouci taxi, nastesti blikne cervena, takze ho stihneme dobehnout a bere nas. 18:50 nasedame do taxi. Vysvetlime mu situaci, takze tam da RAPIDO a klickuje si to vice na pana nez kluci z Kobry 11. Hlavne, ze mame pizzu. Jestli bude hnusna, tak me jebne.
Je 6 a rikali, ze mame byt na busaku o pul 7, tak to jeste stihame najit nejblizsi pizzerku a vzit pizzu s sebou, ceka nas prece 14 hodin cesty bez jidla. Tak jo 18:04 jsme v pizzerce, objednavame a rikame typkovi, ze to mame do busu. Normalne nam tady pizzu vzdycky udelali do 15 min a taxi z busaku jelo asi 5 min, takze jsme v cajku. No jo, je 18:32 a typek tvrdi, ze pizza bude za 5 min, ok, makej kamo. 18:40 berem pizzu a bezime dolu na namko, pohoda, 18:42 jsme na hlavni ulici, chytnem taxi a jedem. Myslis, jo? Vsehna taxi jsou plna, vsichni nas odmitaji, nervozne pobihame mezi auty v obou smerech na nekolika proudove silnici. 18:49 porad nic.
V marketu se trochu zdrzime, protoze jeste kupujem avokado sandwiche na cestu a davame si Api s Pastels. Api je teply kukuricny napoj smichany ze dvou casti. Jedna je jakoby pudink a druha horka korenena ostruzina. No a Pastel, to je tahle pocukrovana smazena nafoukla vec plnena syrem. Ham ham mnam. Mist
Mirime na mistni nekolika patrovy market Lanza za nasi "caserou" na frutas salad a na jugos. Davame s ni selficko a loucime se. Casera je neco jako tvuj osobni obchodnik, chodis jen za ni, ona vzdycky sezene co potrebujes a obcas prihodi i nejakou tu yapitu, neboli slevicku nebo neco navic. :) Kdyz te ale casera uvidi laskovat s jinou caserou (a nedej boze u ni nakupovat), tak je zle!!!
Tak jsme tady zase. Bus Terminal La Paz, ktery byl navrzen Eiffelem. Kupujem listky na bus do Sucre na 7 vecer, 14 hodin cesta uuuu, takze berem taxi do centra na jidlo, pac je teprve pul 5.

30 October 2016

A takhle si tady s vinem a pri zapadu slunicka planujem budoucnost.
❤️
Je to raj ve vsech smerech.
🇧🇴DAY 30 Proste jsme nasli raj uprostred pralesa. Tenhle hostel s restauraci v Coroicu vlastni starsi francouzsky par. Je to genialni misto a atmoska a dalo by se tady udelat mnohem vic, kdyby trochu chteli. Nemuzu se rozhodnout, jestli je moje nejoblibenejsi misto v hamaku nebo u bazenu. :(

29 October 2016

Nechavame se vysadit na krizovatce ve smeru na Coroico a chytame minibusik, ktery nas dovazi az na ubytko. A tam jsme nasli raj. A jak uz to v raji chodi, maji tam vino a crepes s cokoladou.
Ruta de la Muerte! A ze jsme to prezili, tak si zaslouzime obidek, pivko a bazen :)
Ahoooooooj, mamiii!
The World's Most Dangerous Road neboli CESTA SMRTI! 🇧🇴 Par statistik: -Start ve vysce: 4650 m -Cil ve vysce: 1200 m -Delka: 64 km -Sraz do rokle: az 600 m -Pocet ztracenych dopravnich prostredku rocne: 26 -Pocet obeti rocne: 300 Dokonce i vlade doslo, ze je neco spatne a v roce 2007 otevrela novou cestu. Skoda, ze predtim muselo umrit tolik lidi. Od toho roku uz dolu litaji vetsinou jen cyklisti. Konkretne by se melo jednat cca o 20 z nich. Prezili jsme! ✔️
V nejuzsich mistech ma cesta na sirku 2-3 m, takze uplne nechces potkat protijedouci autobus, jeste kdyz je tu jako na jediném miste v Bolivii levostranny provoz..
Tak jsme tady a jde se na vec :))
Prvni cast sjezdu byla na rozjezd po normalni ceste. A ty vyhledy uz tady staly za to!
Tak jsme tady - na miste naseho startu. Dostavame kola, kombinezky a hlavne davame obet pachamame za nasi stastnou jizdu!
🇧🇴DAY 29 Dobre rano! Vyhled z okna v 7:00am. Prodej travy a lucniho kviti v plnem provozu! A my se dobalujem a se vsema baglama vyrazime na Cestu smrti!

28 October 2016

Jizni část La Paz
Tak se Dejvik konecne dockal a jdem si na zitrek koupit sjezd Death Road na kolech. Vybirame jednu z drazsich spolecnosti - Barracuda, kterou nam doporucilo nekolik lidi, ma potrebne certifikaty a je i v Lonely planet. Prece jen se jedna o Cestu smrti a maminky by nas zbily, kdyby se neco stalo. Podepisujem papir, ze chapem, ze se muzou stat veci typu ACT OF GOD, ktere spolecnost nemuze ovlivnit a hned se citime trochu lip. Taky se slecna chvasta tim, ze jsou spolecnost s nejmensim poctem nehod, coz jsou 2 nehody do mesice. Co presne se skryva pod pojmem "nehoda", uz se radeji neptame, asi Act of God nebo co. Proste to podepisem.
Nasli jsme mexickou restauraci! Den je zase o neco hezci. ❤️
Zkousime najit dalsi vyhledy, ale vubec nas to neuspokojuje. Chcem ty fotky z gooooglu!!! Navic zasnezene vrcholky se nam v dali schovavaji v mracich.
Ale porad to neni ono, tak jdem jeste kousek dal a kousek a kousek. Ale nikde se nemuzeme dostat k vyhledu na mesto, vsechno je to zastavene nebo zaplocene. Az i Dejvik po vcerejsim vypraveni naseho pruvodce uzna, ze uz to neni uplne bezpecne a ze jsme celkem daleko od lanovky, vracime se bez porizeni zpatky. Proste ty fotky z googlu budou muset stacit.
Ahooooj. Vloupali jsme se na nejakou konferenci, abychom se dostali k vyhledu z tehle terasy.
A protoze dneska sviti slunicko a vcera bylo zatazeno, takze nas vyhled na La Paz z El Alta vubec neuspokojil, rozhodli jsme se, ze si tam dneska lanovkou vyjedem znova.
A cementario znova.
Tenhle pan tady na pockani dela tu nejlepsi ruskou zmrzku.
Tyhle jejich strevicky jsou bozouske.

26 October 2016

Kdyz nevis, tak se zeptej. A my jsme nevedeli odkud jede bus na Tiwanaku, tak nas tam straznici dovedli a apelovali nas at hlavne nepijeme ZADNY ALKOHOL od cizincu. A prej mame vecer dorazit na fotbal... :)
🇧🇴DAY 26 Dejvik je uplne hubenour! :))

25 October 2016

Tady na Plaza Murillo se odehravaly nejvyznamnejsi udalosti Bolivijskych dejin. Napriklad obeseni prezidenta rozzurenym davem na nejblizsi lampe, strelba policie proti armade a zvoleni stejneho prezidenta po treti v rade - i kdyz je v ustave napsano, ze muze vladnout jen dve obdobi. Bolivie je proste jina a hodiny na prezidentskem palaci, ktere jsou NAOPAK jsou toho jasným důkazem.
Nekdo nejaky banany? Resp. plantainy! Takhle se tady tvori dokonaly trh!
Nejlepsi stanek na telefonovani! :D
Zivot se tu zije na ulici a da se na ni sehnat opravdu vsechno :))
Cholitas cholitas cholitas. Ja je asi miluju!
Ten La Paz je neskutecny. (Fotky z gooooglu, pac potulovat se po El Altu se nevyplaci.)
🇧🇴DAY 25 Turu varici sprcha

24 October 2016

Az "dopapal". Takhle zniceneho jsem ho jeste nevidela. Usrknul si tak 3 kapky polivky. Poprve prestal verit v mistni jidlo a poprve od nej utekl.
A Dejvik "papal"...
Takze jsme si to klasicky zamirili na market mezi mistnaky. Nejznamejsi v centru se jmenuje Lanza. Dejvik si odvazne dava polivku neznameho pachnouciho puvodu. Ja se zatim drzim zpatky, tohle se mi nezda ani po cuchu, ani po pohledu.
Ubytovavame se a vyrazime ulovit nejake jidlo do mesta. Je to tady zmatek nad zmatek, vsude milion lidi.
Prvni dojmy z La Paz pres nepekne autobusove okynko.
Zadne prekvapko. Bolivie, konkretne La Paz, je jeste vetsi chaos a bordel nez Peru.
Transport stroju pres Titicacu probiha jedine na techhle oldschool vorech. Samozrejme bez lidi. Docela jsme se o nas bus s vecma bali, ale dojel ;)
Jsme znova v Copacabane, berem bagly, davame rychly obed, ale moc nespechame, protoze restaurace je od autobusu asi 30 metru. No skoro se nam nevyplatilo prijit par minut pred odjezdem. Nase mista v buse uz prodali nekomu jinemu :D to, ze mame listky nikoho uplne nezajima, ale pry mame stesti a jeste maji v buse nejaka dalsi mista! Tak jo, dik! :D
Tak lod v 10 jela a jeste jsme po ceste stihli deti jdouci do skoly. A ta prasata rochnici se na plazi jsou nejlepsi. Na ostrove je podle nas obecne nekolikanasobne vice osliku, ovci, prasat a lam nez lidi.
❤️
Adoptovali jsme tady osli miminko. Nasli jsme ho na ceste a chtelo se porad mazlit. ❤️
🇧🇴DAY 24 Rano vstavame brzo, abychom pred odjezdem jeste stihli obejit incashit mista na severu ostrova. Chceme si predtim jeste koupit listky na lod na 10, ale pry to ted nejde a mame prijit az pul hodiny pred. Jestli teda lod na 100 % pojede nebo ne, se nedozvidame. Tak hlavne, ze uz mame koupene listky na autobus z Copacabany do La Pazu v 1 hodinu. Jelikoz mame uplne jiny casovy plan, nez vsichni ostatni, tak jsme vcera sli pres ostrov uplne sami a dneska rano na posvatnem obetnim miste nalezame jen stado ovci.

23 October 2016

Severni cast ostrova a vesnicka je o poznani hezci. Prichazime pred zapadem slunce a nebudem tvrdit, ze v noci tady neni kosa a ze jsem nemela rukavice. V cele vesnici bylo k dispozici jen jedno ubytovani.
Jizni cast ostrova, kde jsme zacali nas trek, je narozdil od te severni dost turisticka a prespava zde vetsina navstevniku, pokud nezustavaji pouze pres den, coz je dost caste. Na jihu vedou nahoru do vesnicky tyhle schody, ktere by asi normalne byly v pohode, kdybychom nebyli ve 4 tisicich.
Isla del Sol, neboli ostrov slunce, byl drive znam jako Titi Khar'ka (skala lezici pumy) a dal tak nazev celemu jezeru Titicaca. Inkove taky verili, ze se tu rodi Slunce, neco na tom bude, protoze nas docela osmahlo.
Celodenni trek pres ostrov Isla del Sol tak zvladame behem 3 hodin. I s tim, ze si Petula strihla roli pasacka ovci a dovedla stado do vesnice.
🇧🇴DAY 23 Tak jsme si vcera koupili listky na lod na dnesek na 8:30, v pohode si davame livance a dzusik na snidani, kdyz v tom potkavame starsi cesky par, ktery nam vypravi vtipnou historku o tom, jak si u budiku nepreridili cas z peruanskeho na bolivijsky a dneska rano jim kvuli tomu ujela lod. Hm, tak jo, pojedem tou odpoledni 13:30.

22 October 2016

Pokracujem a nechavame se okradat malyma harantama. Zapomnela jsem v herne stativ a kdyz se vracime o 10 minut pozdeji, tak uz tam samozrejme neni. Podle me tam nebyl uz po prvnich 5 vterinach. Oni jsou ti peruanci a bolivijci fajn, ale jakmile kdekoliv cokoliv nechate, tak je to za vterinu pryc. Navic pri hledani musime absolvovat pulhodinovy rozhovor s Fidelem, kteremu je 23, pracuje v herne, studuje v La Paz turismus a chce praktikovat svoji "anglictinu". Fideli, jsi fajn, ale na to ted nemame naladu. Jak ja bych ty male hajzliky vyfackala. Jeste ze ten stativ stal jen 4 stovky. V poctu ztracenych veci jsme na tom s Dejvem 1:1, v prepoctu na hodnotu ma jeste porad dost velky naskok.
Napohodu telicko.
Po snezeni mnam mnam hamburgeru z ulice za 10 kacek uvidime mistni hernu. A jdem! Dejvik dava rekord v mlaceni zabicek vylezajicich z direk a ja zas bombim pandu za povzbuzovani maleho bolivijce.
A pak uz jen takovahle nadhera.
Show barev na nejvys polozenem splavnem jezere Titicaca (3808m) zacina.
Odpolko jsme si koupili vino a pred zapadem slunce si to vyslapli na mistni kopecek. Jinak koupili jsme to nejdrazsi vino, co meli. Stalo 75 korun.
Hlavni namesti s chramem v Copacabane. Je sobota, takze slavnosti (cha'lla) probihaji v plnem proudu. Jejich soucasti je Benedicion de moviliades - zehnani autum, kdy ridici plati za ozdoby a pozehnani. Takova levnejsi verze pojisteni :)
V Cope vsude frci dezert, ktery by u nas taky zaslouzil comeback - BANANA SPLIT!
Ham ham. Zakladem kazdeho bolivijskeho jidla je polivka, nejcastejsi a nejoblibenejsi je quinoa sopa. K tomu nam hraje cele CD Backstreet Boys. Dejvik sili.
Mega popkaaac je mistni specialitou a jsou ho vsude hromady.
Nas ranni vyhled z okna.
🇧🇴DAY 22 Dobry rano, Copacabano a Bolivie! Vsude tady davaji na snidani burizony s jogurtem s my je jime ve velkem. Zatim nejvic evropska snidane, co jsme v Jizni Americe meli.

21 October 2016

Jo a dokoukali jsme Stranger things! Ty tri dily sly celkem lehce po tom, co jsme jich vcera videli pet. :-O
Ubytovavame se a jdem na vecerni menu za 20 bolivianu (60 kacek) obsahujici housticku s chilli, quinoa polivku, pstruha a banan s cokoladou. Pstruh duhový - Trucha criolla - je tady mistni specialita a je fakt bozi. Pstruh byl zavedeny v roce 1939, aby zvysil pocet proteinu v mistni pomerne jednotvarne strave. Lepsiho jsem jedla snad jen od Dejvika. Tak jsme tady, ahoj Bolivie!
🇧🇴DAY 21 Pri prijezdu do Copacabany nejkrasnejsi, Copacabany me, to v dali celkem burilo.
A i kdyz clovek prijede busem, tak uzemi cca 200 metru mezi 2 staty musi prejit pesky. Nastesti to stihame, na bolivijske strane uz to jde rychle a na prepazce stravime asi 2 vteriny.
Hranice Peru a Bolivie na prechodu v Yunguyo oddeluje tenhle super retez. Peruanci jsou trochu trapaci a musime vystat 2 fronty, coz nam v totalni kose zabere asi hodinu. Bolivijci navic zaviraji prechod o hodinu driv nez Peruansti kolegove, tak jen doufame, ze neuvizneme v uzemi nikoho.
🇵🇪DAY 21 Zaciname vyplnovanim 3 superdlouhych imigracnich dokumentu, jestli nevezeme nahodou v krosne papousky a ovoce v buse z Puna, Peru do Copacabany, Bolivie.